🖤🖤Mi Amor🖤🖤[KOREKCE]

Tercero 🖤3

Amy

Když jsme se konečně zase uklidnili, Tamara mě pevně objala a popřála hodně štěstí . Pak mě opustila a já zůstal sama. Jen jsem si povzdechla a vydala se hledat Andrewa. Chvilku jsem jen chodila kolem školy a rozhlížela se, jestli ho někde neuvidí. Nakonec jsem ho spatřila jak lítá po hřišti, horlivě kope do míče a s vážnou tváří pokřikuje na jeho kamarády. ,,Nebylo tak těžké ho najít.'' Řekla jsem si a pro sebe se usmála. Rozešla jsem se tedy k fotbalovému hřišti a pěti uběhaným šílencům. Když jsem došla k plotu oddělující hřiště od chodníku v klidu jsem se o něj opřela a sledovala, jak klukům jde fotbal. ,, Hej Andy?? TO bude asi pro tebe.'' Zakřičel jeden z nich přes celé hřiště a ukázal směrem ke mě.  Andrew se otočil mým směrem a jakmile uviděl, jak tam jen tak stojím a pozoruji ho,  nasadil neodolatelný úsměv. 

Andrew

,,Chvíli hrajte beze mě.''řekl Andrew a rozběhl se k Amy. Ta si najednou připadala strašně vyjímečná. ,,Ahoj.''řekl Andrew ještě uhnaný ze hry. ,,Ahoj.''odpověděla prostě Amy. ,,No víš....No co jsi....''řekli oba na stejně a začali se smát. ,,Tak ty.''řekl Andrew stále s pobavením v hlase. ,,No víš, já ti chci poděkovat za to, jak si mě ráno chytil a omluvit za to, že jsem ti ani nepoděkovala a utekla.'' Amy se začala červenat a radši sklopila zrak. 

,,Co tu řešíte vy dva??''řekl najednou někdo za Andrewem. Oba se leknutím rychle otočili. ,,Fuj Mikey, to mi nedělej.'' odvětil Andrew. ,,Sorry bro. ''omluvil se Mikey a chytil se s Andrewem kolem ramen. Amy jen nechápavě koukala a začínala si připadat trapně. Andrew si toho všiml a pohotově Mikeyho představil. ,, Amy tuto je Mikey, známe se už od školky. '' ,,Ahoj.'' pozdravili se na stejně a zase se všichni začali smát. ,,Čemu se tlemíte vy idioti? řekl náhle nějaký kluk. Byl lehce tmavší pleti a čeho si Amy všimla na první pohled, měl krásné tmavě šedé oči. Velmi neobvyklé. Další čeho nebylo možné si nevšimnout bylo jeho vypracovaného hrudníku, který se pravidelně zvedal pod lehce obtáhlejším tričkem. 

,,Halo Amy? Vrať se na zem.'' Z přemýšlení ji vytrhl Andrewovo hlas. Amy se jen zmateně rozhlédla a pak se všichni začali smát. Pak přišli ještě další 2 kluci a Amy už vůbec nevěděla co má dělat. Naštěstí situaci zachránil Andy. ,,Tak bych vás měl seznámit co?'' řekl Andrew. ,,No to by jsi mohl no?''řekl ten šedooký. ,,No dobře tuto je Amy. Ten namakanej je Ryan, ale říkáme mu Rye. Ta kudrnatá blondýna je Brooklyn, náš Brookie. '' ,,Hej.''ozval se ublíženě Brookie. ,,Pššt.'' okřikl ho a pokračoval. ,,Ten šílenec, co má na sobě v jakémkoliv počasí a při čemkoliv košili je Jack  a Mikeyho už znáš.'' Amy se jen smála při tom, jakým způsobem je představoval.

,, No a tohle je naše blondýna jménem Andrew, ale říkáme mu Andík.''ozval se najednou Rye a došel k Andrewovi a chytil ho kolem ramen. Andrew si jen přikryl obličej rukama a kroutil hlavou. A Ryen se jen tlemil jak sluníčko na hnoji. I ostatní kluci propukli ve smích a to Amy málem položilo. Nemohla se přestat smát. ,,No dobře, tak klid jo? Ne, říkají mi Andy.'' Amy nasadila vážnou tvář a přikývla, ale jakmile se podívala na Mikeyho okamžitě zase propukla v nekontrolovatelný smích. To samý všichni kluci a tentokrát i Andy.

 ,,Měli bychom asi už jít zpátky do školy.''řekl Mikey. ,,No to by bylo asi dobré no.'' přikývl Rye a znovu se začal smát. To už po něm však Andy skočil a skolil ho k zemi. Pak se tam oba začali válet jako největší blázni světa. Pak se přidali i Brookie a Jack. Brook skočil po Ryenovi a Jack po Andym. Jen Amy a Mikey zůstali stát a nevěřícně na ně koukali.

 ,, Hm tak asi jdem ne?'' řekl Mikey k Amy. Ta jen přikývla a otočila se k odchodu. Mikey jí hodil ruku kolem ramen a amy ho obajal jednou rukou kolem pasu. Mikey pak otočil hlavu na kluky, ale směr nezměnil. Chtěl vidět Andyho výraz až to uvidí. Měl štěstí. Andy se akorát zvedl a podíval se jejich směrem. Když si všiml jak jdou, ztuhl. Mikey se jen škodolibě usmál a otočil hlavu zpět. V Andym v tu chvíli vřela krev. Mikey věděl všechno a pak udělal tuto. 

Mikey s Amy opustili hřiště a kluci se začali pomalu zvedat. ,,Měli bychom pohnout.''řekl najednou Brook, když viděl kolik je hodin. Za 3 minuty zvonilo na hodinu. Všichni 4 se rozběhly a co nejrychleji běžely ke škole. Tam stála Amy, ale bez Mikeyho a držela dveře. Mikey chtěl, aby šli dovnitř, ale Amy ho dopálkovala, že chce počkat na kluky. Mikey jen přikývl a odešel do šatny, aby ji služby nazamkla. Andy běžel snad nejrychleji z kluků a na to ,že nemá žádnou fyzičku, to bylo vážně rychle. I Ryen měl co dělat, aby mu vůbec trošku stačil, ale Andy vždy běžel ještě kousek před ním. Když však doběhli před školu a tam uviděl Amy, ale bez Mikeyho trochu polevil tempo. 

Amy se jen divila, jak je možné, že všichni byly tak sehraní. Běželi téměř stejně. Než nad tím Amy mohla začít trochu víc přemýšlet už byly kluci u ní. ,,Díky.''řekli jen všichni a celý zadýchaní doběhli do šatny. Jen Andy se zastavil a počkal na Amy. Společně došli do šatny, odkud akorát odcházel Brook. ,,Hele zamkni to pak jo?''řekl Brookie. Amy i Andy jen přikývli. Oba se rychle přezuli a vysvlékly z bund. 

Když vyšli a zamkly šatnu Amy jen sklopila pohled k zemi. ,,Ještě jednou promiň.'' řekla Amy sklesle. Andy se na ni jen podíval nechápavým pohledem. ,,To je dobrý prosimtě, už to neřeš. Já si to nějak osobně nevzal ju?''řekl Andy s úsměvem a hodil Amy ruku kolem ramen. Amy k němu jen vzhlédla a usmála se. Andyho úsměv se rozšířil. Amy chtěla ještě něco říct, když v tom zazvonilo na hodinu. ,,Měli bychom pohnout.''řekl Andy stále s úsměvem. Amy jen přikývla a oba se rychle rozběhli do třídy.