Alone - dokončeno

Našla jsem rodiče, ale co bude dál?

Nataša cvičila a svým příchodem, jsme ji velmi překvapili. Opustila míč a šla za námi. Podala jsem jí ty výsledky z krve a ona si je začala číst. Pak už jsem viděla jen slzy co jí padají po tvářích. Pak zvedla svůj pohled ke mě a objala mě. Obětí jsem jí opětovala a rozbrečela jsem se taky. Tony nás objal obě. Takhle jsme tam chvilku stáli. Nakonec jsme si sedli na zem na žíněnky a povídali si.(Nataša -N, Tony-T a Bella -B)
N- ,,Jak jste na to přišli?"
T- ,,Bruce spletl ampulku s krví. Proto zjistil, že jsem já otec a jelikož věk odpovídá, tak je to naše dcera."
B- ,,Takže jsi opravdu moje mamka? A ty taťka? Musím to nějak vyřešit i doma s rodiči. Budeme muset odletět do česka."
N- ,,V pořádku, chceš abychom letěli také? Moc ráda bych viděla kde jsi vyrůstala."
B- ,,Budu ráda když pojedete a taky bych ráda poznala svoje rodiče blíž. Za chvilku začne ta párty, měla bych jít"
N- ,,Běž a moc ti to sluší zlatíčko"
T- ,,Já se tu ještě chvilku zdržím, uvidíme se na párty"
Odešla jsem do pokoje, tohle jsem si musela dát v hlavě dohromady.
Pohled Tonyho
T- ,,Nat jsi vpořádku? Hrozně moc mě mrzí, že jsem jí tenkrát odvezl, ale máme jí zpátky."
N- ,,Dochází mi, že pro ní už nikdy nebudu máma, nebude mi tak říkat a tobě tati také ne. Svoje rodiče má v Česku. Měli by jsme jí tam nechat žít." Nat se naplno rozbrečela a tak jsem se zvedl a šel jsem jí obejmout.
T- ,,Třeba tu bude chtít zůstat, třeba nám tak někdy řekne. Měla by jsi se jít připravit a já také. Budeme to muset říct ostatním."
N- ,,Řekneme jim to až zítra? Prosím?"
T- ,,Samozřejmě" pak jsem pomohl Nat na nohy a doprovodil jsem jí k pokoji.
Pohled Bell
Došla jsem do pokoje a opatrně jsem si lehla na postel. Opatrně z důvodu zničení účesu. Pak jsem začala přemýšlet. Můžu vůbec Nat a Tonymu říkat mami a tati? Nebude jim to vadit? A co na to řeknou rodiče v Česku? Takhle jsem přemýšlela, ještě pěkně dlouhou chvíli, vlastně až do chvíle kdy někdo zaklepal. Tak jsem zakřičela dále a ve dveřích se objevila Nat ,, Jsi připravená? Půjdem?" nevím proč ale rozhodla jsem se to zkusit a tak jsem odpověděla:
,, Ano jsem, půjdem? Mami?" ztuhla, sledovala mě a do očí se jí drali slzy. Zkusila jsem to tedy jinak: ,,Promiň, nechtěla jsem..." ani jsem to nestihla dokončit, když mě objala a řekla: ,, Neomlouvej se, jsem ráda, jen jsem to nečekala. Myslela jsem si, že mě jako mámu nikdy nevezmeš." vzala jsem jí za ruku a se slovy, že už musíme jít jsme se vydali do obýváku, kde už byla párty v plném proudu. ,,Mami? Půjdu za Wandou , uvidíme se později?" Nat jen odpověděla samozřejmě, dala mi pusu na čelo a zmizela v davu. Šla jsem tedy směr bar u kterého byla Wanda. Sedla jsem si vedle ní se slovy prosila bych panáka. Se smíchem mi odpověděla, že jsem nezletilá. Tak jsem prosila dál. Ale bez výsledku. Proto jsem se rozloučila s Wandou, že jdu tančit, ale místo toho jsem se vytratila. Vyšla jsem ven a zamířila jsem do prvního baru ,který jsem  potkala. Bylo tam spousta chlapů a tak jsem se na všechny usmívala a oni objednávali pití. Po hodině jsem usoudila, že je na čase se vrátit. Chtěla jsem to vzít přes park. Byla nádherná noc, chladný vzduch a to ticho. Kochala jsem se tím vším až do okamžiku kdy jsem ucítila ránu na hlavě. Pak už byla jen tma.