(Pozn. Můžete si pustit "Dead Leaves" pro větší efekt.)
Vzala jsem zbraň a vyběhla jsem.
Pak už se jenom ozvaly dva výstřely.Trefila jsem ho do hrudníku, zasáhlo to nejspíše jeho plíce, začal lapat po dechu a umíral, ale i on měl svůj poslední výstřel, trefil Taeho do nohy, ale on už byl oslabený z první střelby do ramene, už dost vykrvácel, zkácel se na zem.
Běžela jsem k němu a rychle zavolala záchranu.
"Neopouštěj mě." prosila jsem a brečela."Už jedou, zachráníme tě, dobře?" objala jsem ho do náruče.
"Prosím... Taehyungu!" křičela jsem na něho.
Pomalu zavíral oči.
Už mě ani nedržel za ruce.
"Y/n..." zašeptal potichu.
"Tae?" koukla jsem se na něho.
"Omlouvám se ti..." řekl slabě, přestával dýchat.
"Cože... ne... neomlouvej se. Omluvíš se mi potom ano? Ještě nikam nejdeš." bála jsem se, měla jsem strach, on umíral.
"Miluji Tě." zašeptal mi a zavřel oči.
"Nee!" zařvala jsem.
Přestal dýchat. Měl zavřené oči a na nic nereagoval.
"Tae?" postrčila jsem do něho a sevřela ho víc.
"Tae?"
"Taehyungu?"
…
…
…
…
…"Vezmeš si mě?" řekl.
Odtrhla jsem se od něho, celá ubrečená.
"Cože-e?" začala jsem zrychleně dýchat.
"Já myslela, že... že jsi... " popadla jsem konečně dech.
"A jsme si kvit, malá." zasmál se.
"Bože..." odhodila jsem ho.Konečně jsme dorazili do nemocnice a naštěstí se mu nic vážného nestalo.
Lékař ho vyšetřil a doporučil mu zůstat tam na pár dní, ale Tae trval na svém a chtěl domu.
Tak nás jeho šofér odvezl domu.
V autě.
"Neodpověděla jsi mi." chytl mě za ruku.
"Na co?" v šoku jsem úplně zapomněla, co měl na mysli.
"Vezmeš si mě?" koukal se mi přímo do očí.
Zasmála jsem se a koukla se z okénka ven, když jsem se podívala zpátky, držel v ruce krabičku."Jsi to jediné v životě, co mě drží při životě. Miluji tě víc než kohokoliv jiného. Jsi to nejkrásnější a nejlepší, co mě mohlo potkat.
Skončil jsem s tím, co dělám, našel jsem si normální práci, to co jsem dělal, kým jsem byl, to už nejsem. Jenom díky tobě. Ty jsi mě osvobodila. Ty jsi obnovila ve mně toho dobrého člověka, kým jsem byl předtím. Ty jsi teď pro mě všechno. Prosím.
Vezmi si mě. Udělej mě víc šťastnějším než jsem teď.
Buď mou." klekl si.
Rozbrečela jsem se.
V podstatě i on byl to jediné, co jsem měla.
"Já..." koukla jsem se na něho.
"Ano. Ano." objala jsem a políbila ho.Po 5 letech
"Zlato, pojď jíst." zakřičela jsem.
"Už jdu." zakřičel na mě zpátky Tae.
"Ne ty..." přišla jsem do pokoje a opřela se o dveře.
"Malá... už je pozdě, musí jít spát.""Podívej, mamka už má zase zlost." začali se oba smát.
"No tak, opravdu už musí jít."
"Mami..." usmála se.
"Copak?" usmála jsem se na ní."Mám tě ráda." usmála se, měla stejný úsměv jako otec.
"Tak pojď k nám..." začali se oba usmívat jako blázni.
Jak jim mohu říct 'ne'. 💛KONEC ❤
DĚKUJI ZA VÁŠ ČAS! DOUFÁM, ŽE SE LÍBILO A ŽE SI PŘEČTĚTE MOJE DALŠÍ PŘÍBĚHY!
DALŠÍ BUDE S JIMINEM, JINEM A READEREM. 👥
ČTEŠ
BTS - 50 SHADES OF TAEHYUNG (CZ)
FanfictionBTS × Reader Příběh, ve kterém potkáte leadera obávaného gangu. Ale, co když se do něho zakoukáte a on si všímá jen vašeho vnějšku nebo ne? Love story, 18+ sex scenes.