25.Část

3.9K 132 19
                                    

Ucítila jsem jak mi horký a mokrý jazyk olizuje celou tvář. Chvílí mi trvá než otevřu své oči. Vím že mi nic neudělá ale nebylo zporu o tom že Mordag je děsivý a to ikdyž je spokojený že leží vedle mě. Z mé myšlenky mě přeruší další opětovné olizování. Tentokrát ale na mém čele. Posadila jsem se a on mrzutě zavrčel. Nelíbilo se mu že se o mě nemůže postarat ale mě to nevadilo a jeho zavrčení jsem ignorovala. Potřebovala jsem se protáhnout. A jelikož si mě stejně jako Christian cpal co nejvíce k sobě tak to bylo stejně nesnesitelne. Možná horší protože teď rozhodovalo zvíře. Chtěla jsem aspoň pěticentimetrový prostor a to po obouch dvouch ale zdá se že to vadilo né jen Christianovi ale i Mordagovi. Podle nich žádný prostor pro sebe nepotřebuju. Dnes by se měl vrátit zpět Christian a až půjde do práce tak si zajdu do knihovny pokud tu tedy je je to velký dům. Teplý jazyk mi náhle olízne ucho a já vyjeknu a kouknu se na Mordaga který vypadal velice pobaveně jako malé štěňátko co vidí svou nejoblíbenější hračku. Až na to že tady jsem ta hračka byla já a on byl obrovský a já byla malá, slabá hracka. A to ne jen před Mordagem tak ale i před Christianem jen jsem se nemohla rozhodnout u jakého z nich mi to vadí víc. Ale tato otázka je naprosto zbytečná jelikož jeden patří k druhému. Mají stejnou duši jen se dělí o tělo. Chci se zvednou a jít do koupelny ale Mordagova velká tlapa mě chňapne po stehnu a zastaví mě tím v pohybu. Kouknu se na něj. Je naštvaný a aby mi to dal více najevo tak zavrčí. ,,Potřebuju si jen dojít do koupelny." vysvětlím mu a vidím jak se ve tváři uklidní a jeho velká tlapa opustí mé stehno a já se mohu postavit a vzdálit se od něj . Už jsem skoro u dveří koupelny když za sebou uslyším zvuk tlapek. Otočím se a hned zjistím že se mi to nezdálo a že za mnou jde Mordag .Když se na sebe koukneme tak mi přijde že mi svým pohledem říká ,,Máš problém snad že jdu s tebou ?" co si to psisko proboha dovoluje ? ,,Nevím kam jdeš ale se mnou do koupelny stoprocentně ne. Tak že tu buď počkej a nebo si běž posvých. " řeknu a zavřu mu dveře před čumákem. Jsem v koupelně asi patnáct minut protože zjistím že se mi dostavila menstruace. Bohužel jsem žena a to se změnit nedá. Poté si vyčistím zuby a účesu si vlasy chvíli mi to trvá než se rozhodnu vyjít ze dveří a čelit tváří v tvář Mordagovi. Otevřu dveře ale než stihnu nakouknou do vnitř dveře se rozletí do kořán a než mrknu jsem vtažena a přitlačena do pevné svalnaté hrudě. Christianovi hrudě. Drží mě pevně a zhluboka nadechuje mou vůni odechuje spokojeně do mé tváře. Chvíli mě takhle drží než se chci od něj odtrhnout. Chci ho chytnout za boky a odtrhnout se. V tom ale místo oblečení ucítím kůži. Vykulím oči . ,, Ty jsi nahý ?!" vyjeknu nahlas. Zasměje se a chci se znovu dostat od nej co nejdelál ale ještě víc si mě k sobě přitiskl. Myslím si že mě udusí ! ,,Tak moc jsi mi chyběla. Tohle mě chybělo ."Zapřede jemně.,, Ty krvacíš.!" jak to ví proboha pomyslím si a sjede mě pohledem ale žádnou krev nezahlédne a ihned se vrátí do původní polohy a namáčkne se na mě ,, Tak to má každá žena Christiane. '' řeknu mu s klidem nechci to rozebírat. Dojde mu to. Tělo se mu napne a zhluboka se nadchne. Chytne mě jemně za boky tak že cítím jeho pýchu jak mě tlačí na stehno.,, Tak že jsi plodná. " řekne sám sobě. Jsem nervózní a vyděšená z toho co bude dál. ,,Tak moc tě chci znovu cítit Rose. " řekne potichu a políbí mě na spánek ,, Přemýšlel jsem a myslím si že by bylo krásné mít rodinu. Co ty na to srdíčko ?" zeptá se mě . Jsem šokovaná z jeho slov. ,, N-Ne j- já jsem ještě mladá nechci teď rodinu." řeknu mu potichu ,, Myslím že ještě nejsi připravena o tom rozhodovat. Máš pravdu jsi ještě moc mladá. Ale máš štěstí že máš mě . Ja vím co je pro nás nejlepší. Uvidíme se večer ." řekne . Pustí mě a rychle opustí místnost a nechá mě tam šokovanou stát s tisíci otázkami v hlavě.

Byla jsem po snídani když jsem si řekla že se kouknu po knihovně nebo po něčem zajímavém co by tu mohlo být aby mě to zabavilo

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

Byla jsem po snídani když jsem si řekla že se kouknu po knihovně nebo po něčem zajímavém co by tu mohlo být aby mě to zabavilo. Navštívila jsem skoro všechny místnosti v domě a zjistila že krom dvou koupelen a pracovních místností kde nebyl žádný telefon a laptop byl na heslo (Dával si záležet abych tu neměla nic na spojení se světem) Jsou tu i tři místnosti pro hosty s vlastní malou koupelnou . Tři opuštěné pokoje. A kuchyň kterou jsem už znala . Prošla jsem přes hlavní chodbu ke dveřím které vedou obýváku. Který byl obrovský, prostorný a útulný . Hrál v barvách šedo-stříbrna. Byl opravdu nádherný a moderní. Pokud najdu knihovnu tak si uvařím čaj a usadím se tady na tom luxusním křesle. Je dost daleko na to aby mě tu hned nenašel nebo ho to alespoň chvilinku zdrzelo .Což je moje výhoda . Pojdu pokojem hned na proti jsou mohutné zavřené dveře .Chytnu za kliku a otevřu je. Bingo! knihovna je obrovská. Je to větší kruhová místnost. Všechno je z tmavého naleštěného dřeva. Uprostřed je stůl se prostornou a napohled pohodlnou židlí a malou lampičkou. Na stole je malá hnědá knížečka. Jinak je prázdný. Všechno je perfektně srovnané. Na všech stěnách jsou knihy různých barev a velikostí . Většina z nich je ale jen kniha s dokumenty. Pár knih je literárně naučných nebo v cizích jazycích. Ale s radostí jsem zjistila že tu jsou tři mé velmi oblíbené a to: na větrné hůrce, pýcha a předsudek, a nakonec: rozum a cit. S radostí jsem se chopila pýchy a předsudku a rozhodla se posadit ke stolku .Odtáhla jsem židli a posadila se. Pohled mi ale sklouzne ke knize obalené v hnědé kůži. Není na ni ani jméno autora a ani název knihy. Co když to je deník pomyslím si. Nechci nikomu číst soukromé věci ale moje zvědavost je větší proto uchopím knížku a otevřu první stránku a na pýchu a předsudek ihned zapomenu. Soulmate. Vykulím oči a pustím se do čtení . Knížka je tenká a já čtu pomalu abych si vše co nejlépe zapamatovala a jsem víc a víc šokovaná . Christian jako má spřízněná duše cítí některé mé silné emoce. Pokud je v mé blízkosti déle než rok dokáže i číst mé myšlenky ale to je u každé spřízněné duše jiné. Zvlášť alfa je na svou družku přehnaně majetnický. Nelhal mi ani v tom ze beze mě by byl mrtvý. Pokud bych totiž zemřela zešílel by smutkem. A a kurva! čtu: ,,Alfa a luna jsou spojené samotnou bohyni a oba si musí manželský slib slíbit před večer úplňku aby je bohyně uznala svými. Poté už na oba bude spoléhat celá smečka .,, Tak že pokud si ho vezmu tak už na mě nebude závislý jenom on ale dokonce i celá smečka ? Panebože co jen budu dělat . ? Čtu dál třeba tam bude něco co mi pomůže. Jsem už skoro u konce a už se mi chce brečet nikde pro mě není žádná naděje až na konci stojí: ,,Pokud jeden ze spřízněná duse řekne druhému kam jde (jinam než ve smečce kde žijí) . Tak pak ten druhý může jít kamkoliv aniž by musel říkat spřízněné duši kam a necítí bolest z propojení. Tato výhoda patří ale jen pro spřízněnou duši alfy. Jiné spřízněné pary si to musí říct oba protože ti nemají souhlas bohyně ale alfy a smečky. ,, Rychle se postavím no jasně ! Proto když mi řekl že odjíždí tak mě nic nebolelo. Sám mi řekl že bolest neucítím - zavzpomínám. Já tedy mohu kamkoliv chci a žádná bolest se nedostaví. Kouknu na poslední stránku,, Existuje ochrana u každé vlčice. Pokud ji odhodí není už možnost se ochránit to platí do třetí fáze a to polovičního vlka. Vlk ze čtvrtiny tedy poslední stadium nemá vnitřního vlka ani se nesmí proměnit. Má jen spřízněnou duši. Odfrknu si. A čtu dal.,,Každá smečka má vědmu která nám řekne co chce kdo vědět, minulost, přítomnost a i budoucnost. Dá se před ní skrýt aby vás neviděla. Stačí vzít cokoliv (drobnosti jako:pinetku, lžičku, náhrdelník, prsten atd..) od nějakého člena smečky. Je to ztráta důvěry mezi vámi a smečkou od té doby budete tzv neviditelný.,, Proto ta kniha nemá jméno. Věděl že kdyby se jmenovala soulmate tak že bych si ji přečetla. A knihu si pozorně prohlédnu. Dal jí obalit novou kůží protože švy byli úplně nové maximálně měsíc starý. Myslel si že když tu bude bez napísu tak že mě nebude lákat ji otevřít. A určitě ji zapoměl uklidit jinak by tu nebyla. To že bych odešla by neriskoval. Na to ho znám až moc dobře. Stačí vzít jen Claire lžičku a budu pryč a krytá kdyby mě zkoušel vypátrat. Je to tady. Má šance na útěk. Ihned jak mi řekne že odjede tak odejdu i já. A až ten den přijde už nezaváhám.

slytherynprincess13 Děkuji za nápady 💖
Doufám že se bude líbit moc děkuji za krásné komentáře v minulém díle. Pokud bude někde chyba moc se omlouvám. 💖❄️🐺💖❄️🐺💖
P. S doufám že to půjde kdyby byl problém napište mi 💖
Sarah-black

My luna CZ ✅Kde žijí příběhy. Začni objevovat