Chlapec s tulipány ~ Cz [YoonKook] ✓

🌷23🌲

Víš že s tebou mám ty nejlepší vzpomínky?

🌷

"Yoongi!! Pojedeme na hory!" vběhl si mi do kanceláře a začal křičet.

"Cože? Prvně se uklidni ano" uchechtl jsem se nad tvým roztomilým výrazem.

"Pojedeme stanovat, tady už mě to nebaví, chci do přírody" řekl si.

"Stanovat? A na hory? Nebude lepší do lesa?" šel bych klidně na hory ale tak daleko od města bych nejel, takže jsem navrhl les.

"Fajn tak les" mávl si rukou.

"Dobře" usmál jsem se.

"Tak to aby jsme si zabalili batohy" vykřikl si a někde si odběhl.

"Počkat ty chceš jít už dnes!?" zakřičel jsem na tebe, ale ty si mě už určitě neslyšel.

****

Za pár hodin už jsme seděli v autě Taehyunga který nás odvezl za město k lesu, tam nás vysadil a odjel pryč.

"No Yoongi, není to romantické? My dva na tři dny v lese. Alespoň si oddychneme od práce" povzdechl jsis.

"Jo asi jo" řekl jsem nejistě a kráčel přes spadlé větve za tebou.

V duchu jsem se modlil aby si ten les alespoň trochu znal. Naposledy jsem byl v lese jako malý kluk s mámou a tátou. Od té doby ne.

"Kookie? Řekni mi prosím tě že to tady znáš." zeptal jsem se tě po patnácti minutách cesty.

"Samozřejmě, nemusíš se bát. Zachvíli dojdeme k jednomu jezeru a tam si postavíme stan" řekl si. A i když jsem ti do obličeje neviděl, poznal jsem že se usmíváš.

Možná že jsem měl chvíli z dnešního výletu strach, ale byl jsem s tebou a cítil jsem se bezpečně. Takže jsem vesele kráčel za tebou a následoval tě s úsměvem. Párkrát mi ale do úsměvu skočila pavučina, takže jsem měl strach jestli pavouka nemám na sobě.

A tak si mě alespoň vždy deset minut musel prohlížet. A tak to bylo asi třikrát.

🌷

Ach jak já tě miloval, a pořád miluju. Dokázal si mě chránit také před pavouky, a za to jsem tě miloval ještě víc...

🌷Nikisha🌷