Přiznej to

Grey 🖤

,,Hektor je jiný" říkám Heathovi večer před mým domem.
,,To nemůžeš vědět Hailey, znáš ho jenom tak jak on ti dovolí" kroutí hlavou Heath a trhá nervózně trávu, kterou hned na to zahazuje kdo ví kam.

,,Hailey, slib že na sebe budeš dávat ohledně Hektora pozor" dívá se mi do očí.
,,Sliby jsou chyby, nemůžu ti slíbit něco co nevím jestli jsem schopná to dodržet" odpovídám a pokračuju ,,jo a co vůbec ta tvoje Mia? Nějak se bavíte jsem si všimla, nechodíte spolu už že ne?" měním téma.
,,Je moc fajn, popravdě je hooodně fajn, ale nevím no, myslím, že zrovna o mě by neopřela ani svoje kolo" zasměje se, ale je vidět že ho to trápí.
,,Nikdy nevíš a když to nevyjde a ani jeden z nás nebude mít ve 30 přítele nebo přítelkyni, tak budeme spolu" zvolám a společně pukneme smíchy.

,,Heathe, pojď už domu je dost hodin a tvoje sestra jde za chvíli do školky" uslyšíme hlas od vedlejšího domu kde stojí Heathův otec s lahví v ruce.
,,Tati, ona už je ale na střední!" zařve Heath a radši jde.
,,Měj se" zvolá na mě naposled a jde domu.

Vstanu ze země a jdu domu.
Připravím si večeři a zaplouvám do svého obýváku se zapnutým seriálem.
,,Konečně trochu klidu" zakousnu se do chlebu namazaného máslem a obloženého šunkou a sýrem, když v tom mi cinkne mobil se zprávou.
Byla od Hektora.

Co to zas blbnu? Místo toho abych si zlepšovala známky pojedu na kafe s nejznámějším bad boyem na škole.

Zachumlám se do své chlupaté deky a přemýšlím o svém životě a o věcech co se stali v nejbližší době.
Dřív jsem takhle přemýšlela furt, ale od té doby co jsem byla s Jafreym se to změnilo.

Ani nevím jak, ale najednou mi zazvonil budík na znamení, že se jde do školy...
Vůbec nevím, že jsem usla.
Za celou noc jsem se ani jednou neprobudila což bylo divný, protože jsem spala na gauči a ten není zrovna moc pohodlný, zvlášť oproti mojí dokonalý posteli.

Vstanu z gauče, narovnám tu svojí huňatou zahřátou deku a jdu do koupelny.
,,Pane bože" cuknu sebou při pohledu na tu obludu s kruhama pod očima v zrcadle.

Opláchnu si obličej teplou vodou a vyčistím si pleť, kterou si pak namažu krémem a nanesu pár krycích přípravků se snahou, zakrýt ty viditelné kruhy, které jsem mívala jen málo kdy.

Z koupelny mě mé nohy vedou do pokoje kde si na sebe obléknu roztrhané džíny a černé tílko na které si navléknu svou šedo modrou mikinu od jedné z kamarádek z New Yorku.

Podívám se na čas a zjišťuju, že za chvíli bych měla být ve škole.
Beru si z pokoje svou modro černou školní tašku a vycházím ven.
Najednou za sebou uslyším zatroubení auta a tak se otáčím abych zjistila co se děje.
Byl to Hektor.

,,No do prdele já na to úplně zapomněla" plácnu se přes čelo a jdu k jeho stříbrnému Mercedesu.

,,Ahoj, kam jsi šla?" zasměje se Hektor jakmile si sednu a připoutám se.
,,Ahoj, ale nikam" pohlédnu z okna a dělám jakoby nic.
,,Tys na mě zapomněla že?" zeptá se s pozdvihnutým obočím.

Chvíli jsem zticha, ale nakonec mu to stejně řeknu.

,,No a usla jsem na gauči, probudila jsem se se strašnýma kruhama pod očima a ještě jsem zapomněla na to, že vlastně jedu s tebou" opřu hlavu o svou ruku a směju se společně s Hektorem nad mým dnešním chaotickým ránem.

,,Na to že jsi říkala, že máš kruhy pod očima, vypadáš nakonec v celku dobře" mrkne na mě.
,,Děkuju" pousměju se.
,,Tak jedem" nastartuje auto a vyjíždí.

,,Máš pěkný auto to je tvoje?" zeptám se a prsty přejedu po sedadle na kterém sedím.
,,Jo, koupil jsem si ho k narozeninám" odpovídá s úsměvem.
,,Taková menší radost" pokračuje.
,,Menší" zasměju se.
,,Nechceš jet dneska po škole třeba ke mě?" zeptá se najednou.
,,Dneska nemůžu, mám brigádu" říkám.
,,Aha a kam chodíš?" zajímá se dál.
,,Ty jsi nějakej zvědavej" pozdvyhnu obočí s šibalským úsměvem.
,,Jenom maličko" usměje se.

,,Pracuju v podniku Martina Greye" přiznávám.
,,Počkej, myslíš v ty restauraci ve městě?" ptá se.
,,Jo, přesně tam" odpovídám s lehkým úsměvem.
,,Ha tak to doufám že je na tebe strýček hodnej" zasměje se a podívá se na mě.
,,Strýček?" divím se.
,,Jop, už to tak bude" podívá se na mě svým neodolatelným pohledem.
,,Je vcelku milý, chodíš k němu někdy?" zajímám se.
,,Už ani moc ne, když jsem byl malej, byl jako můj nejlepší přítel, byli jsme spolu každý den a on mě vozil ve svých luxusních autech. Vždycky jsem chtěl být jako on, je to úžasný chlap, který ví co chce a taky to vždy dostane. V tom jsme na tom stejně" mrkne na mě a zasměje se.
,,Zní to hezky, ale určitě kecáš, ne vždy si jde všechno koupit a získat vše co chceš" zakroutím hlavou a přemýšlím nad tím, kdyby všechno bylo takhle jednoduchý.
,,Ale jo, já vždycky dostanu to co chci" řekne lehce vážněji a s pohledem na mě si zkousne rty.

Nikdy by mě nenapadlo, že když si zkousne rty zrovna Hektor, že by to se mnou někdy mohlo něco dělat, ale pravdou je, že dělalo.
Rukou jsem stiskla své stehno a odvrátila jsem od Hektora pohled ven.
Ucítila jsem na své ruce kterou mám položenou na svém stehně ruku Hektora.
Otočila jsem se na něj ale on byl se díval na cestu a dělal jakoby nic.

,,Vždycky dostanu to co chci" zašeptá.
Sundám jeho ruku z mé a dělám jakoby nic.
,,Co blbneš?" zeptá se.
,,Mě nedostaneš" usměju se zákeřně a nedostupně.
,,To si jen myslíš sluníčko" pousměje se.
,,To vím, sluníčko" řeknu a pošlu mu vzdušnou pusu.