My Life Goal | v k o o k |

unplanned sleepover

jungkook

Už to je pár dnů, co se znám s Changminem a začíná mi to vrtat hlavou. Chová se úplně jako on. Jako ten Minnie, co mě opustil před několika lety. To přeci není možné. Je ubohé stále doufat, že se jednoho dne můj přítel zjeví uprostřed dveří s otevřenou náručí? Asi ano, není tu nejmenší šance, že by přežíval. Beze mě.

Z dumání mě vytrhlo zvonění domovního zvonku. Zvednu se z pohovky a zamířím ke dveřím. Poté, co otevřu dveře mi padne zrak na uplakanou Soojin.

,,Kriste... co se ti stalo?" obejmu ji na přivítanou a pak vtáhnu dovnitř.

,,On...," zhluboka se nadechla, ,,ten kluk, o kterém jsem ti tolikrát vyprávěla..." znovu se odmlčí.

,,Myslíš toho..." nemohl jsem si vybavit jméno dotyčného chlapce.

,,Taehyunga, ano," doplní mě, ,,tak hádej co."

,,Má... přítelkyni?" optám se nic netušíc.

,,Přítele, Jungkooku, přítele," rozbrečí se má kamarádka a já ji dokáži jen obejmout.

,,To bude dobrý, Soo," snažím se ji povzbudit, ,,jak jsi se to vůbec dozvěděla?"

,,Slyšela jsem, jak se o tom baví na chodbě s ostatníma," fňukne.

,,Taehyung není jediný kluk na světě, který se ti bude za celý život líbit, uvidíš," pohladím ji po vlasech. Následně se od sebe odtáhneme a ona se na mě mírně usměje: ,,Dobrě nu..."

,,Nemáš hlad?" snažím se změnit téma.

,,Hrozný," uchechtne se zoufale, nemá totiž ráda, když ji hostím.

,,Jdi do obýváku a nachystej nějaký film, přinesu ti něco," rozhodnu a zamířím do kuchyně, kde připravím menší pohoštění, které se skládá především z nezdravých pochutinek.

,,Ta-dá! Nese se papání!" přicupitám za mojí kamarádkou do pokoje a položím vše na stolek před pohovkou. Pyšně se usměji, když vidím, jak krásně to vypadá.

,,Děkujuuu, Kookie~! Tak, teď nezdržuj a pojď si sednout ke mně," posune se trochu Soojin a poklepe rukou na místo vedle ní. Ihned se rozplácnu těsně vedle ní a přikryju se dekou.

,,Takže dneska tu jako spíš jo?" jízlivě, avšak i s kapkou humoru v hlase se optám. Koukne na mě psíma očkama a já samozřejmě nemohu protestovat. Jinnie se zaculí, přitulí se ke mně a spustí film.

Takhle spolu koukáme až pozdě do noci, kdy si řekneme, že už je čas jít spát a usneme v poněkud méně pohodlné pozici. Ovšem to nikomu nevadí, protože se vlastně můžeme válet i zítra, když jsou ty prázdniny.

*-*-*-*
caucau, po roce jsem zpet! omlouvam se, pokud nekdo cekal na dalsi kapitoly, ale jaksi jsem na to zapomnela nebo se mi nechtelo. mozna by zase mohly zacit vychazet kapitoly casteji :) pokud budu psat dal, mate se na co tesit ;)