Hory [Miraculous]

Už to se blíží

*Adrien*

Nastal ten den.  Den velké bitvy.  Celá třída už o tom věděla.  Jdou do toho.  Snad nikdo nemá rád ty blbce z Lyonu. Něco mi ale nehraje.  Nina a Alex.  Jsou divný.  Pořád spolu mizej.

Jen Maxovi to přijde jako kravina. S Ninou se jaksi spřátelil už v den kdy nás rozdělili do družstev.

Stejně ho ale jen využívá.  Podle mě ta gamerka z osmičky by k němu pasovala víc.

Nino odešel a já uslyšel klepání na dveře šel jsem otevřít.

„Ahoj Adriene  ! “  řekla Marinette která stála ve dveřích.  „Nechceš se jít projít ??  Paní učitelka dovolila že můžeme odejít z hotelu   “ zeptala se.

„Dobře,  sejdeme se ta 15 minut u hlavního vchodu “ řekl jsem a usmál jsem se na ní.

*Marinette *
Vzala jsem si šedou bundu a růžovou šálu.  Rozhodovala jsem se mezi čepicí a klapkami.  Nakonec jsem zvolila bílé klapky na uši.

Sběhla jsem schody.  Adrien už tam čekal.  Společně jsme vyšli z toho hotelu se jménem Miraculum. 

Procházeli jsme se po turistické stezce a stoupali do hor.  Miluji tento horský vzduch.

S Adrienem jsme prohodili pár slov o tom dnešním zápasu mezi naším gymnáziem a střední školou z Lyonu.

A Adrien mi prozradil toto  :

Flashback  :
Blonďák právě sjížděl kopec.  Na jeho předchozí jízdy jel obstojně.  Jenže netušil co plánuje Nina.  Když se blížil ke konci svahu,  přilétla mu do cesty větev.  A on na ní najel.  Svalil se z kopce jako míček a povalili celé své družstvo.  No jen si zkuste být v roli instruktora který musí posbírat družstvo lyžařů začátečníků.  A samozřejmě to celé schytal on.  Nikdo si totiž nevšiml dívky,  která se vytratila jen aby blonďákovi pokazila jízdu.  Bylo v tom snad něco víc ??  Proč se mu kouká na rukavice  ??  Čeká snad že spadnou a odhalí se ten vzácný prsten ??

End of flashback.

Je to opravdu podivné.  A Alex se ke mě také choval podezřele ..  Co když něco tuší ??  Věděli snad Berušku a Kocoura ?  Všimli si toho jak se snažili tajně zmizet ?

Vrtá mi to hlavou. „Adriene ?  Myslíš si že je v tom něco víc než jen žárlivost studentů z Lyonu ? “ zeptala jsem se když jsme scházeli kopec zpátky k hotelu Miraculum.

„Nevím.. Ale je to dost podezřelý “  řekl.

Došli jsme do hotelu a zrovna zaslechli rozhovor mezi Ninou a Alexem  :

N : Opravdu chceš ten turnaj uskutečnit ??  Co naše mise ?

A: V klidu.  Nic netuší.  A když na ten turnaj nepřídem,  budeme více podezdřelí !

N :  Nezapomínejme na tajnou zbraň !  Ten kluk... Max.. myslím.... Mi důvěřuje !  Takhle se k tomu cennému pokladu dostaneme !  

A ; Jak myslíš

........................................................................

„Co tím mysleli “ zeptal se Adrien.

„Nevím,  ale musíme si dát pozor “ řekla jsem.

A potom jsem dodala : „Pokud půjde a něco víc než jen nějakou krádež že srandy,  možná budeme muset zasáhnout jako Beruška & Kocour ! “