World Kids Athletics Games [Pozastaveno]

Omyl

Martin běžel za těmi zamilovanými lidmi. „Adame! Kájo!" Zavolal na ty dva. Oba se na něj dost nechápavě otočili. Nebyl to Adam s Kájou ale nějací cizí lidé „Pardon, omlouvám se spletl jsem si vás s kamarády ale nemohli byste mi prosím vás ukázat kudy se dostanu na nádraží?" Řek Martin a ti dva ho s úsměvem dovedli na nádraží a při cestě mu na chvíli dali mobil na power banku aby alespoň mohl někomu zavolat nebo se podívat kolik je hodin. Došli na nádraží a vlak do Frýdku až kolem páté hodiny ráno takže měl Martin ještě necelé dvě hodiny času. Rozloučil a poděkoval jim, sedl si na lavičku a na chvíli usnul. 

Po zhruba hodině a půl se vzbudil, šel si koupit lístek na vlak. Koupil si lístek, asi po půl hodiněnasedl do valku a jel směr Frýdek. Baterka v jeho mobilu byla nabitá na 13% což mu bohatě stačilo na ani ne 10minut cesty vlakem. Za chvíli mu začal zvonit mobil. Byl to Honza.  Martin to zvedl a začal se smát ,,Cos potřeboval Martine?" Zeptal se Honza. Martin se začal smát ještě víc ale pak Honzovi všechno vysvětlil a Honza se smál taky.

ČERVEN

Je poslední den co šli do školy a po škole se už jelo na soustředění do Krkonoš.  Okolo jedné hodiny odpoledne dorazili ke stadionu odkud byl odjezd Pepovým tranzitem směr Krkonoše. Přišli ke stadionu, dali si tašky do stadionu jako první na u stadionu byla Niky a Aďoušem a sedli si do prostřední řady sedadel. Niky k oknu a Adam na sedadlo vedle ní. Pak přišla Kája která si sedla na sedadlo hned vedle Adama. A jako vždy poslední přišel Martin s Aničkou. Jak jinak že. Ti dva si sedli na dvě sedadla vedle Pepy a jelo se.

Martin byl nesmírně šťastný že může sedět více než 4 hodiny vedle Aničky.
Během cesty si všichni povídali a užívali si srandy. Hlavně si tedy povídali tak jak seděli,  tudíž Adam, Niky, Kája a zvlášť Martin s Aničkou.
Po necelých dvou hodinách Pepa zastavil na benzínce kde natankoval, zašli si na záchod a koupili si nějaké jídlo. Na benzínce strávili asi půlhodinku kdy si sedli společně ke stolu, povídali si a vychutnávali si koupené jídlo. A pak se jelo dál.
Anička byla už celkem unavená jelikož toho moc nenaspala protožese začala balitve čtyři hodiny ráno. Zavírali se jí víčka tak si položila hlavu na Martinovo  rameno, opřela se o něj a pomalu usla.
V zadu v autetomu nebylo o moc jinak Káju už taky bralo spaní tak usla a sice neúmyslně ale přece jen se opřela o Adama a spala stejně jako tomu bylo minulý rok na stanování.
Takže vzhůru zůstal uz jen Adam, Martin a Niky. Takže si povídali jen ti tři a snažili se moc neřvat aby nevzbudili ty dvě šípkové růženky. 
Už byly v krkonoších a blížili se k hotelu, tak Adam opatrně vzbudil Káju a Martin Aničku že už za chvíli budou vystupovat. Holky se na ně rozespale podívaly, promnuly si oči a pak už si vzaly batohy, tašky z kufru a šlo se do hotelu a na pokoje.
Byli na spojeném pokoji kde byly dvě místnosti se třemi postelemi a jedna velká koupelna. Holky šly do jednoho pokoje a kluci do druhého a na zbylou postel si dali tašky s věcmi. Trenér měl svůj pokoj o patro níže.
První den byl bez tréninku a jen se vybalili a společně šli na večeři do hotelové restaurace. Seděli naproti sobě.  Holkyv na jedné straně a kluci s trenérem na druhé straně.
Na večeři byl salát s lososem. Byla to ohromná porce, nesnědl to nikdo, ani trenér. Akorát Adam, te to spapal celé, do posledního kousku. Nikdo nechápal, jak to mohl sníst. Ale popravdě řečeno byli celkem rádi že se konečně po dlouhé době pořádně najedl.
Po  večeři šli na pokoje, normálně by jako na každém soustředění začali hrát flašku nebo vyváděli jiné hlouposti ale byli tak unavení že si prvně daly sprchu holky které pak šly hned spát a pak šel do sprchy Martin, byl skoro hned zpátky lehnul si a chtěl počkat na Adama který byl ještě ve sprše aby mu řekl něco o Aničce a taky se ho chtěl zeptat, co si o ní myslí a tak. Jenže Adam byl v koupelně celkem dlouho a i když se Martin snažil sebevíc, než se Adam vrátil z koupelny, usnul.