Jenže nemohl usnout, ať se snažil, jak chtěl, nedokázal to. Převaloval se ze strany na stranu, ale spánek nikde. Pořád měl před očima Leův smutný výraz.
Pomalu mu začínalo docházet, že Héfaistův syn vlastně nikdy nebyl smutný, nikdy ho tak neviděl, až posledních pár dní, od toho požáru, se všechno změnilo.
Naštvaně odkryl peřinu a bosýma nohama se dotknul podlahy. Párkrát si pro sebe zaklel proč vyměňuje spánek za hledání poloboha, ale to už vyběhl ze srubu.
Naštěstí viděl ve tmě dobře, nic mu neuniklo, tedy ani sedící postava na pláži opřená o kmen borovice. Rozběhl se za Leem. Ten mu nevěnoval ani jeden pohled, nic co by nějak naznačovalo, že ho rád vidí. Nico byl v rozpacích, začínal svého nápadu litovat.
,,Co jsi myslel tím, cos řekl ve srubu?" Řekl do ticha, překvapilo ho, jak nahlas zní.
Leo pomalu otočil hlavu jeho směrem.
,,Ať mě necháš na pokoji, stejně jsi to nedodržel." Zabručel si Leo spíš pro sebe.
,,Koukej, Valdezi, já taky nejsem nadšenej, že jsme teď spolubydlící, ale to musíš být pořád nafučenej?"
,,Nech to být."
To Nika zasáhlo, protože Leo by nikdy neřekl nech to být tímhle tónem. Znělo to jako člověk, který ztratil víru sám v sebe, i takové v podsvětí potkával.
S vypětím všech sil mu položil ruku na rameno.
,,Říkej." Tvrdě mu hleděl do jeho očí hnědých jako horká čokoláda. Leo uhnul pohledem.
,,Nesnaž se být milej, di Angelo, nikdy jsme se nebavili a já ti nechci stěžovat život svýma problémama."
V Nikovi se vařila krev, pořád nevěděl co Leovi tak vadí.
,,Alespoň mi řekni, proč jseš takovej." Zamračil se na něj.
,,Protože jsem zrůda."
Nico se musel sarkasticky pousmát.
,,Ale to my všichni, Valdezi, koukej, umíš snad povolávat mrtvý? Ne, takže jsem asi větší zrůda než ty."
,,Nemyslím si."
,,Taky dokážu cestovat stíny, mohl bych být nějakej superpadouch nebo superhrdina."
Leo si povzdechl a v očích se mu zaleskly slzy, zase. Nikovi došlo, že ho tíží něco víc.
,,Vidíš, máš schopnosti, se kterýma tě lidi můžou obdivovat a já? Jsem kluk, kterej připravil dvanáct dětí o střechu nad hlavou."
A/N
Je mi jasný, že vydávám strašně, stydím se sama za sebe, alee- ne, já vlastně nemám výmluvu
Sorry lidi xd
ČTEŠ
smrtící stroj {Valdangelo}
FanfictionOno to vlastně začalo nevinně, ne počkat, nezačalo.. Leo Valdez už nebyl jen úsměv a samý žert, začal litovat svého velkého daru, vrátily se pochyby o jeho existenci a jeden požár všechno obrátil vzhůru nohama úplně, z Leova dřívějšího humoru a úsmě...
