Přiznej to

Už sis vzpomněla? 🖤

,,Tak dobře"

Všimnu si jak se mu zvednou koutky úst a jak se mu rozzářili oči.
Stiskne mou ruku pevněji a vede mě směrem k místnímu lesu.
Trošku znervózním, ale snažím se mu věřit a nebát se kam mě to vůbec vede.
Po necelých 5 minutách, přijdeme k dřevěnému mostu, který vede přes řeku.

,,Páni, to je nádhera" zatajím dech.
Ucítím na sobě jeho pohled a tak se na něj podívám.
,,Líbí?" pousměje se.
,,Ani nevíš jak" rozhlédnu se kolem a všimnu si většího jezírka opodál, nádherných rozkvetlých květin a obrovského starého stromu.

,,Vodíš sem hodně holek?" pozdvyhnu obočí.

,,Jsi první" odpoví po chvilce ticha.
Nevěřícně na něj zírám, ale pak se podívám na ten překrásný most a vykročím směrem k němu.
Dotknu se dřeva a otočim se zpět k Hektorovi, který stál hned za mnou.

,,Je to fakt úžasný" řeknu znovu.
,,Já vím, je to moje nejoblíbenější místo na myšlení a na uklidnění tady v tomhle městě" přizná se mi.

Chytí mě za ruku a zvedne ji k západu slunce.

,,Je to krásný, ale na tebe to nemá" pošeptá mi.
Donutí mě to se na něj otočit a podívat se mu do jeho dokonalých očí, který když na ně svítí slunce, změní svou barvu na ohnivově oranžovo hnědou.

,,Počkej, máš tady řasu" řekne Hektor se zaměřením na mou tvář, které se chvíli na to dotkne a setře řasu z mého obličeje pryč.
,,Děkuju" pousměju se a oči zaměřím na jeho plné rty.
,,Nemáš zač Hailey" odpoví tichým hlasem plným chtíče.

Ucítím jeho prsty jak přejíždí přes můj bok. Chytnu mu v mžiku pevně ruku tak, až z toho sykne bolestí.

,,Co si myslíš že děláš Hektore?" zeptám se ho a přitom lehce pozdvyhnu obočí a lehce povolím stisk.
,,Jen získávám to co chci" řekne a v mžiku má nalepené své růžové, hebké rty na těch mých.

Odtáhnu se od něj a pozoruju pár sekund jeho výraz, ale hned na to se pousměju a políbím ho jak nejlépe umím.
Chytne mě za boky a tiskne je k sobě, což mě donutí k menšímu vzdychu do jeho úst.
Nadzvedne mě tak že jsem přinucená obtočit své nohy kolem jeho boků.
Chytne mě jednou rukou za zadek a druhou rukou mi hladí záda.
Lehce mu zatahám za konečky vlasů a dál se věnuju jeho ústům, kde za pár sekund začne válka jazyků.

Mezi tím vším co se mezi námi s Hektorem dělo, nás sledovala jedna z holek ze školy a nezapomněla to ani fotit.
Nevěděli jsme o tom, než nastal ten den.

Už je to 2 den od toho co jsme byli s Hektorem venku a on mi ukázal místo kde nejvíce přemýšlí.
S Hektorem se ve škole bavíme strašně málo, jeho parta nesmí zjistit, že jsme spolu strávili nedej bože 10 minut osamotě.

Dnešek celkem utíká, včera jsem strávila odpoledne v práci u Graye.
Momentálně je přestávka a já jsem na záchodech a bohužel ne sama.

,,Nazdárek Hailey, slyšela jsem, že ses začala dost bavit s Bainem" řekne Lair.

,,Nevím o čem to mluvíš" pohlédnu na ní v zrcadle.
,,Já si myslím, že to víš moc dobře, ale ráda ti to připomenu" zákeřně se pousměje a něco začne ťukat do mobilu.
Otočím se směrem k černovlasé dívce, která už drží obrazovku v úrovni mého obličeje.

Ukazovala mi video kde jsem já a Hektor. Byl to den, kdy jsme byli na jeho místě. Na místě, kde jsme si mysleli, že tam nikdo nechodí.

Začnu zrychleně dýchat a cítím jak si nehty zarývám do dlaní.

,,Hmm, takže, už sis vzpomněla?" pousměje se na mě.