,,Jsi v pohodě?" zeptá se mě Jafrey a prohlíží si můj pohled. ,,Jo myslím že jo" zvedne mě abych stála pevně na zemi a otáčí se k odchodu. ,,Jafrey" řeknu jeho jméno tiše a on se zastaví a podívá se na mě ,,děkuju" zašeptám a uvidím lehký náznak úsměvu na jeho tváři.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Nemůžu uvěřit tomu co se právě stalo. Rozhodnu se jít konečně do třídy, když vejdu, uvidím Sáru, která nemůže stále spustit svůj pohled z Heatha. Chudák kluk, jen kdyby věděl. Sedla jsem si do lavice a opřela si nohu o židli vedle. Rozhlédla jsem se po třídě a všimla si pohledu Jafreyho, tentokrát ale neuhnul jako minule. Tentokrát uhnu já. Chvíli jsem pozorovala výklad učitele chemie, ale jelikož je to chemie, která mi nikdy nešla a nebavila mě, tak jsem se podívala zpět na kluka, který mě zachránil před trapasem, ale už byl otočený na svého kamaráda z party, který sedí vedle něj. Zabloudím pohledem k Heathovi a Sáře, povídají si a vypadá to, že se baví i Heath. Ucítila jsem na sobě něčí pohled a tak jsem si všimla Jafreyho.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Chvíli jsem se na něj dívala a on na mě. Jeho pohled chvilku vypadal jako bych na sobě měla něco děsně zajímavýho. Měla jsem z toho divný pocit, když na mě takhle zíral a tak jsem si začala radši opisovat popisky z tabule.
Konečně je konec hodiny a tím končí i tento den ve škole. Je čas jít domů. ,,Hailey počkej na mě" volá za mnou Heath. Otočím se na něj, ale jakmile uvidím jak drží za ruku Sáru a jde s ni směrem ke mě, tak se otočím zpět a běžím jinou cestou než je směr cesty domu, jelikož jeho cesta je stejná. ,,Hailey!" uslyším za sebou Heatha, ale neotáčím se. Běžím mezi domy a pak spadnu. Zakopla jsem o díru, je to písčitá cesta, takže je tu spoustu děr. ,,Sakra au" zaskuhrám když si všimnu svého rozraženého kolene.
,,Už zase ty?" zeptá se klučičí hlas za mnou. Otočím se a spatřím Jafreyho držícího cigaretu.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
,,Chceš pomoct?" zeptá se s šibalským úsměvem. ,,Ne, můžeš jít zvládnu to sama" řeknu na znak že ho nepotřebuju. ,,Jasně, tak jo" zasměje se a přitom dál sedí a divá se na mě. ,,Budeš na mě furt koukat?" zeptám se ho trošku ostře. ,,Nebuď na mě hnusná dneska jsem tě zachytil když jsi padala, mohl jsem tě klidně nechat padat a nechat tě na pospas pohledům celé škole" popotáhne si z cigarety. ,,Jo to jsi mohl" řeknu a syknu bolestí když si prstem omylem přejedu přes bolestivé místo kde už se stihla udělat pěkná krvavá bolístka. ,,Tak a dost" řekne, típne cigaretu a jde ke mě. ,,Co to děláš?" celkem se bojím co jde dělat. Vezme mě do náruče a jde se mnou po cestě. ,,Hej kam mě to sakra neseš? Auu" škubám sebou ve znamení nesouhlasu. ,,Klid, neškubej sebou a drž se mě nebo půjdeš po svých" řekne mi přísně, ale cítím, že by mě nenechal jít s tou odřeninou dlouho. Dívám se mu přímo do očí a on mě. ,,Donesu tě k sobě a ošetříme to jo?" řekne mi, já jen přikývnu a on pokračuje v cestě. Přešli jsme kolem asi 7mi domů, než jsme přišli k domu kde se Jafrey zastavil.
