Svatební den a ty dny poté, které jsme na Santorini trávili, byli naprosto dokonalé. S Benem jsme se podívali po okolí, vykoupali se v moři a postupně zde stále pracovali na miminku.
Vrátili jsme se všichni domu v neděli, zdraví, celí a snad i šťastní.
Jak měsíce plynuly, Gwil nám oznámil, že by na našich společných Vánocích chtěl Týnu požádat o ruku.
S Benem jsme se konečně přestěhovali do většího a překvapivě to celé stihli do Vánoc.
Bylo to tu, další Vánoce společně. První ale jako manželé. Opět se k nám sjeli všichni, tentokrát i moji rodiče. Bylo nás dohromady 14, což se muselo hezky poskládát ke stolu.
Opět jsme si Vánoce udělali tak trochu české a britské. Spojili jsme to s veškerými tradicemi a dokonce jsme se dostali i do kostela.
Už od 24. jsme všichni byli pohromadě a dokonce se nám povedlo dostat všechny do jednoho domu i na přespání a nikdo nemusel nikam odjíždět a další den zase přijíždět. Já to měla tentokrát s dárkem pro Bena opravdu lehké. Moc dobře jsem věděla co chce a taky jsem to měla už dlouho připravené.
"Týno, mohla bys prosím na chvilku??", optala jsem se Týny před večeří, která byla 24.12.
"Ano, děje se něco?"
"Pomohla bys mi prosím servírovat, já bych ti byla moc vděčná, abych nemusela chodit stále tam a zpět, je toho hodně."
"Určitě, ráda ti pomůžu."
"Děkuju."
Mým úkolem od Gwila bylo Týnu rozptýlit, aby ji mohl přidat prstýnek do jídla. Je to sice dost riskantní, ale v salátu by ho zase nemusela přehlédnout a teoreticky by si na něm nemusela vylámat všechny zuby. Gwil to měl krásně připravené, dokonce si na nás zkoušel řec, kterou chtěl Týně říct. Byl hodně nervózní, ale mně bylo více než jasné, že Týna neodmítne. Sama mi několikrát říkala, že Gwila opravdu miluje a chce s ním strávit zbytek života.
Rami s Lucy si pořídili pejska, kterého Maxík opravdu zbožňuje. Maxíkovi už bude pomalu rok a roste jak z vody. Elis od Maky taky nezaostává a dělá velké pokroky.
Všichni jsme se sešli u stolu a Ben, jako hostitel, pronesl přípitek.
"Jsem nesmírně rád, že jsme se tu sešli všichni jako minule a ještě více, že k nám přibyly nové tváře. Za celý ten rok se toho stalo opravdu hodně. Přivítali jsme dva nové malé potomky, Maxe a Elis, byli společně na premiéře filmu mé dokonalé manželky, která byla vlastně taková nostalgie, společně prožili svatbu a spousty dalších věcí. Bylo tu také spousty věcí, které jsme si prožil každý sám, ale i přesto jsme se tu zase sešli společně a jsme na všechno spolu. Přál bych si, abychom se tu příští rok sešli zase znovu ve stejném počtu a třeba k nám ještě někdo přibude."
Následoval přípitek a sborové dobrou chuť a všichni se pustili do jídla. Netrvalo to ani tak dlouho a Týna se zarazila.
"Cos mi to dala do toho jídla?", zeptala se a snažila se ten kov vyčistit od zbytku jídla, aby se podívala, co to je.
"S tím já nemám nic společného.", odpověděla jsem a usmála se. Týna vyndala krásný prstýnek a všem bylo naprosto jasné, co se bude dít. Gwil poklekl, Týna se postavila a všichni jsme si poslechli překrásnou řec Gwila. Týna ihned souhlasila a při jejich polibku se ozval bouřlivý potlesk. Nejkrásnější část tohoto večera jsme měli za sebou. Všichni jsme jim pogratulovali a poté se zase pustili do večeře.
Po večeři se to muselo zapít. Bohudík se nám chladilo veškeré víno až na zítra a tak jsme nemohli pít nic alkoholického, což alespoň u mě nikdo nic nepoznal, proč nepiju.
Domluvili jsme si, že to zapijeme všechno zítra.
Popřáli jsme si dobrou noc a všichni se odebrali do svých ložnic. Dali jsme si s Benem společnou koupel a poté následovala další z miliony společných nocí.
Ráno jsme se všichni sešli u vánočního stromku a společně s kakaem jsme si začali předávat dárky. Tentokrát se toho ujal Rami.
Všichni jsme si předali dárky a teprve až byly všechny rozdělené, vrhli jsme se postupně každý na rozbalování. S Benem jsme zůstali až poslední, jako majitelé a hostitelé.
Dostala jsem spousty překrásných věcí, ale jednu jedinou, která byla v menší krabičce, mi Ben nenechal rozdělat dříve, než si prý rozdělá dárky on.
Rozdělával pomalu, ale když spatřil krabici od hodinek, které si vždycky tak moc přál, jen jsme je nemohli nikde sehnat a jeden jediný poslední kus měli ve Francii, kam se Ben nedostal dříve, než to někdo vykoupil, okamžitě začal papír doslova trhat zubama.
Ihned mě objímal, děkoval, líbal a tvrdil, že to byl hodně dráhy dárek a že jsem se určitě zbláznila.
"Lásko a nemáš v té krabičce ještě něco?", optala jsem se zvědavě Bena.
Ben si okamžitě vzal tu krabičku zpátky k sobě a všiml si menší obálky, která ležela naspod.
"Co to je?", optal se zvědavě a všichni přítomní nastražili uši.
Ben opatrně otevíral obálku a když uviděl to, co tam uviděl, nahrnuly se mu slzy do očí a ihned mě objal a začal líbat.
"Miluji tě, miluji tě, miluji tě.", opakoval mi stále dokola a držel mě pevně v objetí. Všichni na nás koukali a jen se smáli, i když nikdo vlastně ani nevěděl, co to Ben dostal. Když se Ben uklidnil, pokleknul předemnou se slzami v očích k mému bříšku a začal mi ho hladit, pusinkovat a mluvit k němu. To bylo všem ihned jasné. Všichni nás začali objímat a gratulovat a měli tisíce dotazů.
"Jsem ve čtvrtém měsíci.", odpověděla jsem na ten nejčastější dotaz a pohladila si bříško.
"Jak je možné, že si nikdo ničeho nevšiml? Žádná nevolnost, nic?", ptala se mě Týna.
"Ale joo, jen jsem to uměla dobre skrývat. A musela jsem se opravdu snažit, aby nikdo nic nepoznal."
"To se opravdu povedlo, miláčku.", odpověděl mi Ben a opět mě políbil. Mamka s taťkou byli šťastní, že budou babička s dědou a Benovi rodiče to samé.
Tohle byly zatím nejlepší Vánoce a myslím, že je nic jen tak nepředčí.
Tak Gina je těhotná 🙈🙈 jak se vám líbila poslední kapitolka? ❤️
