🖤🖤Mi Amor🖤🖤[KOREKCE]

Decimocuarto 🖤14

Celá šikanátorská skupina utekla a Amy se vrhla k Brookovi. ,, Brookie, žiješ?"ptala se Amy a lehce mu dlaní plácala po tvářích. Brook však nereagoval. ,,,Rye dělej něco, zavolej učitele nebo sanitku." Amy skoro křičela a Rye začal vytáčet číslo na záchranku. S telefonem u ucha se rozbehl k ředitelně, aby paní ředitelku obeznámil s tím, co se stalo.

Amy se mezitím snažila Brooklyna nějak probudit. Dokonce ho i pokropila vodou. Vůbec jí nevadilo jít na klučičí záchody, jen chtěla pomoc Brookiemu. Za chvíli Rye přiběhl zpět i s paní ředitelkou. Ta za Ryenem pospíchala a její dusot podpatků se rozléhal po celé chodbě. Hned na to se zvenku ozvala houkačka.

,, Pojedu s ním."řekla rázně Amy, když nakládali Brooka na lehátko. Ředitelka nic nenamítala. Jakmile byl brook v sanitce vyhoupla se k němu a sedla si vedle na židli. Jakmile nqstoupila,zabouchly se dveře od sanitky a Amy už jen rychle zamávala Ryenovi než hi zmizel z dohledu. Pak položila ruku k Brooklynovi na lehátko a jemně ho hladila po hřbetu ruky. Za chvilku ji zapípal SMSka.

R: Amy hned jak budeš něco vědět, napiš já jdu najít Jacka

A: jasný hlavně na něj dej pozor

R:neboj se😘pak se ozvi pa😘

Na to Amy už neodpověděla a mobil si znovu schovala do kapsičky od kalhot. Za chvilku už byly v nemocnici a Brooka vezli hned na sál. Amy čekala na chodbě a chodila sem a tam. Mezitím ji Rye napsal, že našel Jacka jak je na záchodcích o patro výše a brečí.

Brook

Když jsem pomalu otevíral oči, první,co jsem uviděl byl sněhové bílý  strop. Rozhlédl jsem se po pokoji. Nikdo tady nebyl, což my bylo celkem líto, ale hned jsem tuto myšlenku zahnal.,,Musím být v nemocnici."řekl jsem si a podíval se na postel. Ano byl jsem v nemocnici ale proč? Jediné co si pamatuju je, že jsem Jackovi vyznal lásku. Pak se tam objevili Robert s kumpány a potom? Nic. Prázdno. Jako kdyby mi někdo vymazal paměť. Nikdo v mém pokoji nebyl. Snadno, musela být tak 1 hodina ráno. Nijak víc jsem to neřešil a znovu jsem si lehnul. I když jsem spal ani nevím jak dlouho, byl jsem strašně ospalý. Víc jsem se zachumlal do peřiny a za chvíli jsem se propadl do říše snů.

Jack

Brookie mi vyznal lásku!! Bože jsem tak šťastný. Nikdo z naší party nevěděl jak to mám. Ano jsem na kluky, ale nikomu jsem to neřekl. Nechtěl jsem, aby to zatím někdo věděl. Bylo to tak krásné, kdyby tam nepřišel ten blbec Robert. Jak já ho nesnáším. Nejednou jsem Brookovi ošetřoval rány, které mu s jeho přiblblými kamarády způsobili. Bylo mi ho tak líto. Když se objevili na těch záchodcích, Brook věděl co nastane a schoval mě za sebe. Nechtěl aby mi ublížili. Posílal mě pryč ale já nechtěl, nechtěl jsem ho tam nechat. Brookie na mě zakřičel. Vím,že nechtěl, ale i tak jsem byl zaskočený. V tu chvíli jsem se jo bál. Netušil jsem, že umí i křičet. Nikdy na nikoho nekřičel. Nechtěl jsem,aby byl více naštvaný a proto jsem popadl batoh a se slzami, které mi začali stékat proudem po tvářích, jsem se rozběhl na záchodky v horním patře. Běžel jsem hodně rychle. Spolužáci na mě koukali jako na blázna, ale mě to bylo jedno. Zaletěl jsem na záchodky a začal brečet naplno. Kluci na mě divně koukali a chtěli se zeptat, co se stalo, ale já jen kroutil hlavou, že jim nic neřeknu. Klíči jen pokročilí rameny, hodili na mě soucitný pohled a odešli. Konečně jsem byl sám a mohl jsem v klidu brečet. Slyšel jsem jak zazvonilo na hodinu, ale bylo mi to úplně jedno. Nevim jak dlouho jsem tam seděl. Po nějaké době jsem uslyšel známý hlas. ,, Jackie?" Poznal jsem, že to Rye. ,, Tady."odpověděl jsem a pokoušel se zamaskovat pláč. Bylo to však k ničemu. Nové slzy si pořád hledali cestu ven. Za chvilku se zpoza rohu vyřítil Rye. ,, Víš co se stalo?" Já jsem jen přikývl a z očí mi začali téct nové slzy. Rye se ke mě vrhl a cíleně mě objal. To jsem potřeboval, obejmout. Rye mě postavil na nohy a pevněji mě objal. Já objetí opaltil a hlavu jsem si zabořil do jeho ramene. Teď už jsem věděl, že jsem ,,v bezpečí". ,, Jackie....Brooklyna odvezli do nemocnice, už bude v pořádku neboj."zašeptal mi Rye do ucha. Já jen slabě přikývl a odtáhl se. ,, V pohodě?"zeptal se Rye a nepouštěl moje ramena. Znovu jsem jen slabě přikývl a setřel si mokré cestičky od slz. Rye nabídl, že půjdeme najít i ostatní z party a já souhlasil. Popadl jsem batoh a společně jsme se vydali k šatnám. Cestou Ryenovi zapípala zpráva. Vytáhl mobil a rozklikl zprávu.

A:všechno vím a jedu za Amy do nemocnice a Mikey šel domů tak ho nehledejte, bylo mu blbě

R: dobře tak my jedeme taky pa😘

,,Kdo to byl?"zeptal jsem se a uplakanýma očima jsem se podíval na Rye. ,,Andy, prý všechno ví a jede za Amy do Nemocnice a Mikeymu prý bylo špatně tak jel domů." Já jsem přikývl. Rázně jsem řekl, že jedeme taky a rychle se vydal ke skříňce. Rye nic nenamítal a vydal se k té své. Rychle jsme se převlékli a nazuli si boty. Pak jsme společně vyběhly ze školy a vydali se k Ryenovi domů.

Tak nowá kapitola.....trošku se to zamotává a mám v plánu to udělat ještě hodně zajímavé...užijte si to a do komentářů napište, co by se mohlo stát dál

PS:v médiích je Andy fešák🤤😍🤤😍

Minnie🖤🖤🖤