🖤🖤Mi Amor🖤🖤[KOREKCE]

Decimotercero 🖤13

Když se konečně odtrhli, všichni začali tleskat a pískat na náznak gratulace. Amy se jen na Rye usmála. Ten jí úsměv oplatil a zastrčil ji neposedný pramen za ucho.  Am se úsměv rozšířil a rychle se otočila zpět ke skříňce.  Do batohu rychle naházela všechny sešity a učebnice, které potřebovala a s poměrně velkým třísknutím zavřela skříňku, popadla Rye za ruku a vyrazila do třídy. Amy pospíchala, ale jakmile se dostali za roh, zpomalili. Pak oba vybouchli smíchy. Kolemjdoucí spolužáci na ně koukali jak na blázny, ale jim to bylo jedno. Byly šťastní, a tak chtěli už zůstat.

Jejich veselí však nemělo dlouhého trvání. Když Amy zvedla pohled, který až do teď měla zapíchnutý do podlahy, uviděla něco strašného. Viděla partu rváčů ze školy jak koupou a různě mlátí  Brooklyna, který byl již téměř v bezvědomí. Obličej a tričko měl celé od krve a na rukách a nohách už měl modřiny a oděrky. ,, Chcípni ty buzerante." Zařval jeden z nich. To už pohled zvedl i Rye. Amy už se na to nemohla dívat. ,,Hej nechte ho bejt!!"zakřičela na celou chodbu Am a s napřaženou rukou se k nim rozběhla. Všichni se otočili jejím směrem. Než však štíhlý zareagovat, už první schytal ránu. Kluk se zapotácel a chytl se za nos, ze kterého mu chrčela krev. ,, Ty čubko. Zlomila si mi nos."zařval onen kluk a už se chtěl rozmáchnout a vrátit Amy úder. ,,Jaká čubka ty vypatlanče."řekl Rye, který se náhle objevil vedle Am. Celá parta se už dávno dala na útěk a tak udělal i onen kluk, který stále šeptem nadával.

Brookie

Dnes jsem se do školy i těšil. Konečně zase uvidím Jacka. Celé prázdniny jsme se neviděli, jelikož jsem byl u prarodičů. Buď já nebo on. Je pravda, že jsme si stále psali ale není to ono.

Jack už na mě čekal na křižovatce, jako vždy. Sice si kousek zajde, ale prý mu to nevadí. ,, Ahoj Jackie."řekl jsem, když mi chybělo jen několik kroků do jeho otevřené náruče. ,,Ahoj Brookie."odpověděl s úsměvem a pevně mě objal. ,, Chyběl jsi mi."řekl Jack a hlavu zavrtal do mého krku. ,, Ty mě taky."odpověděl jsem prostě a víc si ho na sebe natiskl. Pak jsme se odtáhli a společně se vydali do školy. ,,Jackie? Musím ti něco říct, ale až po první hodině jo?"zeptal jsem se a samou nedočkavostí jsem se až třásl. Bál jsem se, co odpoví, ale ještě více jsem se bál, co udělá až mu to řeknu. Milionkrát jsem si to nacvičoval před zrcadlem, ale naživo je to jiné. Strašně moc jsem se bál. ,, Jasně."odpověděl Jack s úsměvem mi hodil ruku přes rameno. Trochu jsem si oddechl, ale to nejtěžší mělo teprve přijít.

První hodina probíhala vcelku normálně. Když konečně zazvonilo, rychle jsme si s Jackem sklidili a vyběhli ze třídy. Pospíchali jsme ke skříňkám. O hodině jsem Jackovy zašeptal, že mu to řeknu na záchodech. Rychle jsme si proto naházeli učení do batohu a s hlasitým smíchem jsme se vydali na záchod. Nikdo tam nebyl, alespoň jsem si to myslel. Sundal jsem si batoh ze zad a hodil ho ke straně aby nepřekážel. To samé udělá Jack a volnými zády se opřel o zeď. ,,Tak co jsi mi chtěl říct."zeptal se Jack se zvídavostí v hlase. Přistoupil jsem k němu blíž. Jack ví, že jsem gay, ale vůbec mi to nevadí. Já však nevím jak to má on. Několikrát se stalo, že mi dal pusu, nebo si na mě třeba lehl, ale nikdy se přesně nevyjádřil, jak to má. ,,Jackie..víš...já tě miluju...vím to už dlouho ale neměl jsem odvahu se ti přiznat. Vim, není to reálné, protože nevím jak to máš ty a já prostě chci jen tebe a...."začal jsem se obhajovat aniž bych věděl Jackovu odpověď. Najednou se Jack nohou odrazil od zdi a chytil mě za ruce. Zmateně jsem se na něj podíval a Jack se mi přisál na rty. Najednou se za mými zády ozval ten odporný,ale bohužel velice známý hlas. ,, Jej, kdopak tu je. Naši teplouši."řekl Robert, šéf skupiny, která mě šikanuje jen proto, že se domnívají, že jsem gay. Kdyby věděli pravdu, bylo by to ještě horší. Oba jsme se na ně otočili. Jack mě stále držel za ruce a to byla možná ta největší chyba. Robert se podíval na naše ruce. ,,Je hele. Teplouši se dali dohromady a ukazují se ve škole."řekl a všichni se začali smát. Mě spíš bylo do breku, ale nedával jsem nic znát. Kéž by sem teď někdo přišel. Kdokoliv. Najednou Robert pokynul hlavou a jeden z jeho kumpáni se vydal k nám. Chtěl praštit Jacka, ale já mu v tom zabránil. Stoupnout jsem si před něj a udělal tak ze sebe živý štít.  ,,Jeho nechte být."řekl jsem rázně. Celá jejich parta na mě koukali jako na blázna. ,,Zmiz."zašeptal jsem Jackovi. Chvíli se vzpíral, ale pak poslechl, popadl batoh a vyběhl že záchodků. Nevim kam běžel, možná pro učitele. Mezitím ke mě přišel sám Robert. ,,Tak teploušek se dobrovolně nechá zmlátit no?"řekl a vrazil mi pěstí. Ucítil jsem chroupnutí a pak nesnesitelnou bolest nosu. Měl jsem ho zlomený a všude se začali objevovat krvavé šmouhy. Hned na to jsem schytal pořádný kopanec do břicha. Naštěstí jsem měl ještě sílu se zvednout. Proto jsem se rychle postavil na nohy a vyběhl před záchodky do prázdné chodby. Robert a jeho kumpáni šli však hned za mnou a než jsem se stihl rozkoukat, už jsem schytal další ránu. Tentokrát do žeber. To jsem už padl na kolena. Dál do mě kopali a bušili do mě pěstmi. Pomalu jsem začal ztrácet vědomí. Jediné co si ještě pamatují je, že jsem slyšel Amy jak na ně křičí, ať mě nechají být. Pak se vytratili všechny obrazce a nakonec i zvuky a zbyla jen n konečná tma.

Tak nowá kapitola.... snad se bude líbit a pokud něco tak pište do komentářů (PS:ano jsem žebrák😂😂😘😘)V médiích je nová dnešní cover😍😍

Minnie🖤🖤🖤