"Bene?", zeptala jsem se opravdu hodně překvapeně, když se objevil za mými dveřmi.
"Ano, takhle se jmenuju.", odpověděl mi s úšklebkem. Jen jsem nad ním protočila oči a zasmála se.
"Co tu děláš? Potřebuješ něco?"
"Než jsem sem ráno jel, zapomněl jsem natankovat a daleko nedojedu. Nemohl bych tu u tebe zůstat?"
"No jako můžeš. Asi nechci, abys zůstal viset někde uprostřed cesty."
"Děkuju. Ráno zavolám Ramimu, aby pro mě přijel a odtáhl mě na benzínku, teď už ho nechci budit."
"Jasný. Tak pojď dovnitř.", odpověděla jsem mu a uhla se ode dveří. Vešel dovnitř a poradně se rozhlédl.
"Jestli něco chceš, tak se podívej do minibaru, něco se tam určitě ještě najde.", nabídla jsem mu. Přikývl a otevřel minibar. Vytáhl si pivo v plechu a ihned ho otevřel.
"Mám tu akorát jeden problém. Polštáře tu jsou sice dva, ale peřina je tu jen jedna, velká."
"To nevadí, přikreju se trikem."
"Když mi slíbíš, že si udrzíš tělo jen na své půlce, můžeš spát se mnou na posteli. Je velká dost."
"Tak to já rád. Díky, že mě tady necháš."
"Tak tys toho pro mě dneska udělal více než dost."
Odpovědí mi byl pouze úsměv. Ben si sedl na sedačku a pozoroval můj pokoj.
"Máš dost velký kufr. Máš na každý den jiné oblečení, ne?", zeptal se Ben a začal se smát. Okamžitě jsem zrudla, protože měl pravdu.
"Počkej. Nemyslíš to vážně, že ne?", zeptal se a zvážněl. Jen jsem přikývla a sklopila hlavu.
"Wau. No tak to je divný. Ale chápu, asi bych taky chtěl mít jistotu."
"Dneska to bylo fakt skvělý, ale náročný. Takže já už asi půjdu spát.", pronesla jsem a zamířila k posteli.
"Tak počkej, jen se svléknu a půjdu taky. Nebude tě pohoršovat, když tu budu jen v trenkách, že ne?"
"Tak stejně budeš jen pod peřinou."
Svlékl si kalhoty a následně i triko. Říkala jsem si, že se koukat nebudu a tak jsem si vzala mobil do ruky. Ale stejně mi to nedalo. Když jsem viděla jeho brišáky, možná jsem začala i slintat. Rychle jsem se ale vzpamatovala a koukla se do mobilu. Ben mezitím zasl a šel si lehnout. Posunula jsem se až úplně na kraj, abych byla od něj co nejdál. Slyšela jsem jen uchechtnutí.
"Dobrou, Bene."
"Dobrou, Gino."
☀️☀️☀️
Probudily mě ranní paprsky, které mi svítily do obličeje. Chtěla jsem se otočit na záda, ale zastavila jsem se v pohybu, neboť mě na zádech zašimraly vlasy. Podívala jsem se opatrně vedle sebe a uviděla tam ležet Bena. Ležel opravdu dost blízko a ve velice zvláštní poloze. Podívala jsem se na mobil, který ležel na stolečku vedle postele a zjistila, že je půl 9. Opatrně jsem vylezla z postele, abych Bena nevzbudila. Zamířila jsem do koupelny, kde jsem strávila dobrou půl hodinu. Když jsem ji opustila, Ben stále ještě spal. Využila jsem toho, že byl otočený k oknu a rychle se převlékla do šatů. Učesala jsem si vlasy, vzala si peněženku a vydala se do pekařství naproti, protože na snídaně bychom to už nestihli.
Opravdu jsem nevěděla, co vybrat, protože mě nenapadalo, co by Ben mohl jíst. Vzala jsem tedy proto máslové croasanty a nějaký ovoce v kelímkách. To by snad jíst mohl.
Za 1o minut jsem byla zpět na hotelu. Ben už byl vzhůru, naštěstí.
"Dobré ráno.", pozdravila jsem ho opatrně. Kdo ví, s jakou náladou se probral.
"Dobré, Gino.", odpověděl mi s obrovským úsměvem.
"Nesu snídani. Tak jak ses vyspal?", zeptala jsem se mezitím, co jsem z minibaru vyndala džus.
"Nikdy jsem se nevyspal lépe. Ta postel je opravdu dost pohodlná. Asi si ten benzín schválně nedotankuju."
"Jo, nějaký pokoje maj určitě ještě volný.", odpověděla jsem a podala mu jídlo a pití.
"To bylo zlý.", odpověděl mi a vzal si to ode mě.
"Děkuju, to je servis.", dodal a zakousl se do croasantu.
"Dobrou chuť.", popřála jsem mu a sama si vzala jídlo.
"Dobrou chuť.", odpověděl mi s plnou pusou.
Dojedli jsme a Ben se začal zvedat. Ihned jsem sklopila hlavu, aby se mi nestalo to, co včera večer.
"Pohoršuju tě tím, že jsem polonahý? Nebo proč jsi sklopila hlavu?"
"Ne, já jen koukám, jestli na sobě nemám drobky."
Ben se začal smát a tím mě donutil se na něj podívat.
"Neumíš lhát. A nečervenej se.", odpověděl mi se smíchem a já po něm hodila triko.
"Jo, díky, to se mi hodí.", ušklíbl se a já se zvedla.
"Měl bys zavolat tomu Ramimu, další noc tě tu už nechci."
"Au, to zabolelo.", odpověděl mi a chytl se hraně za srdce.
Celý se oblékl a vyndal z kapsy mobil. Mezitím, co řešil svůj hovor, já odepsala holkám, co je nového a tak. Musím se taky ozvat rodičům. Dneska je to přesně týden, co tu jsem. První týden skoro za mnou.
"Rami tu bude za půl hodiny. Napadlo ho, že bychom mohli dneska jít na oběd. Ty, Rami, Lucy, Gwil a já.", ozval se Ben.
"Jo, to by bylo fajn. A Joe ne?", zeptala jsem se.
"No, on tady má tu přítelkyni, tak nevím. Ona nás nemá moc ráda, tak by asi nechtěli jít."
"Jo, jasně. Promiň, já na to zapomněla, že je tady.", odpověděla jsem a falešně se usmála.
"Já vím, že ti to je líto. Nemusíš přede mnou předstírat, jak jsi silná. Jak už jsem řekl, neumíš lhát.", řekl Ben a sedl si vedle mě na postel. Položil mi ruku na rameno a prsty mě hladil.
"Jen si prosím nemysli, že jsem se do něj zamilovala nebo tak něco. To vůbec. Jen mě mrzí, že mi to neřekl, když jsme si řekli skoro všechno. A navíc, byl jediný, kdo se mě tu hned na začátku ujal. Teď se mnou už neprohodí jediný slovo."
"Já tě chápu. Netuším, proč ti to neřekl. On není takový, že by chodil nebo randil s více holkama najednou, takže nevidím jediný důvod, proč ti to neřekl."
"No to je jedno. Nebudu na to myslet. Určitě to má nějaké rozumné vysvětlení a třeba se to někdy dozvím. Dneska je natáčení ode 3?"
"Joo. A dneska by mělo být krátký, jen nějaký detailní scénky. Jsme na tom prý dobře, co se času týká. Máme více než 2/3 filmu. Ono se to natáčí dost přeházeně."
"Kdy je vlastně premiéra?"
"Na začátku listopadu, to je ještě dost času."
"Jo, to jo.", odpověděla jsem a usmála se. Podívala jsem se na Bena a všimla si, že na mě stále kouká. Najednou se začala zmenšovat ta mezera, co byla mezi námi. Tak nějak jsem očekávala, co přijde. Ani nevím, jestli jsem to chtěla. To teď ale ani nezjistím, protože Benovi začal v tu chvíli zvonit mobil.
Byl to Rami, který chtěl Benovi oznámit, že už můžeme jít dolu, neboť tu za 2 minuty budou.
Bylo něco kolem půl 11, když dole před hotelem zastavilo černé auto, ze kterého vylezla Lucy.
Ben si sedl místo ní na místo spolujezdce a s Ramim odjel směr parkoviště, kde bylo Benovo auto. Lucy šla za mnou a objala mě na pozdrav.
"Po cestě jsme s Ramim natankovali do kanystru, tak to můžou jen přelít."
"Bezva, alespoň tu Ben nebude muset zůstat další noc.", oddechla jsem si hraně a společně s Lucy jsme se zasmály.
"Je, vy jste vlastně spolu včera strávili celý den, povídej, jaký to bylo.", zeptala se Lucy při čekání na kluky.
"Hele, Ben byl naprosto skvělý průvodce. O všem věděl něco a bylo to příjemný. Lepší než kdejaký placený průvodce. Ten ti toho ani tolik neřekne. A dokonce byl na mě celou dobu milý. A pak za mě dokonce večer i zaplatil večeři."
"No páni. A pak jste se spolu vyspali?"
"Lucy! Za co mě máš?"
"Promiň, jen jsem se zeptala."
"Jsme jen přátelé. Sice jsme spali v jedné posteli, ale dost daleko od sebe. A nic se nestalo."
"Dobře. Hele, měly bychom si spolu někam vyrazit, jen my dvě. Myslím, že si rozumíme a máme si co říct."
"To je super nápad.", souhlasila jsem s Lucy, když v tu chvíli před hotelem zastavila dvě auta.
Hurá pro Gwila a na společný oběd!
Máme tu další kapitolu! Tak jak se vám líbí? 🙈 Neuvěřitelně moc si vážím všech vašich komentářů, dodávají mi ještě větší chuť do psaní ❤️ Děkuju! ❤️❤️
