4.Část

6.4K 192 12
                                    

Běžela jsem z co nejrychleji jsem mohla ano sice jsem párkrát narazila do stromu ale ani to mi nezabrání utéct pryč. ,,Najdete jí!" Slyším dusot nohou který se nebezpečně blížili.Ale vím že dál už neuběhnu. Jediný co mi zbývá je vylést na strom o který jsem opatřená. Tady nemají šanci mě najít říkám si když už jsem úplně nahoře. Sice to byla dřina ale stálo to za to. Tady nemají sebevětší šanci zvlášť v té tmě. A v tom jsem to zaslechla závití. Ztuhnu. Zní to jako obrovská smečka!,,Najdete jí!"Zaječí stejný hlas . Chvíli se koukám jestli nějakého neuvidím v dálce ale žádný pohyb neuvidím.,,Slezeš už dolů nemám na to celý večer" řekne hlas dole podemnou vyjeknu a rozpláču se když ho uvidím dole a kolem něj asi 20 vlků který vypadají jako naprostý nevinné zvířatka. ,,Neslezu ani teď ani jindy!"křiknu na něj dolů zasměje se. Vypadá to že jsem ho pobavila. ,,Jak chceš koťátko já svůj čas klidně obětuju. Uvidíme jak dlouho ti to vydrží" řekne mi ,,Jděte" řekne vlkům. Nemůžu uvěřit tomu když se klidně všechny zvednou a odcházejí pryč ,,Jak jsi to udělal?"Zeptám se zvědavě a i vyděšeně. ,,To ti teď neřeknu ale prozradím ti jen to že i tebe budou takhle poslouchat."Řekne mi . Odfrknu si.

Už tu sedím 3 hodiny.Nohy a zadek už téměř necítím.Mám hlad a hlavně chci spát. ,,Kotě?"Zeptá se ,,Hmm?"Zeptám se já jeho ,,Už slez je my tady dole smutno. ,,To nepůjde "řeknu mu podívá se mi do očí jelikož už začíná svítat. ,,Proč by to nešlo?ptá se zamračeně ,,Protože já neumím slézt ze stromu "přiznám se ,,Ty nemusíš slézt slézt ze stromu?Zeptá se a zasměje se . Kašlu na to já mu ukážu.Slezu z větve a položím nohu na větev pode mnou když v tom se mi smekne noha a mě ruce pevně svírá větev ,,Vyděšeně výkřiknu ,,Pevně se drž hned jsem u tebe!"Zaječí na mě o chvíli později už cítím ruce které si mě obalí kolem pasu ,,Už se můžeš pustit držím tě"zašeptá mi do ucha záporně zavrtím hlavou nechci. ,,Neboj se koťátko já tě nepustím"zašeptá mi u ucha a líbne mě na tvář . Pustím se. Skočí. A ihned jsme na pevné zemi ,,Můžeš mě pustit ?."zeptám se,,Už nikdy tě nepustím" zašeptá mi do ucha tajemně. To jsem vůbec nebrala vážně pořád jsem doufala že je to celé omyl že mě pustí domů.Ale jediná chyba byla v tom že to celé omyl vůbec žádný nebyl.

Omlouvám se za případné chyby a doufám že se vám díl bude líbit! Děkuju za komentáře které jsou úžasné! Moc děkuji T.🌙🐺🌙

My luna CZ ✅Kde žijí příběhy. Začni objevovat