BTS - 50 SHADES OF TAEHYUNG (CZ)

|| JÁ, PŘEDMĚT ||

"Vždyť já neznám ani jeho jméno..."

Po snídani jsem si dala sprchu a oblékla se.
Šla jsem po schodech dolů a vlastně jsem ani nevěděla, co dělat, tak jsem si došla pro peníze a bundu a šla jsem směrem ke dveřím.
Vyšla jsem ven a viděla jsem dva muže v černém, nevšímala jsem si jich a šla dál k bráně, tam mě zastavili další dva.
"Promiňte slečno y/n, ale pan nám zakázal vás pouštět ven." řekl jeden z nich.
"Bez obav, jenom si chci zajít do obchodu. Hned budu zpátky." udělala jsem krok vpřed a ten druhý udělal krok přede mnou.
"Je mi líto. Budete se muset vrátit zpět do domu."
protočila jsem očima a šla zpět domu.
Hodila jsem si bundu na gauč a pustila si televizi.
Po chvíli jsem uslyšela auto a vypla jsem televizi.
Viděla jsem ho vkročit do domu.
"Proč nemůžu ven?" vykřikla jsem na něho.
"Teď ne." řekl T aniž by se na mě koukl a pokračoval do pracovny.
Nechápala jsem to, včera byl jak Casanova a dnes se choval tak chladně.
Odešla jsem do svého pokoje a začala si hrát na mobilu.
Později večer mi jeden z jeho poskoků zaťukal na dveře a oznámil mi večeři.
Šla jsem dolů a sedla si, co nejdál od něho.
"Zvláštní výběr místa, ale budiž... máš hlad Malá?" usmál se jako by nic.
"Proč nemůžu ven?" pozvedla jsem na něho obočí.
"Protože mi patříš a já určím, co budeš moct a co ne." zazněl vážně.
"Cože? A co když budu něco chtít?"
"Tak to řekneš jednomu z mých lidí."
"To nemyslíš vážně...tss." zasmála jsem se.
"Jez, ať nejsi hladová." nařídil mi chladně.
"Přešla mě chuť, omluv mě." hodila jsem ubrus na stůl a zvedla se.
Dva bodyguardi šli mi šli naproti a usadili mě zpátky ke stolu.
"Řekl jsem jez." řekl chladně a zakousl se do svého jídla.
Celá večeře proběhla v tichém a obrovském prostředí a jako bonus mi za zádami dýchaly gorily.

Po večeři jsem odešla do pokoje a nejdříve jsem byla naštvaná a lehla si, ale pak jsem se uklidnila, a vzala si knihu na čtení.
Z knihy mi vypadla fotka... mě, mámy a táty v porodnici, cizí člověk by si řekl, jaká krásná rodina, kdo by tušil, že taková krásná a milá žena, jako byla moje matka, za 11 měsíců podvede otce s kurýrem, prodavačem a řezníkem v jeden den.
Stalo se.
Fotografii jsem založila a četla si.
V tu chvíli přišel T, bez zaklepání si otevřel a šel ke mně.
Myslela jsem si, že vyjde s nějakou výmluvou nebo že by dokonce s omluvou, ale misto toho mě chytil za nohy a stáhl si mě k sobě.
"Chci tě, teď, hned." sáhl mi mezi nohy.
"Cože? Zbláznil ses. Nech mě být." kopla jsem do něho.
"Co to s tebou je? Neznám ani tvoje jméno a co těm včerejšek? Včera jsi byl tak milý, co to s tebou je?"
Vlezl si na mě a přidržel obě moje ruce.
"Moje jméno znát nemusíš, pro tebe jsem pouze "Pán" a nic víc, a včera jsi mi řekla, že jsi nedotčená, chtěl jsem ti dát hezké "poprvé" než se staneš mou hračkou." přiblížil se ke mně a dýchal mi na krk.
"Hračkou?"
"Jsi pro mě jen věc zlato." jednou rukou mi držel obě ruce a druhou mi hladil vnitřní strany stehen.

POKRAČOVÁNÍ PŘÍŠTĚ 💋

××