Když jsem se probudila, ležela jsem na ošetřovně a vedle mě spal na židli Hektor. Ucítila jsem prudkou bolest na své ruce a sykla jsem bolestí, což naneštěstí vzbudilo Hektora.
,,Hailey, lež v klidu zavolám doktorku" řekne mi a chtěl za ní jít, ale já ho druhou rukou zachytila. ,,Nechoď prosím" řekla jsem tiše. Sledoval každý můj pohyb, poslechl mě a sedl si vedle mě na lehátko.
,,Co se stalo Hailey? Proč mě od sebe odstrkuješ?" ptá se zmateně. ,,Já musím Hektore, kvůli tvé partě a kvůli dívce co mě vydírá kvůli videu kde jsme spolu na tvém místě" vysvětluju zklesle. ,,Počkej o čem to mluvíš? Kdo tě vydírá? Proč kvůli mojí partě? Co?" snaží se zjistit o čem mluvím. ,,Neměla bych o tom s tebou vůbec mluvit Hektore. Ten den co jsme spolu byli na tvým místě, tam byl někdo s náma a natáčel nás. Dostalo se to k jedný holce která mě nutí se s tebou nebavit a dělat věci co dělat nechci, mám dohromady 5 úkolů, jeden už mám a pak to smaže" vysvětlím mu.
Chvíli na mě s údivem kouká a pak se ptá. ,,A proč to děláš?" ,,Aby to neukázala klukům z tvoji party a aby tě nevyhodili" říkám. ,,Co jsou ty úkoly?" ptá se dál. ,,Vyspat se s každým klukem z tvoji party a udělat mu z toho peklo" přiznávám po chvíli. Udiveně na mě kouká a pokračuje. ,,Takže ses s jedním už vyspala když máš první úkol hotovej" ,,Jo"přiznala jsem a cítila jsem slzy na tvářích.
Hektor se najednou zvedl a odešel. Nevěděla jsem kam šel, ale cítila jsem se příšerně. Odešel a nikdy se mnou nepromluví...už nikdy.
Vyšla jsem z ošetřovny jako tělo bez duše. Cítila jsem se jako duch. Procházela jsem chodbou a nechala do sebe narážet lidi, než do mě nevrazila jedna holka natolik, že jsem se neudržela a spadla na zem.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
,,Doufám že jsi teď spokojená ty couro, Hektor kvůli tobě odešel z party a nechal se zmlátit jenom kvůli tobě náno pitomá" řekne a kopne mě do břicha ,,to ti patří, neměla ses s ním vůbec začínat bavit, je to tvoje vina" dodá a odkráčí si.
Chytnu se za břicho a konečně se nadechnu. Nemůžu uvěřit tomu co mi řekla. I přes tu všechnu bezmoc a bolest jsem vstala ze země a vyšla jsem ze školy s předtuchou že tam uvidím Hektora. A taky že jo.
Zavřeli se hlavní dveře a Hektor se podíval mým směrem. Zděšeně si mě prohlédl i přes to, že byl ode mě asi deset metrů. Ucítila jsem slzy a tak jsem se bez váhání rozběhla k Hektorovi i přes ten pocit, že mě už nechce nikdy vidět a natož se mnou mluvit. Doběhla jsem k němu a spadla jsem mu do jeho náruče, pevně mě objal abych nevypadla z jeho sevření.
,,Hailey co tady proboha děláš? Měla by jsi být ještě v ošetřovně! Co tě to popadlo sakra?" ptá se zděšeně a pevně mě objímá. ,,Musela jsem tě vidět, bála jsem se že se mnou nebudeš chtít mluvit a že.." vysvětluju, ale zastaví mě polibkem. Polibek mu oplácím a nemůžu uvěřit tomu, že se se mnou vůbec baví a natož líbá.
Po chvilce se odtáhnu a ptám se co se stalo. ,,Vysvětlím ti to po škole, pojedeme ke mě a promluvíme si o všem" řekne a vtiskne mi letmý polibek na čelo.
Než stihnu odpovědět, jeho postava mizí ve dveřích do školy.
Ahoj čtenářko ❤ chtěla bych ti mega moc poděkovat za to, že čteš můj příběh. Strašně moc si vážím každýho kdo si přečetl aspoň jednu kapitolu a o to víc bych chtěla poděkovat tobě, co jsi to dočetla až sem! ❤ posílám lásku všem ❤
