Nervous around you

•nineteen•

"Já to nechápu" odstoupil o krok dozadu a sklopil hlavu. "Car mi řekla, že mi vyřizuješ ať tě nechám na pokoji, že už o mě nestojíš" zakroutil hlavou a sedl si na postel. "Ještě ke všemu mi z tvého čísla přišla zpráva, ať ti už nepíšu a nechám tě být i když já ti psal každý den" zašeptal a já sama zkoušela pochopit situaci. Pořád jsem nevěděla jestli náhodou nelže, ale zrovna teď mám pocit, že mu můžu věřit.

"Já to nepsala" utvrdila jsem ho. "Car mi po tom, co si odjel hodně pomáhala. Byla tu u mě každý den a opakovala jak se z toho dostanu" usmála jsem se nad vzpomínkou na svou nejlepší kamarádku. Úsměv mě ale hned přešel. "Taky mi ale vzala mobil s tím, že už jsem jím posedlá jak na něj pořád koukám" vzpomněla jsem si a sedla jsem si vedle něj.

"Myslíš že by...?" Zeptala jsem se a stočila jsem k němu hlavu. "Netuším" mykl rameny, "ale je jiná možnost?" Zeptal se a já nevěděla jak odpovědět.

"Taky můžeš lhát" zašeptala jsem a on rychle trhl hlavou. "Jako vážně?! Pořád mi nevěříš?!" Naštval se a zvedl se opět na nohy. "Já nevím...nevím" taky jsem se zvedla a podívala jsem se mu zpříma do očí. Chtěl něco říct, ale zabránil mu v tom zvonek. "My o ní a ona nejspíš za dveřmi" řekl a chtěl se tam rozejít, já ho ale zastavila a rozešla jsem se dolů sama.

"Ahooj" Vykřikla Car, když jsem jí otevřela dveře a ona vešla dovnitř. "Co je?" Zeptala se a chtěla mě obejmout, já ale ustoupila. "Car byl tady za mnou Shawn po tom, co odjel?" Zeptala jsem se narovinu a ona ztuhla. "Ne nikdy tady za tebou nebyl" odpověděla a stoupla si do pevnějšího postoje. "Lžeš!" Křikl Shawn z obýváku a v cuku letu byl u nás. "Co ty tady děláš?" Odfrkla si a propila ho očima. "Řekni jak to bylo" přistoupila jsem k ní. "Byl tady Shawn?" Zeptala jsem se a bála jsem se odpovědi.

"Faaajn tak tady byl" odvrátila zrak ze mě na něj, "ale" pokračovala by kdyby na ní Shawn nezačal řvát. "Všechno sis to vymyslela ty mrcho že jo, řekla si mi, že mě nechce vidět ale místo toho si to nechtěla hlavně ty!" Křičel tak, že mu na krku vyskočila žíla.

"Zasloužil sis to!" Křikla na něj nazpátek a já nevěřícně otevřela pusu. "Carol proč?" Zašeptala jsem. "Proč?!" Zeptala se a popošla ke mě blíž. "Ty si měla vždycky všechny, všechny co jsem chtěla já! Měla si dokonce i jeho a to jsem si myslela, že by mohl být se mnou! I tak jsem ale za tebou stála a byla s tebou protože jsi moje nejlepší kamarádka! On pro tebe ale není dost dobrej! Pochopila by si to  časem, ale naštěstí si ani nemusela jelikož odjel pryč" Vykřikla a z oka jí vytekla slza. "Tak jsem vymazala zprávy od něj a pak ho vyhnala pryč, protože jsem věděla, že tě zničí jako zničil mě" rozbrečela se a já nevěděla jestli řvát nebo brečet.

"Ty toho taky naděláš" odfrkl si Shawn a opřel se o dveře. "Nic jsem ti neudělal" zvedl ruce do obranného gesta, "ale ty nám jo" opět zvedl hlas. "Neublížil? Kdyby to věděla ublížil by si i jí!" Zavřískala a já přelétla pohledem na Shawna. "Vlastně jí to už můžu říct" uchechtla se. "Car nedělej to" Shawn si opět stoupl pevně na nohy a popošel k ní blíž.

"Tady Shawn se semnou totiž vyspal a pak se na mě vykašlal se slovy, že to byla chyba a nemělo se to stát. Nebylo by to tak hrozný kdyby jste v tu dobu nebyli spolu, což já jsem nevěděla!" Vykřikla a já se se slzami očích podívala na Shawna, jestli je to pravda.

"Emily" chtěl ke mě popojít, ale já prudce odstoupila. "Emily promiň mi to, byla to chyba. Byla to ta noc jak jsem ti ublížil, ta noc jak jsme se pohádali s Rose a ty si odešla. Byl jsem zoufalej a hledal jsem tě...nemělo se to stát, moc mě to mrzí, měl jsem ti to říct ale ty by jsi mě opustila a já bych to nezvládl, Emily prosím všechno ti vysvětlím jenom se mnou mluv" řekl se zoufalostí v očích. Věděla jsem, že budu brečet ale nemohl jsem tomu teď nechat volný průběh.