Rok se s rokem sešel. Bohemian Rhapsody získalo několik ocenění, Rami vyhrál Oscara za nejlepšího herce a celkově měl film velký úspěch.
Já úspěšně složila zkoušku na bakaláře a rozhodla jsem se, že dál nepůjdu. Film mohu tvořit už i tak a za další dva roky bych se stejně toho nedozvěděla moc.
Holky se taky rozhodly, že pokračovat nebudou.
Náš byt v Praze stále pilně šlape, ale už tu bydlíme jen dvě.
Rami s Lucy už 2x navštívili Česko a byli tu tak nadšení, že to prý nebylo naposledy.
Gwil tu strávil celý měsíc a rozhodl se, že se mi nastěhuje jednou do baráku. Řekla bych, že se z nás stali nejlepší kamarádi.
A Ben? Ben si podle všeho našel přítelkyni, se kterou je náramně šťastný.
Já se stále věnuji práci a začínám pracovat na filmu. Ale je to sakra těžké a je to běh na dlouhou trať.
Je duben, roku 2019. Zbývají dva dny do svatby Joeyho a Maky. Ano, praštili do toho docela brzy. Ale hlavně, že jsou spolu šťastní. Samozřejmě jdeme s Týnou Maky za družičky. Svědka ji bude dělat bratr. Její rodiče jsou šíleně nadšení a Joeyho milují. Ty samé sympatie mají i rodiče Joeyho k Maky. Je to krásné. A ten věkový rozdíl nehraje jedinou roli.
Nacházíme se v Londýně, kde se Joe s Maky rozhodli uspořádat svatbu. Prý aby to bylo pro všechny tak nějak na půl cesty.
Šíleně moc se těším, až všechny uvidím. Sice se bojím reakce Bena, ale mám tu Gwila. A Týnu.
🌺 Svatební den 🌺
Maky je ta nejkrásnější nevěsta, jaká kdy mohla být. Její jednoduché bílé šaty s krajkovými rukávy ji sedí jak ušité. Nechala si udělat elegantní drdol, který ji udělala její maminka. Je to prostě nádhera.
Do obřadu zbývá necelých 15 minut. Maky i Joe jsou hodně nervózní. A my ostatní vlastně taky.
•
Brečím štěstím jak malé dítě. Markétka a Joe jsou nyní svoji. Když jsi vymeňovali své sliby, bylo to něco tak šíleně dojemného, že se rozplakal i Gwil, i když to nechtěl přiznat.
Rami se na Lucy celou dobu koukal tak významně, že buď něco plánuje a nebo něco tají. Ben s jeho přítelkyní se ihned po obřadu omluvili a někam odjeli. Ani jsme se nepozdravili, což mě dost zamrzelo.
Je večer, kolem 7. Stojím na malé terásce a pozoruji ten krásný výhled na pomalu zapadající slunce.
"Je to romantika, co?", ozval se za mnou povědomí hlas. Otočila jsem se a malém upustila skleničku.
"Stále jsi nádherná."
"Bene, co ty tu děláš? Neodjeli jste náhodou pryč?"
"No, odjeli. Ale já bych si tohle nemohl nechat ujít. Joeymu bych to neudělal."
"Aha, tak to je hezký od tebe."
"Ty jsi hezká."
"Bene, prosím."
"Copak?"
"Vím, že jsem udělala chybu, když jsem jen chtěla, abychom zůstali kamarádi. Vyčítám si to stále, ale nezměním to, tak mi to nedělej ještě těžší."
"Proč myslíš, že se to nedá změnit?", zeptal se a nebezpečně se ke mně začal přibližovat.
"Protože jsi šťastně zadaný."
"Na to jsi přišla kde?"
"Možná, že jsi tady byl se svojí přítelkyní."
"Je to půl roku, co jsem tě ztratil. A stále tě celý ten půl rok miluju. Nemůžu být šťastně zadaný, když nejsem s tebou."
"To myslíš vážně?"
"Naprosto."
"Ale vždyť jsi tady..."
"Psst, moc mluvíš. Radši mi dej pusu.", odpověděl mi Ben a přitáhl si mě k sobě. Po tak dlouhé době jsem konečně zase cítila jeho rty, jeho dotyky. Panebože, jak moc mi to chybělo. Jak mi chyběl on.
Vysvětlení snad až raději ráno. Teď si chci jen užívat tento dokonalý pocit, kdy jsme spolu a máme po dost dlouhé době jeden druhého.
Myslím, že tohle už by mohlo být lepší na noc 🙊 A nebojte, rozhodně to není konec 😁🤣 Tak hezkou noc ❤️
