🖤🖤Mi Amor🖤🖤[KOREKCE]

El otro 🖤2

Amy

Když jsme vešli do třídy, připadal jsem si strašně trapně. Hlavně když jsem spatřila kluky sedící u poslední lavice a uprostřed nich nikoho jiného než Andrewa. Celá jsem se rozklepala a strašně se mi potili ruce nervozitou.

Když jsme vstoupili, celá skupinka kluků se na nás otočila. Já však jen mlčky došla k lavici a zaplula do ní.  To samé udělala Tamara z druhé strany. Ještě jsem se jen na chvilinku otočila ke skupince, ale když jsem zjistila, že mě Andrew nepřestal pozorovat, rychle jsem se otočila zpět na Tamaru a snažila se ho ignorovat. ,,Kdy za ním půjdeš?''zeptala se mě Tamara naléhavě. ,,Až o poledce.'' odvětila jsem. Tamara jen přikývla a věnovala se dál obrázku, který malovala. Tamara uměla nádherně malovat, ale já přemýšlela, jak bude probíhat moje omluva. Bála jsem se, ale věděla jsem, že musím.

Najednou zazvonilo na hodinu a ostatní se začali vracet do lavic. Bohužel i Andrew. Uslyšela jsem, jak těsně za mnou vrzla židle a škubla jsem sebou.

Andrew

Jen jsem se musel pousmát. To bylo dnes už podruhé, co jsem ji vystrašil. Pro sebe jsem se usmál, ale bohužel si toho všimla jedna holka. Mia. Hned od začátku bylo vidět, že ona je třídní Miss a vše se musí točit kolem ní. Jejím favoritem jsem se hned stal já. Já to však viděl jinak. Nechtěl jsem s ní nic mít, ale ona po mně stále pokukovala. Už mě to štvalo, ale nechtěl jsem na ní být hned hnusný.

Mii jsem si nevšímal a chvíli jsem přemístil pozornost na učitelku a její výklad. Pak mi však myšlenky zase sklouzli k Amy. Její dokonalé špinavě blonďaté vlasy, které jí padaly na ramena jí zezadu dělali strašně dospělou. Prostě nádhernou mladou ženu, ale zepředu to byla stále malá roztomilá a nevinná holka.

Nemohl jsem si pomoc a znova se pro sebe usmál. V tu chvíli jsem dostal nápad. Odtrhl jsem kus papíru a začal na něj škrábat co nejčitelnějším písmem: ,,Stále jsi mi neodpověděla.'' Papírek jsem přeložil, podepsal se a zaťukal Amy na záda. Ta však hltala každé učitelky slovo, a proto se lekla. Zase. Rychle se na mě otočila a já jí podal papírek. Amy ho jen popadla a otočila se zpět. 

Amy

Tamara se na mě podívala nechápavým pohledem. Jen jsem jí ukázala přeložený papírek a naznačila hlavou od koho je.Tamara jen otevřela pusu údivem. Pak se jí však zkroutila do širokého úsměvu. ,,Vnímej učivo jo? Pak mi to dáš opsat.'' řekla jsem potichu, aby mě učitelka neslyšela. Tamara jen horlivě přikývla a dál se nekontrolovatelně usmívala. Zhluboka jsem se nadechla a rozložila papírek. Když jsem si přečetla zprávu, musela jsem se usmát. 

Andrew 

Na tváři se my vykouzlil úsměv, když Amy lehce zakroutila hlavou. Bylo mi jasné, že se usmívala a to mě zahřálo u srdce.

 Amy

 Rychle, ale čitelně jsem naškrábala odpověď. Papírek zase přeložila a hodila ho Andrewovi na lavici. Ten ho jen rychle popadl a rozložil.Růžovou třpytivou gelovou fixou tam bylo napsáno: ,,Jo jsem v pohodě jen......potřebuju s tebou mluvit, tak o poledce buď někde u školy.....prosím. A.🖤''

Andrew

To je hrozný, kolikrát jsem se za dnešek už usmál, ale udělal jsem to znova. Vůbec jsem neváhal a okamžitě odpověděl: ,, Jasný někde tam budeme s klukama, tak si mě najdeš.'' Papírek jsem znovu přeložil a hodil Amy přes rameno. Té přistál akorát uprostřed sešitu. 

Amy

,,Jak dlouho si budeme ještě psát bože.''Řekla jsem si pro sebe, ale i přesto  s úsměvem jsem papírek otevřela a přečetla si vzkaz. Úsměv se mi však ještě rozšířil. Tamara se na mě jen vyjeveně podívala a já jí dala přečíst tech pár řádek psaných s Andrewem. Tamara se jen začala usmívat a poplácala mě po rameni. Pusou naznačila ,,Dobrá práce'' a dál vnímala učitelku. Já však už nic neodepsala. Rovnou jsem se na Andrewa otočila a stále s úsměvem přikývla. Andrew se taky jen usmál. Já se sdobrým pocitem otočila zpět na učitelku a začala ji znovu vnímat.

 Andrew

Stále s úsměvem na tváři  jsem se rozhlédl po třídě a to byla chyba. Mia byla úplně rudá vztekem. Měla našpulené rty, nafouklé tváře, ruce zkřížené na prsou a kdyby mohla, zabíjela by pohledem. Věřím, že Amy nebo já jsme byly první oběti. Proto jsem radši odvrátil pohled a na posledních 5 minut hodiny věnoval pozornost učitelce. Naštěstí pak byla poledka a já se už nemohl dočkat, až se mnou Amy bude zase mluvit. Je pravda, že jsem chtěl zjistit , co potřebuje, ale to byla spíš zvídavost než pravý zájem. 

Za chvilinku učitelka ohlásila konec hodiny a všichni si začali sklízet. ,, Hele dáš mi to opsat?'' zeptal jsem se mého nejlepšího kamaráda Mikeyho. ,,Jasně.'' odpověděl a chytil mě kolem ramen. Oba jsme se jen zasmáli a společně se vydali na oběd.

Amy 

Rychle jsem běžela na oběd a pospíchala ven za Andrewem. Bála jsem se, ale už jsem to chtěla mít za sebou. Tamara mě však podporovala. Dokonce chtěla jít i se mnou, ale to jsem jí zatrhla. Toto si musím vyřídit sama. V šatně, když už  jsem byla konečně najedená, jsem si oblékla svojí černou slabší bundu a nazula černobílé kotníkové tenisky. Poměrně v klidu jsem vyšla ze šatny a celou cestu k hlavním dveřím zhluboka dýchala. Tamara chvilku na to vyběhla za mnou a těsně před dveřmi mě dohnala. Hodila mi ruku kolem ramen a s úsměvem řekla: ,, Neboj to bude v pohodě.'' ,,Prostě musela jít se mnou ta příšerka moje.'' řekla jsem si pro sebe. Musela jsem se prostě jen usmát a společně jsme otevřeli dveře.  Ovanul nás chladný vzduch a obě jsme se zachvěli. Když jsme se na sebe však  podívali, začali jsme se nekontrolovatelně smát a ostatní na nás koukali jako na blázny.