Forever is a long time [Marcus and Martinus]

31. kapitola

Líbali jsme se tam tak dlouho že už mě bolely rty. Martinus se pomalu odtáhl.

"Miluju tě! Strašně moc!"
Vykřikl a vypadalo to jako by chtěl brečet.

"Já tě taky miluju, ani nevíš jak moc."
Musela jsem ho obejmout.

"Marcus and Martinus! Marcus and Martinus!!" Ozvalo se z venčí. A zvuk stále sílil, jakoby to byl velký dav lidí.
Ale ne..

"Ale ne.. Ty fanynky nás opravdu najdou všude.." Řekl a položil mi hlavu na rameno.

"Martinusi..?" Řekla jsem nervózně.

"Ano?" Usmál se.

"Já, nejsem si tím úplně jistá, ale zase bychom jim neměli lhát.. Jsme spolu už docela dlouho a oni už stejně něco tuší."

"Lásko, jestli jim to chceš říct, jestli ti to nevadí, nebudu proti."

"Dobře, řekneme jim to."

Dobře, takže zítra.
~~
Celý den jsme museli být na pokoji a tak jsme si povídali celý den.

Až večer jsme mohli někam ven. Martinus mě pozval na večeři.

Vrátili jsme se celý vysmátý z večerní procházky.

Když jsme došli do pokoje, Martinus se zastavil.

"Copak?" Řekla jsem a pořád se smála.

V tom mě ale jemně přitiskl na zeď a začal mě líbat.

Samozřejmě jsem hned spolupracovala.

Po chvíli mě schodil na postel.

Nemohla jsem si pomoct, tak jsem mu sáhla pod tričko.

Po chvíli už mi to nestačilo, tak jsem mu tričko sundala.

"Hm, tak ty takhle jo?" Řekl a uchylně se usmál.

Ve chvíli, kdy jsem to nečekala mi začal sundávat tričko. Nebránila jsem se.

Po chvíli jsme oba byli jen ve spodním prádle.

"Um, Theo?" Řekl a sjel mě pohledem.

"Ano?" Usmála jsem se.

"Chceš to?"
Chvíli bylo ticho. Viděla jsem jak mu úsměv opadá. Byla jsem si jistá svojí odpovědí, ale nějak jsem jí zapomněla říct.

"Ano."

Podíval se na mě, usmál se a začal mě líbat.
~~~~

Probudilo mě ostré světlo slunce.

"No Dobré ráno" Řekl Martinus, usmál se a přitáhl se ke mě blíž.

"Dobré ráno. Kolik je hodin?" Zavrtala jsem se mu do hrudi, protože slunce bylo moc silné a já byla ještě rozespalá.

"Jedenáct." Řekl a začal se smát.

"Cože?!" Vyděšeně jsem sebou cukla. Nikdy tak dlouho nespím.

"Shtt, však v pohodě."

"Tahle noc byla nezapomenutelná." Řekl a dal mi pusu do vlasů.

"Ano" řekla jsem.

Rozhodli jsme se už nejít na snídani, protože už logicky bylo pozdě a tak jsme zase byli na pokoji.

"Uděláme stream!" Řekl z ničeho nic Martinus.

"Proč?" Byla jsem zmatená.

"Tam jim to řekneme"

"Dobře.." Nebudu lhát, byla jsem nervózní. Pche nervózní je slabý slovo..

"V klidu, nemusíš být nervózní."

"No.. já jsem."

"Dobře, tak já dám jen příspěvek a ten stream dáme jindy."

Strašně jsem se bála..

Pak už tam byli i komentáře..

A tímhle momentem se všechno začalo hroutit...

______________________________________
Ahojky tady Klaris.😂
Blížíme se ke konci..😳
Jak myslíte že skončíme?🤐

Pp💕