osudné rozhodnutí

864 48 1
                                    

Sedím na posteli a něco si čmárám do skicáře, když se ozve z kuchyně telefon. Pak slyším otce jak souhlasí s nějakými podmínkami. Zbytek hovoru už jde mimo mě, neposlouchám totiž cizí hovory. Pak na mě otec zavolá.
Když přijdu do kuchyně sedí tam máma i táta a tváří se celkem vážně. Nakonec spustí táta: ,,tak vidíš nakonec tě přece jen vybrali, odjíždíš za týden. Tady máš seznam věcí, které si máš a nebo můžeš vzít sebou. "
Tak přesně tohle jsem nepotřebovala!! No co když už tak aspoň vypadnu z tohohle domu a z dohledu rodičů. Vezmu seznam a začnu si ho číst, hned druhý bod mě ale pěkně naštve, nesmíme sebou mít telefony, na té škole není signál a domů budeme psát dopisy, kdo v dnešní době píše dopisy?? Po dočtení seznamu jsem dost naštvaná, ale na druhou stranu toho sebou moc nepovezu. A koupit taky nic nepotřebuju, takže zabalím až před odjezdem. A teď si užiji tu chvilku prázdnin. Beru skicář a odcházím do přírody.

Alone - dokončenoKde žijí příběhy. Začni objevovat