Do srubu číslo třináct vešel Leo, dnes už nechodil jako duch, měl úsměv na tváři.
A Nika zase pěkně štval, už je tím, že si k večeru napochodoval do srubu, jako by mu to tam patřilo a pískal si. Nico už po čtyřech vteřinách věděl, že ten zvuk ze srdce nenávidí.
,,No moc si nepískej a radši mi oprav ten kávovar. Další kávu z ruky bych asi nezvládl."
Leo mu věnoval takový ukřivděný pohled.
,,V tobě aby se Pegas vyznal, člověče, ráno mi kávu pochválíš a teď si stěžuješ."
Hádův syn něco zavrčel, a pak nad tím mávnul rukou.
,,Radši to oprav."
,,Hele, ehhh, Nico, tvůj úžasný kávovar už asi nikdy nebude jako dřív." Leo si otřel čelo umazaným kapesníkem. Nico ležel na posteli a hlavu měl opřenou o noční stolek a snažil se pochytit něco z toho, co Héfaistův syn dělal.
,,Co tím chceš jako říct?" Zeptal se ho ostražitě a v hlavě vymýšlel nejkrutější způsob mučení.
,,No, jak jsem řekl, hadičku se správným průměrem mi pás nevyrobí, tudíž jsem musel vyndat pryč čerpadlo, motor a všechno, zároveň jsi ho asi moc dobře nečistil, takže tam bylo dost usazenin. Vyměnil jsem ti obvody a instaloval větší čerpadlo a taky šlehač. Líp to asi opravit nedokážu, ale výhodu to má, teď už ti to udělá i skvělý našlehaný cappucino." Otočil se na Nika se zářícíma očima, černovlásek na něj nevěřícně zíral.
,,Nechápu ani polovinu z toho, co jsi řekl, ale pokud ten kávovar pořád vaří černou kávu, je to ok."
Leo se nepřestával usmívat, něco v něm bylo i přes všechnu tu nechuť k Hádovu synovi rádo, že mu mohl pomoct.
,,Cappucino nerad?"
Žádná reakce, jen protočení očí. Radši zvedl hlavu z nočního stolku a přetočil se na druhý konec postele.
Leo s praskáním kolen vstal, oprášil se a chystal se vejít do sprchy, kterou měl srub zabudovanou od minulého léta.
Už zavíral dveře, do koupelny, ale pak si to ještě na chvíli rozmyslel.
,,Jo a děkuju za to, že jsi řekl Willovi, ať mi zlepší náladu. Zlepšilo."
V Nikovi by se v tu chvíli krve nedořezal, v hlavě se mu rodilo už tisíc scénářů jak skončí život toho stále usměvavého poloboha.
A/N
Brigády jsou zlo.
Budu vydávat častěji, slibuju.
Limerick neumím
Nejsem Apollon
ČTEŠ
smrtící stroj {Valdangelo}
FanficOno to vlastně začalo nevinně, ne počkat, nezačalo.. Leo Valdez už nebyl jen úsměv a samý žert, začal litovat svého velkého daru, vrátily se pochyby o jeho existenci a jeden požár všechno obrátil vzhůru nohama úplně, z Leova dřívějšího humoru a úsmě...
