Chlapec s tulipány ~ Cz [YoonKook] ✓

🌷13

Už nějakou tu dobu jsem tě znal ale to co se stalo tam tu noc, nevěděl jsem že umíš být i takový. Že neumíš být jenom něžný, nebo jsem to byl já ten který nebyl úplně něžný?

🌷

"Jungkookie, já... promiň za ten večer" přišel jsem za tebou na zahradu.

"Yoongi, za co se pořád omlouváš?" otočil jses ke mě a pozoroval mě.

"Já, nevím. Za všechno. Za to jak jsem byl na tebe hnusný a že jsem se s tebou vyspal." řekl jsem ti.

"Yoongi, hele, přijímám tvou omluvu za to jak si byl na mě hnusný. Ale za to co se stalo včerejší noc se neomlouvej. Já jsem to chtěl udělat, chtěl jsem to udělat z vlastní vůle, ne jakoo..." odmlčel jses.

"Když si to musel dělat se svým otcem i když si vůbec nechtěl."odpověděl jsem za tebe.

Jen si na to přikývl a dál mě pozoroval. Já zase pozoroval tebe.

"Jungkookie, co kdybych nám udělal nějaké jídlo?" zeptal jsem se tě s úsměvem. Jídlo jsem si vařil už často, takže nějaký velký problém by to být neměl.

"Anoo!! To zní skvěle" přikývl si radostí.

Pozoroval jsem tvůj úsměv, tvůj krásný a také upřímný úsměv. Už to není ten úsměv který si předemnou hrál, když si ještě bydlel s otcem. Teď to byl velký, upřímný úsměv od srdce.

"Jungkookie, ještě než půjdu vařit, můžu něco udělat?" zeptal jsem se tě.

"Ano jistě." řekl si bez váhání, aniž bys věděl co přijde.

A já zase bez váhání přilepil moje rty na ty tvé. Už od prvního polibku jsem tvé rty potřeboval ochutnávat častěji a častěji. A víš co? Ty si spolupracoval, prostě si začal dělat to co já a nezakazoval mi to, ani ti to nevadilo.

🌷

A nejspíš už tady jsem pochopil, že na tobě budu hodně závislý...

🌷Nikisha🌷