Sedím v lavici a čekám na vysvědčení. Učitelka to ale protahuje, teď oslovila jen jedničkáře (což jsem i já). ,,Mám pro vás úžasnou zprávu, vy jakožto chytří studenti, dostanete nabídku studia v Německu. Budete mít stypendium a bydlet budete společně na ubytovně pro studenty. Škola leží kousek od Berlína. Všechny potřebné informace naleznete v dopise. Své rozhodnutí zavoláte ještě dnes večer na telefonní číslo jenž je uvedeno v dopise a teď už múžeme rozdat vysvědčení."
Už jsem si ho vyzvedla i s dopisem, vysvědčení přeložím a i s dopisem položím do kabelky. Na konci hodiny se všichni loučili jen mě každý obešel, pokrčila jsem nad tím rameny a vyrazila domů.
Doma jsem před tátu na stůl hodila vysvědčení s dopisem a pokračovala jsem do pokoje. Můj pokoj je celý černý, našim se to sice nelíbilo ale měli smůlu. Po kopnutí tašky do kouta jsem se svalila na postel a dala jsem myšlenkám volný průběh. Po asi hodině jsem se líně zvedla a vyrazila jsem vyplenit ledničku. U stolu jsem potkala otce jak si čte ten dopis. Po zavření ledničky s tím že nakonec mám jen jogurt jsem se vydala ke stolu. A po pár lžiček jogurtu se ozval táta: ,, tohle je dobrá příležitost Bello, pojedeš tam, hned jdu zavolat na to číslo" Bella: ,,dochází ti vůbec že mě nemusí vybrat?" Táta: ,,proč by neměli? Máš stejnou šanci jako všichni ostatní" Bella: ,, no a co když nechci jet?" Táta: ,,proč bys nechtěla? Je to skvělá příležitost, takže pojedeš." Bella: můj názor je ti asi fuk co? Jdu k sobě!" Odešla jsem z kuchyně a práskla dveřmi svého pokoje.
Doufám že se vám zatím povídka líbí. Ten začátek je hodně těžkej ale slibuju bude to lepší.
ČTEŠ
Alone - dokončeno
AdventureJako malá jsem byla ta nejšťastnější holčička na světě, ale postupem času se ve mě ta málá a šťastná holčička ztratila. Teď je ze mě osamělá dívka. Žiju stereotypem, jsem zklamaná ze světa a ze života, ale to se má už brzy změnit.
