Výlet do Česka

418 24 4
                                    

Ráno jsem se vzbudila první. Tak jsem se pootočila abych mohla pozorovat jak má láska klidně spí. Po chvilce se taky vzbudil. Přitulila jsem se k němu a zašeptala jsem: ,,Dobré ráno miláčku" pak se zeptal Jarvise na čas a zjistil, že už budou všichni v kuchyni a tak jsme vyrazily se obléct a pak jsme šli ruku v ruce ke kuchyni, před ní jsem se ,ale zastavila se slovy: ,,Mohly by jsme jim to říct až později? Mám docela obavy s tátovo reakce." jen přikývl a políbil mě. Vešla jsem do kuchyně, byla tam ale jen máma s tátou. Došla jsem je obejmout a pak jsem vyrazila pro misku lupínků. Mamka: ,,Bell, co kdyby jsme vyrazily za těma rodičema? A budeš chtít žít tam? Nebo tady s námi?" bylo na ní vidět jak se bojí odpovědi a tak se Bell zvedla a došla jí obejmout a při tom jí řekla: ,,Neboj mami, zůstanu tady s váma a ano výlet je dobrý nápad." Táta: ,, Tak tedy dnes odpoledne? Mám objednat hotel?" Bell: ,,Asi radši ano, nevím jak budou reagovat." Pak jsem se zvedla a vyrazila jsem se převléct do pokoje. Pak za mnou přišel Peter a donesl mi růži. Tak jsem mu řekla, kam odpoledne jedu. Lehly jsme si spolu na postel a povídali si. Pak zaklepala a vešla do pokoje máma, Peter hned vyskočil z postele a já taky. Mamka se na nás jen usmála a řekla mi: ,,Tak jedem Bell? A budu dělat, že jsem nic neviděla." Dala jsem pusu Peterovi a šla s mamkou za tátou k autu. Pak jsme dojeli na letiště. Let trval celkem dlouho, takže jsem polovinu prospala. Když jsme přiletěli do Prahy, tak si táta objednal taxík a vyrazily jsme na hotel, dát si tam věci a pak ke mě ,,domů". Když jsem zazvonila na zvonek tak přišla otevřít Nina, hrozně vyrostla a když mě spatřila tak se otočila zpět a zavolala na rodiče. Ty přišli ven a hned se rozbrečeli, ale ve chvíli kdy mě chtěla ta žena obejmout jsem cukla do zadu a chytla za ruku Mamku. Překvapeně na mě zůstali obě koukat a pak se ozval ten chlap: ,,Tak pojďte dál, zajímalo by mě kdo jste vy a proč se nás naše dcera bojí". Když se všichni v obýváku usadila a všem se dala káva. Pak se Tony pustil do vyprávění a když skončil, tak se oba hned ohradily, že jsem jejich biologická dcera a že lžou. Pak ale Táta vyndal papíry a tím je uzemnil. Jenže z jejich výrazů se mi dělalo zle. Pak když mi začal vyčítat, že jsem na ně příliš zlá. Tak jsem začala křičet já: ,, Kvůli vám jsem skončila v Hydře, kvůli vám na mě dělali spoustu pokusů a teď je ze mě zrůdu a jediné za co vám mohu poděkovat je, že jsem našla rodiče! Teď mám všechno! Milující rodinu a skvělého přítele! A jsem konečně šťastná! Jdu si zabalit své věci! A odjíždím navždy pryč!" všichni na mě zírali a čekali kdo promluví první. Nakonec se ozval rádoby táta: ,,Nic z těch věcí si nevezmeš! Když tedy nejsi naše dcera! Už takhle jsme do tebe dali spoustu peněz a co za to?" Jenže to táta čekal a tak na stůl hodil šek s půl milionem jestli to bude stačit za věci co mám v pokoji a za mě v minulosti. A on jen sáhl po šeku a řekl: ,,Tak si je vem a padej!" Tak jsem si i s mamkou došla zabalit a vyrazila jsem s nimi na hotel.
Druhý den jsme se vrátili domů. Po půl roce se Schieldu podařilo zničit Hydru, teda podle mě se jen schovala do stínů, ale to je teď jedno. Před pár měsíci mě Peter požádal o ruku, takže bude svatba. Nemohlo to zkončit lépe.

Alone - dokončenoKde žijí příběhy. Začni objevovat