Moje ráno proběhlo jako každé jiné, vstala jsem, nasnídala jsem se, udělala jsem svou obvyklou ranní hygienu a pak jsem skončila na gauči před televizí. Pravda je, že od té doby, co už nechodím do školy nemám moc, co dělat. Na vysokou jsem nechtěla. Chci na ní jít ale nechtěla jsem hned.
Už bydlím sama. Brácha s tátou se nevydrželi dlouho snášet a tak se Matt zase odstěhoval. Rodiče se hned jak jsem udělala maturitu rozhodli, že jsem dost stará na to bydlet sama a jako dárek mi tu nechají dům a auto. Pravda ale je, že se potřebovali přestěhovat za prací do Evropy a tak hned využili šance. Nevadí mi, že bydlím sama, jenom se občas cítím osamělá.
V sousedním domě, co já vím nikdo nebydlí. Občas sem zajedou Manny s Karen a Aaliyah, ale Shawn tu nebyl ani jednou. Nebo tu byl, když jsem tu nebyla já.
Tohle všechno mi dává volnost. Mužů si tady udělat mejdan kdykoliv se mi zachce a chodit domů jak se mi chce. Jak už jsem ale řekla, na konci dne mě mrzí, že tu není nikdo kdo by na mě čekal. Proto doma až tak moc času netrávím. Většinu času jsem totiž s Car, Dylanem, Carterem, Jessicou a další hromadou lidí.
Když jsme u Jessicy...Jessi je teď jedna z mých nejlepších kamarádů. Potkaly jsme se v jednom mém hodně oblíbeném klubu v centru a hned jsme se začaly bavit. Rozumíme si všechny i s Car, takže často něco podnikáme. Právě s Jessi mám dneska sraz. Znám jí tak půl roku ale ví toho o mě tolik, jakoby mě znala od mala. Jsem za ní moc ráda. Na televizi jsem už moc dlouho nekoukala a šla jsem se připravovat na sraz s Jessi.
"Ahooj Em" zavolala na mě a vtáhla mě k sobě na bar. "Dvakrát vodku" mávla Jessi na barmana a hned mi začala vyprávět o nějakém klukovi, kterého tady před chvíli viděla. "Hele to je on" ukázala směrem za mě a já se otočila. Byl to nějaký záhadný kluk. Měl černé havraní vlasy, černou koženou bundu a černé džíny. Celý byl v černém oblečení. "Dohodíš mi ho?" Šťouchla do mě Jessi a já kývla. Byla to taková naše tradice.
Kopla jsem do sebe dalšího panáka a rozešla jsem se směrem k tomu klukovi. "Ahoj" stoupla jsem si přímo před něj a všimla si jeho tmavých, bouřkových očí. "Čau kočko" zkousnul si ret a projel si mě očima. "Vidíš tu holku na baru?" Ukázala jsem na Jessi a on na ní zaměřil svůj zrak. "Líbí se ti?" Zeptala jsem se a on svůj zrak vrátil zpátky na mě. "Je pěkná" uznal, "ale ty víc" přiblížil se ke mě a já musela pozvednout hlavu, abych mu viděla do očí.
"Měl bys jí pozvat na drink" mihla jsem rameny a on se zasmál. "Máš jí mě dohodit?" Podíval se na mě pobaveně a já upřímně kývla. "Tak běž" pobídla jsem ho a chtěla jsem odejít ale on mě chytl za zápěstí a zatáhl mě víc do davu. "Co to děláš" zeptala jsem se s nakrčeným obočím. "Tady nás neuvidí" zašeptal mi do ucha a jemně mě políbil na krk. Polibky pokračoval přes mojí bradu až k puse a pak spojil naše rty. Byla jsem jím tak omámená, že mi nedošlo, že tohle se opravdu stát nemělo. Pevně mě chytil za boky a zatlačil abych na něj vyskočila. To já ale nechtěla a tak jsem zůstala pevně stát na zemi. Chtěla jsem aby přestal ale v mé hlavě bylo prázdno.
Ze rtů se přesunul opět na můj krk, kde udělal určitě viditelnou stopu. To jakoby mě naprosto probralo a já se od něj odtrhla. Otočila jsem se a rychle jsem pospíchala k baru, kde Jessi ještě seděla. "Jessi" začala jsem ale ona mě přerušila. "Viděla jsem vás" usmála se. "Moc se omlouvám" chtěla jsem začít s omluvami ale ona mě opět přerušila. "Em mě to nevadí" zasmála se. "Spíš mi řekni proč si tady a ne s ním v nějakým pokoji" zablýsklo se jí v očích a na tváři jí hrál úsměv, já se nad tím musela zasmát. "Netuším" odpověděla jsem a objednala jsem nám dalšího panáka.
Kolem jedné jsem se vydala domů. Neměla jsem to tak daleko a chtěla jsem vystřízlivět, takže jsem šla pěšky. Všude to svítilo velkými obrazovkami a světly z prosklených budov. Zrovna jsem se koukala kolem, když moje oči spadly na obrazovku s Shawnovým obličejem.
Dech se mi zadrhl ale to, co mi dech opravdu sebralo bylo, když jsem uviděla seznam písniček pod jeho fotkou. Ihned jsem si vzpomněla na ty skladby, které Shawn složil pro mě.
"Ne to nemůže být pravda" řekla jsem si pro sebe a vzpomněla si, jak mi při východu slunce zahrál Nervous a jak mi říkal i o Perfectly wrong, kterou začal skládat po našem rozchodu ale nestihl to jelikož jsme se k sobě zase vrátili...teď už jí asi stihl dokončit.
Rychle jsem doběhla domů a začala jsem na macbooku hledat jakýkoliv rozhovor, kde Shawn mluví o novém albu. Ani ne po dvou minutách jsem ho našla. Byl to rozhovor starý tak dvě hodiny, takže to musel vydat ještě dnes.
"Jak vidíme album se opravdu blíží. Na sociálních sítích jste dnes vydal seznam skladeb je to pravda?" zeptala se postarší paní a on se na ní mile usmál. "Ano, bude to už velmi brzy. Dneska jsem vydal jména písniček a zatím jsou jen kladné reakce, tak doufám, že takové budou i když album vydám" promluvil bez zamyšlení. "Všechny písničky jste složil teď? Nebo tam jsou i nějaké které jste nevydal v dřívějších albech?" Ptala se dál a já si nervózně zkousla ret, když prudce vydechl.
"Jsou tu i písničky, které jsem složil dávno. Neměl jsem ale odvahu a ani důvod je vydat...nevím co se změnilo ale najednou jsem měl pocit, že na jejich vydání a živé vystoupení jsem připravený" usmál se a já z jeho slov pochopila, že už je dávno za mnou. Taky jsem si to myslela, ale po dnešku si tím nejsem úplně jistá.
"Jsou to písničky z vašich vlastních zkušeností?" Zeptala se na poslední otázku. "Ne všechny ale většina z nich ano" usmál se a rozloučil se vřelým úsměvem a zamáváním do kamery.
Ty písničky nesmím slyšet...dlouho jsem pracovala na tom, abych se přes něj přenesla. Nemůžu to teď nechat všechno zase začít.
Aaaa za chvilku přijde i Shawn💗 Doufám, že se vám to líbí a děkuju všem, za krásné komentáře💞
ČTEŠ
Nervous around you
FanfictieOba už jsou někde jinde a žijí svůj život. Už spolu dávno skončili, ale byl to opravdu konec? Navazuje na příběh Perfectly wrong for me❤️