🖤🖤Mi Amor🖤🖤[KOREKCE]

Decimoquinto 🖤15

Brook

Když jsem se znovu probudil, venku stále svítilo slunce. Lehce jsem sebou zavrtěl na posteli a ucítil jsem, jak mě někdo drží za ruku. ,,Amy?''řekl jsem ještě rozespale. Ta jen zvedla svoji rozcuchanou hlavu. Když si všimla mých pootevřených očí, své vyvalila v údivu. ,,Brookie, ty žiješ."vykřikla Am a skočila mi kolem krku. Hadička v mé ruce nepříjemně zatahala a já slabě sykl. Amy se hned odtáhla a začal se mi omlouvat. Já ji jen pohladil po tváři a sladce jsem se na ni usmál. Am my úsměv oplatila a posadila se na židli, která stála vedle mé nemocniční postele. Teprve teď jsem si uvědomil, že tady celou dobu pípa přístoj, na kterém jsem připojen. Do rukou mi vedlo několik hadiček. Amy mě jen chytila za ruku a znovu se sladce usmála.

Amy

Tak klidně,jak se dalo, jsem spala na kraji nemocniční postele a držela Brooka za ruku. Najednou mě ze spánku probudil nepatrný pohyb pod mojí hlavou. V ti chvíli mi došlo, že to je Brook. Rychle jsem se zvedla. Když jsem viděla jeho lehce otevřené oči, byla jsem šťastná. Vrhla jsem se mu kolem krku. Slyšela jsem jak slabě sykl bolestí. Hned jsem se odtáhla a začal jsem se mu omlouvat. Brook mě jen pohladil po tváři a sladce se usmál. Já si s úlevou sedla na židli vedle jeho postele a chytila jsem mu ruku. Chvilku jsme si povídali a najednou do pokoje vrazil....

Andy

Slyšel jsem, jak se o tom Robert s partou baví. Úplně vše jsem jim nerozumněl, ale když od školy odjížděla sanitka, měl jsem jasno. Rychle jsem se sbalil a letěl domu odhodit batoh. Bleskem jsem se převlékl a rozběhl jsem se k nemocnici. Běžel jsem hodně rychle, naštěstí nemocnice není tak daleko takže jsem tam za čtvrt hodiny byl. Zastavil jsem se před nemocnicí rychle jsem napsal Ryenovi a mezitím jsem se vydýchal. Pak jsem telefon strčil zpět do kapsy a už v klidu vešel do budovy. Rychlejším krokem jsem došel k recepci. ,,Dobrý den. Na jakém pokoji leží Brooklyn Gibson-Wyatt?"zeptal jsem se příjemně vyhlížející sestřička. Něco naťukala do počítače a pak mi oznámí, že leží na pokoji 315. Ulevilo se mi, že ležel na normálním pokoji. Schody jsem bral po třech. Nechtělo se mi čekat na výtah. Za chvilku jsem byl ve správném patře. Rozhlédl jsem se a vydal se jedinou chodbou dál. Za chvilku jsem uviděl pootevřené dveře do jednoho z pokojů. Z hloubky pokoje se ozýval Amyin hlas. ,,Brook je vzhůru."zaradoval jsem se a téměř tryskem jsem se rozběhl k pokoji. Vletěl jsem dovnitř a asi se mě oba lekli. Amy lehce vypískla a Brookie sebou škubl.

Jakmile Amy uviděla Andyho, bodlo ji u srdce. Do očí se jí začali hnát slzy. Začal rychle mrkat, aby je zahnala. Povedlo se. ,, Brookie jsi v pořádku."řekl Andy a vrhl se Brookovi kolem krku. Amy byla nucena pustit jeho ruku. Nechtěla tady být s Andym, ale kvůli Brooklynovi to ještě chvilku vydrží. Ne, Am už se na Andyho nemohla dívat a proto rychle popadla svoje věci a zmizela z pokoje. Oba kluci si toho všimli a Andy se vydal za ní. Amy nestačila dojít ani k výtahu a už ji Andy chytil za ruku. ,,Amy neodcházej."promluvil Andy. Am na něj jen koukala se slzami v očích. ,,Proč bych neměla. Jsi tu ty, takže o Brooka je postaráno."řekla skoro až naštvaně Am. Andy nepouštěl její ruku a při jejím pokusu o útěk ji zatáhl zpátky. Amy na něj málem spadal, ale naštěstí to vybrala a zůstala stát jen kousek od něj. ,,Já vím, že to není, kvůli Brookovi, ale kvůli mě..."zašeptal a hluboce se podíval Am do očí. ,, A co když je to pravda?"řekla Amy roztřeseným hlasem. Andy se nadechl, že chce něco říct, ale náhle se z pokoje ozvalo zachrčení. ,,Po-m-oc!"zavolal Brook a pak se rozkašlal. Amy se na Andyho podívala vyděšeným výrazem. Pak se oba rpzbehli k Brooklynovi do pokoje. Jeho deka o nemocniční oblečení bylo popraskané spoustou krve a Brook kašlala další. Andy vyběhl zpět na chodbu a zařval na sestřičky. Ty okamžitě vyběhli se seterny a spěchali k Brookovi. Amy tam mezitím stala a z očí je tekly proudy slz. Ústa otevřené dokořán si zakrývala rukama a jen tupě zírala na hrůznou scenérii, která se před no objevila. Do pokoje náhle vběhly asi 3 sestřička a nějací 2 doktoři. ,, Odveďte jo pane."křiklavě jedná sestřička pob Andym. Ten na nic nečekal a chytil Am za ruku. Vytáhl ji z pokoje, ze kterého následně vyjela postel s Brookem a sestřičky se snažili Brookovi pomoct. Doktoři tlačili postel a vezli hi neznámo kam. Amy zavřela oči. Začala ještě víc plakat a obličej si schovala do dlaní. Andyho bolelo jo takhle vidět. Proto jo jen jemně pohladil po rameni. Potřeboval se jí nějak dotknout. Am místo toho, aby ucukla, vrhla se na Andyho a silně ho objala. Hlavu zabořila do jeho ramene a začal ještě víc brečet. Am věděla, že to je špatně, že by neměla, ale už to nemohla vydržet. Už nemohla být na Andyho naštvaná, už toho bylo dost. Andy byl chvilku zaražený, ale pak ji objetí oplatil. I jemu začali téct slzy po tvářích. Nechtěl si připadat jako slaboch, ale nemohl s tím nic udělat.

Ahojky....tak toto fakt nevím, jak mě napadlo😁😁😁ano jsem na Brooka trošku hnusná, ale on to zvládne ne? Vždyť tam má Jacka😘😘...😁😁😁uvidíme jak se to vyvine.....snad se kapitola líbila a do komentářů napište jak se vám to zatím líbí 😍😘😘😘

Minnie🖤🖤🖤