Dojely jsme s Maky do centra a vydaly se do naší oblíbené čínské restaurace, která se nachází na Malém náměstí v Hradci.
Objednaly jsme si polévku a při čekání jsem se Maky rozhodla svěřit s pozváním na premiéru.
"Maky, potřebuju pomoct."
"Copak se děje?"
"Víš, dneska dopoledne, těsně než si přijela, jsem volala s Benem a on mi navrhl, abych zase za ním přijela. Sice by teď měl přijet on, jak mi slíbil, ale kvůli premiéře nemůže a chce, abych mu na té premiéře v Londýně dělala doprovod a pak by až přijel on sem. Jenže problém je, že ta premiéra je v úterý 23.10., což už je škola. A já nevím, co mám dělat."
"No jejda. Ale tak, chceš tam jet? Jestli jo, tak v tom nehledej žádné překážky."
"Chci tam jet. Chci ho vidět a chci s ním být. Jen se bojím, co s tou školou. Nevím, jestli by to úplně pochopili."
"Gino, určitě by to pochopili. Uvítali by, že je můžeš takhle reprezentovat na premiéře filmu, kterej prolomí celej svět."
"Máš pravdu, to by pochopit mohli. Navíc snad nebudou přednášky pořád. Tyjo, nechceš jet se mnou? Že bys jela za Joem?"
"Já nevím, vždyť třeba by mě ani vidět nechtěl."
"To víš, že jo. Určitě by chtěl. Prostě pojedeš se mnou. Mohla by i Týna."
"Ta asi chtít nebude. Když jde o Queeny, tak to jde mimo ní. Do té Anglie stejně jela jen, protože se tam někdy chtěla podívat."
"To je pravda. Ale zase nechci, aby se cítila ochuzená."
"To nehrozí. Ona si určitě uspořádá nějaký večírek a bude v klidu."
Po dojezení jídla jsme zaplatily a vydaly se do nákupního centra, kde jsme strávily asi dvě hodiny. Kolem 4 nás to už nebavilo a tak jsme jely zpět k nám domu.
"Gino, v obýváku máš hosta a já se s ním moc nedomluvím.", ozval se taťka, když jsme se dostaly k nám domu.
Zařazeně jsem se na něj podívala a vydala se do obýváku. Maky mě následovala.
Zarazila jsem se uprostřed chůze a myslela, že omdlím.
"Bene? Co ty tu děláš?", zeptala jsem se ho překvapeně. Ihned, co mě spatřil, postavil se a došel ke mně. Silně mě objal a políbil. Jen, co jsem se vzpamatovala, začala jsem s ním spolupracovat.
"Pardon, že ruším, ale Gino, mohla bys mi prosím říct, kdo to je a proč je u nás doma?", přerušil nás taťka a já se celá rudá odtáhla od Bena.
"Promiň, tati. To je Ben, můj přítel. Nevím, co tu dělá a ani jak zjistil moji adresu a vlastně vůbec nic nevím. Ale jsem dost šokovaná. Ráda bych vás seznámila jinak, než takhle, ale jsem zmatená."
"Bene, tohle je můj taťka, Petr.", řekla jsem Benovi a ten se ihned chtěl s taťkou seznámit. Podal mu ruku a představil se mu. Taťka mu sice rozumněl minimum, ale pochopil, co po něm chce a ruku přijal.
Bylo to dost vtipné, ale jelikož jsem viděla taťkův naštvaný výraz, musela jsem smích potlačit. Podívala jsem se na Maky, jenže ta byla úplně rudá, jak se snažila taky zadržet smích.
Omluvila se, že si odskočí a já Bena poslala do mého pokoje, potom, co jsem mu ukázala kudy tam.
Zůstala jsem s taťkou sama.
"Gino, tohle se mi vůbec nelíbí. Nemyslím ten kluk. Vypadá mile a že je hodný, schvaluji ti ho. Ale nelíbí se mi, že se mi tu jentak z ničeho nic objeví za dveřmi úplně cizí kluk a nemluví vůbec česky. Komunikovali jsme spolu přes překladač. Víš jak mi bylo?"
"Tati, promiň. Tohle jsem nechtěla. Měli jsme se vidět až za 2 tydny, vůbec jsem neměl jezdit. Ani nevím, jak se sem dostal. Moc se omlouvám."
"Neomlouvej se, jdi za ním. Už tu na tebe čekal dlouho."
Chtěla jsem se vydat nahoru, ale zastavila mě Maky, která zrovna vyšla z koupelny.
"Kotě, já pojedu domu. Vyřeš si to tady a pak mi napiš. Uvidíme se brzy. Měj se."
"Dobře, tak šťastnou cestu a děkuju, že jsi přijela. Taky se měj.", objaly jsme se na rozloučení a pak Maky odjela. Já se konečně vydala za Benem.
"Promiň, ještě jsem musela vyprovodit Maky.", omluvila jsem se Benovi za čekání a zavřela za sebou dveře. Ihned mě na ně přišpendlil a začal mě líbat.
"Strašně jsi mi chyběla. Bože, nevydržím bez tebe ani jeden den."
"To ty mě taky. Ale prosím tě, vysvětli mi, co tě napadlo, přijet takhle bez ohlášení. A hlavně, kde jsi zjistil moji adresu? Jak ses sem dostal? A co? Jsem šíleně zmatená."
"Promiň, miláčku. Nechtěl jsem tě takhle vystrašit. Adresu jsem si vyprosil u Fletchera a ihned ráno, po našem hovoru, jsem odjel na letiště a chytl první letadlo, co letělo do Čech. V Praze jsem sedl na vlak a pak tě podle adresy našel. Dalo mi to docela zabrat, ale lidi tu jsou strašně ochotní a pomohli mi. Doufám, že na mě tvůj taťka a ty nejste moc naštvaní."
"Nejsme naštvaní, ani jeden. Jen příště prosím dej vědět. Ale jsem strašně ráda, že jsi tu. Udělalo mi to radost."
"Tak to jsem rád."
Chvíli jsme si povídali o cestě a tak dále, když nás taťka zavolal na večeři. Sešli jsme ruku v ruce dolu a došli do kuchyně. Taťka se překvapeně docela usmíval a dokonce Benovi nabídl i pivo. Ten s radostí přijal a usedl vedle mě. Taťka nám nandal večeři, mně nalil víno a sám si taky vzal pivo. Následně jsme si všichni připili, popřáli si dobrou chuť a pustili se do jídla. Ben si nemohl taťkovo jídlo vynachválit. Stále opakoval, jak je to vynikající a taťka, který už po 3. rozumněl slovu, které Ben opakoval, děkoval a usmíval se od ucha k uchu.
Chlapi si vzájemně hladili ego a byli spokojení.
Po večeři jsme taťkovi pomohli s nádobím a pak se odebrali ke mně do pokoje. Naštěstí mám dvojlůžko, takže může Ben spát u mě v pokoji.
"Mám pro tebe dobrou zprávu.", ozvala jsem se z koupelny.
"Jakoupak?", zeptal se Ben a přešel ke dveřím koupelny. Zrovna jsem vylézala ze sprchy a měla na sobě obmotaný jen ručník. Ben si mě sjel pohledem od hlavy až k patě a kousl se do rtu.
"Premýšlela jsem nad tvojí nabídkou o té premiéře a rozhodla jsem se, že pojedu. Ve škole by mě měli pustit, tak snad tady žádný jiný problém nevidím."
"Opravdu? Tak to je úžasný. Ty jsi úžasná. Zůstanu tady s tebou až do té premiéry, jestli tu nebudu překážet."
"Rozhodně tu nebudeš překážet. Alespoň se poznáš i s moji mamkou. A úkážu ti poradně Česko."
"Lásko, já tě tak miluju."
"I já tebe."
Společně jsme zalezli do postele a po chvilce tulení jsme usli.
Takové štěstí mám.
Dnes tu máme ještě jednu kapitolu. Tak snad se vám líbí. Jaké máte plány na víkend? 😁 Ať už jakékoliv, rozhodně si víkend pořádně užijte a odpočiňte si! ❤️😊
