Mikey [CZ]

5.

V minulé části:

,,Nikdy mě neopouštěj." řekl jsem a dal jí pusu na hřbet ruky. Zvedla hlavu a hluboce se mi zadívala do očí. ,,Ale já nikam nejdu." Usmál jsem se, dal jí ruku na tvář a pomalu se k ní přibližoval. Dělili nás od sebe jen centimetry. Jako by jsme čekali kdo koho políbí dřív. Byla to zkouška odolání. Nemohl jsem to vydržet a láskyplně jí políbil. Ten úžasný pocit zažívám jen s ní. Po chvíli jsme se od sebe odtáhli, vzali se za ruce a se smíchem se rozeběhli do moře naproti západu slunce.

Trhl jsem sebou. Zase sedím v nemocničním pokoji. Žádné moře, žádná pláž. Jen já a.. ta dívka z pláže. Ta dívka.. To, to byla Darlin? Co se to se mnou děje? Tohle rozhodně nebyl sen.

--

Z pohledu Darlin

Probudila jsem se s příšernou bolestí hlavy. Asi bych měla omezit tu neustálou konzumaci kafe a začít víc pít vodu. Přesunula jsem pohled ze stropu nalevo a vytřeštila oči. Jaktože najednou ležím na posteli a na levé půlce má Mikey položenou hlavu? Sním snad? Nechtěně jsem vymanila ruku z Mikeyho jemného sevření ruky a štípla se. Au.

,,Jak ses vyspala?" Uslyšela jsem jeho ranní hlas. Oh, jak já tenhle hlas zbožňuju. ,,Emm, dobře. Co se prosímtě včera stalo?" Vyděšeně se na mě podíval. Tohle není zrovna odpověď, kterou jsem očekávala. ,,Včera? Nic! Jen, když jsem přišel do pokoje a bylo mi tě líto, že nemáš na čem spát a ták jsem tě položil na postel. To je vše." Pokrčil rameny. Začervenala jsem se, když jsem si uvědomila, že mě musel zvedat. Nejlehčí zrovna nejsem.

,,Uhm, to jsi nemusel. Vážně, já-" ,,Šhhh, musel a tečka. Mimochodem nemáš hlad?" Přerušil mě a zároveň si pohladil břicho. ,,Vlastně ano." zasmála jsem se. ,,Super! Tak pojď než sem přijde sestřička a zjistí, že jsi tu strávila celou noc." Rychle jsem se zvedla a následovala Mikeyho do jídelny.

Sedla jsem si a s chutí se pustila do jídla. Ihned jsem přestala, když jsem uslyšela Mikeyho tichý smích. Nechápavě jsem se na něj podívala. Proč nejí? ,,Vždycky jsem obdivoval, jak do sebe vy holky můžete cpát tolik a stejně jste tak hrozně.. pěkný." ,,No dovol! Snídaně je nejdůležitější jídlo dne." ,,Okay, okay!" zvedl ruce na obranu. Zasmála jsem se a jemně ho plácla. ,,Jau! Nebij mě!" zakňučel snad přes celou jídelnu a upustil svůj koláč zpátky na talíř. Vykulila jsem na něj oči a snažila se ignorovat všechny ty pohledy mířící na náš stůl.

,,Ty troubo, co si o mě teď musí myslet." sykla jsem a podívala se na jeho pobavený obličej. ,,Možná jen to, že mě tu nezákonně týráš." Hodila jsem po něm nenávistný pohled a pokračovala v jídle.

Po snídani jsem se bok po boku vrátili do pokoje. ,,Měla bych jít." námítla jsem a sehla se pro kabelku. ,,Určitě už musíš jít? Ani netušíš jaká je tady bez tebe nuda." Udiveně jsem se na něj otočila. ,,Opravdu?" ,,Jasně, že jo.." řekl potichu a sklopil hlavu. ,,Stavím se co nejdřív." Ušklíbla jsem se nad tou ironií, že jsem se ještě včera setkání s ním snažila vyhnout.

,,Měj se, Darling." uslyšela jsem ještě před tím než jsem zavřela dveře. ,,Uvidíme se brzy Mikey" zašeptala jsem se slzy v očích a s velkým úsměvem na tváři vykročila k východu.

--

,,Mami?!" zakřičela jsem na celý barák a odložila si tašku na zem. ,,Darlin? Zlato, tady v kuchyni!" Šla jsem za jejím hlasem a spatřila jí u obvyklé snídaně, skládající se z kafe a müsli tyčinky. ,,Ahoj." řekla jsem a přisedla si ke stolu.
,,Kde jsi celou noc byla?! Jaktože jsi nezvedala mobil?!" vychrnula mi do obličeje. ,,Ehmm.. promiň mami, zastavila jsem se ještě u Poppy a přespala u ní. Nějakým nedopatřením jsem ti o tom zapomněla říct." ,,Vážně? Nelži mi!" Podezíravě na mě koukla. ,,Nelžu." řekla jsem pevným hlasem a v duchu si zapisovala další lež na seznam. Nemohla jsem jí říct pravdu, kdyby se to dozvěděla, zakázala by mi stýkat se s Mikeym a to bych neskousla.