10.

362 29 7
                                    

Čas běžel a nám tu zbývaly poslední dva dny s tím, že zítra dopoledne se odjíždí. Do dneška jsme nedělali nic neobvyklého. Byli jsme se podívat ve městě a u nějakých dalších příbuzních. O prababičce radši ani nemluvím. Všechny noci jsem strávil na zemi, aby to nevyvolávalo zbytečný povyk. Abych nezamlouval, 3 noci na zemi nejsou to, co byste dobrovolně chtěli.

,,Nejdeš na zahradu?'' Probral mě Shane z dlouhého přemýšlení.

,,Jasně.'' Zvedl jsem své rozbolavělé tělo ze země.

,,Dneska spíš v posteli i kdybych měl na zemi skočit já.'' Prohodil když viděl jak trpím i při obouvání bot.

Čekalo mě velké překvapení. Nebyla to obyčejná zahrada. Evidentně se o ni musel někdo denně starat, protože takhle krásnou zahradu jsem ještě neviděl. Uprostřed zeleného křoviska stála velká dřevěná houpačka.

,,Nesedneme si?'' Nabídl Shane.

,,Jo.'' Dosedl jsem unaveně na houpačku.

,,Snad tě tu moc netrápíme.'' Zahleděl se mi s úsměvem do očí.

,,Ne. Líbí se mi tu.''

,,Rozhodl jsem se mu to říct dneska večer, aby si to mohl promyslet.''

,,Aby mu bylo, co říct.'' Uniklo mi nesměle z úst.

,,Co tím chceš říct? Že tě zanedbávám?'' Rozesmál se.

,,No...'' Ušklíbl jsem se.

,,Nemáš ani tušení, co bych udělal, kdybychom tu byli sami.''

,,Ty tu někoho vidíš?'' Rozvinul jsem již napjatou atmosféru.

,,Ne.'' Přitáhl si mě k sobě do dlouhého polibku. Na chvíli jsem se musel odtáhnout, abych se ujistil, že se mi to nezdá.

,,Co mi to děláš?!'' Přitiskl jsem své rty na ty jeho a oba jsme skončili v trávě.

,,Co bych dělal?'' Uvěznil mě pod sebou a vytáhl mi tričko, které následně odhodil kamsi pryč.

,,Někdo přijde.'' Chtěl jsem mu zabránit ve svlékání.

,,Sem nikdo nechodí.'' Začal se přesouvat z mých úst, po krku dolů. Během pár vteřin se dostal až k lemu mých kalhot. Na nic nečekal a sundal mi kalhoty.

,,Ach!'' Vyšlo ze mě ihned, jak se dotkl lemu boxerek. Prohl jsem se v zádech a po dlouhé době jsem otevřel oči.

,,No do prdele!!'' Vykřikl jsem a Shane se leknutím odtáhl.

,,Hi hi.'' Ozvala se prababička, která mě tak vyděsila. Stěží jsem si kryl svou erekci a můj obličej se chystal každou chvílí rudostí puknout.

,,Asi nemá cenu ti něco vysvětlovat. Babi, nikomu to nesmíš říct.'' Vstal Shane a s rukama v jeho klíně jí hleděl do očí.

,,Ha, komu bych to říkala? Bylo mi to jasné od první chvíle, kdy jsem ho uviděla.'' Rozešla se pryč.

,,A chlapče, obleč se. Začíná být zima, tak ať se nenachladíš.'' Vzhlédla ke mně.

Dej mi svou duši [LGBT+]Kde žijí příběhy. Začni objevovat