Chlapec s tulipány ~ Cz [YoonKook] ✓

🌷35

🌷

Právě se cítím jako bych byl na rozbouřeném moři. Sedím na jedné z těch velkých rozčílených vln. Chvíli jsem na hoře a pak zase dole. V reálu mi moje nálada klesá a zase se zvyšuje.

A víš ty vůbec co je na tom nejhorší? Že ta nálada se mi zlepší jen když jsem s Hobim. A nebo si to jenom namlouvám?

Dalším a dalším dnem se cítím provinile. Proč? Protože jsem si to už asi šestkrát rozdal přímo v mé kanceláři ale ne s tebou. S Hobim.

Ani nevíš Jungkooku jak moc mě to mrzí. Udělal jsi toho pro mě opravdu hodně. A toto má být můj vděk? Ne Jungkooku ty si mě nezasloužíš. Omlouvám se.

"Ahoj Yoongi" vešel si do naší ložnice kde jsem ležel a četl si knihu. "Nejsi v práci?" zeptal ses.

"Ne, dnes ne" odpověděl jsem ale nevěnoval jsem ti ani jeden pohled.

"Dobře, co podnikneme?" usmál ses, toho úsměvu jsem si ale už všiml.

"Nic, chci odpočívat" řekl jsem.

"Víš Yoongi, děje se něco?" zeptal ses.

"Ne, co by se mělo dít?" odpověděl jsem a posadil se.

"Nic jen..." odmlčel ses.

"...ty už mě nemiluješ?" vyšlo z tebe tichým hlasem ale přesto jsem to slyšel.

Nevěděl jsem co ti mám na to říct. Sám nevím. Někde hluboko mi něco říká že ty jsi ten praví, ale nevím, nevím to jistě.

"Jdu si dát sprchu" řekl jsem a odešel.

Nechal jsem tě tam jen tak sedět. Zavřel jsem za sebou dveře a z pokoje se začali ozývat tvé tlumené vzlyky. Já...omlouvám se Kookie.

🌷

Vážně jsem byl takový idiot?!

🌷Nikisha🌷