Tohle ve scénáři nebylo 📽

Část 37. - Rozhodnuto

Téma svatba, která byla pro spousty lidí ještě totální tabu, se u nás řešilo ve velkém.
Je pravda, že jsme se kvůli místu s Benem několikrát pohádali, to bohužel musím uznat. Ovšem po celých dvou týdnech, kdy jsme vybírali místo hodně dlouhou dobu, jsme se shodli na Římě. Byli jsme oba hodně nadšení, protože nás to už unavovalo. Už zbývalo jen jediné. Zkusit, zda je tam místo.
Obvolali jsme spousty míst, která byla s civilním obřadem, aby se zde dala případně udělat hostina a podobně. Našli jsme dokonce i pár radnic a zahrádek, jenže to už to pak rovnou můžeme udělat v Anglii, kvůli tomu nemusíme letět do Říma. Všechna místa, která se nám líbila nebo byla přijatelná, měla volný termín vždy jen v zimě a nebo pak až na podzim. A našim cílem je buď červen a nebo září, aby nebyla zima, nepršelo tolik a nebylo zase naopak tak velké teplo. Což znamenalo jediné. Řím padl.

Je tu konec října a my stále nemáme místo ani termín. Nejjednodušší by bylo zůstat v Anglii, ale my prostě chceme větší romantiku a budeme to zkoušet, dokud se něco nenaskytne.
Ale to, že je konec října, znamená i, že za námi dorazí na víkend Gwil s Týnou. Strašně moc se na ně těším. A Ben určitě taky.

"Princezno, kdy mají dorazit Týna a Gwil?"
"Už za hoďku, lásko. Proč?"
"Stihneme ještě další pokus o miminko?"
"Zlato, ty už máš zase své chutě?"
"Ano."
"Musím ještě jít nakoupit pár lahví vína, už to asi teď nestihneme."
"Ale notak, prosím. Zajedu na nákup klidně sám."
"Večer.", odpověděla jsem Benovi a šla se ustrojit. Přeci jen, je už trochu chladněji, takže jsem si vzala podzimní kabátek. Ben "naštvaně" našpulil pusu a skřížil ruce na hrudi. Dala jsem mu, na jeho našpulené rty, pusu a zatáhla ho hezky do auta. Celou cestu se mě snažil nějakým způsobem dotýkat, aby mi naznačil, co chce. Dělala jsem, že si toho nevšímám a pracně premýšlela, jaké víno koupit.
Dorazili jsme do supermarketu a rychle nakoupili to, co jsme potřebovali.
Zrovna, když jsme dorazili domu, k našemu domečku přijelo černé auto. Gwil a Týna už jsou tady. Rychle jsme vystoupili a já běžela za Týnou, abych ji objala. Je to už docela dlouho, co jsme se neviděly. Přeci jen, dříve jsme se viděly pomalu každý den a teď jsou to už dva měsíce.
Stály jsme v objetí už docela dlouho. Ozvalo se jemné zachraptění.
"A mě ani neobejmeš?", zeptal se Gwil a já se odtáhla od Týny.
"Jasně, že obejmu.", odpověděla jsem a vrhla se do náruče Gwila. Je pravda, že Týna je přeci jen o něco vyšší než já, takže se k sobě s Gwilem skvělý hodí. U nás to muselo vypadat, jak když objímá 6 léta sestra svého staršího bratra.
Ben se pozdravil s Týnou a pak jsme společně vešli dovnitř.

"Tak si odložte, věci si můžete dát do ložnice, Ben vám ukáže kudy kam.", pronesla jsem a převzala od Bena nákup, abych ho uklidila.
Rozdělala jsem víno a nalila do skleniček. Donesla jsem je ke stolu. Uslyšela jsem hlasy, které se přibližovaly, což znamenalo, že se Ben s Gwilem a Týnou vraceli zpět dolu.
Vrátila jsem se zpět do kuchyně, abych nandala večeři. Mezitím se zbytek usadil ke stolu. Donesla jsem jídlo ke stolu a po následném přípitku jsme se pustili do jídla.

Dojedli jsme a já sklidila ze stolu. Pak jsem se vrátila s láhvemi vína zpět a usadila se vedle Bena, který mě chytl za stehno.

"Rádi bychom vám oznámili, že jsme zasnoubení.", pronesl Ben z ničeho nic.
Gwil s Týnou se úplně zarazili.
"Myslíte to vážně?", zeptala se Týna.
"Ano.", odpověděla jsem ji. Oba se hned postavili a společně nás objali.
"Tak to moc gratulujeme.", ozval se Gwil a následně nás objal oba samostatně. Naše objetí s Týnou bylo zase nekonečné.
"Jak dlouho?"
"Od konce září. Stalo se to v LA.", odpověděl Ben a dal mi pusu.
"To je krásný. Termín máte? A místo?"
"To je právě docela těžký. Chtěli jsme se brát v Římě, jenže bychom chtěli tak nějak třeba červen nebo září a problém je v tom, že tam je v těchto měsících plno. A brát se na nějaké římské radnici nemá cenu, to se můžeme vzít i tady. Ale my bychom chtěli něco romantického a něco, co budeme mít stále v paměti.", odpověděla jsem za nás oba a Ben na to jen přikyvoval.
"Tomu rozumíme. A tak nepřemýšleli jste třeba o Santorini? Řecko, červen, romantické místo."
"Santorini? To nás nenapadlo.", odpověď Týně Ben.
"Hele, vdávala se tam teď jedna holka, kterou sleduju na instragramu. Dokonce tam měla snad i odkaz na tu firmu, která jim to pořádala. Jestli chcete, tak se na to můžeme podívat."
"To zní zajímavě.", odpověděla jsem a podívala se na Bena, co na to říká. Vypadal nadšeně a proto Týna ihned vyndala mobil.

"Tady to je. Můžete si vybrat z několika míst. Mají tady dokonce přesně udělané balíčky na určitá místa.", řekla Týna a obrátila na nás mobil.

Asi hodinu jsme to řešili a překvapivě jsme se s Benem na tom oba shodli během chvilky. Svatba na terase, kde bychom byli jen my, hosté, oddávající, fotograf a tlumočník, s výhledem na moře a celý ostrov, nás hodně zaujala. A ta cena té svatby byla překvapivě dost dobrá a nízká. Jasné, letenky a ubytování pro ostatní vyjdou na dost, ale o to příjemnější je zjištění, že by nás celý obřad nevyšel na moc.

Ben tedy navrhl, že tam zítra zavolá a zkusí zjistit co nejvíc.

Zbytek večera jsme řešili spousty dalších věcí a hodně se nasmáli.
Někdy kolem 11. hodiny jsme se dostali do postele. Ben měl slíbenou jeho oblíbenou věc a tak to taky samozřejmě nesmělo chybět.

Myslíte, že už se konečně podaří najít nějaké skvělé místo, které by se jim líbilo? 🤔❤️