🖤🖤Mi Amor🖤🖤[KOREKCE]

Decimoséptimo 🖤17

Rye

Co to Jacka vjelo. Tamaru mám rád. Beru ji skoro jako sestru. Jacka také považuji za bratra. Už od školky jsme se bavili a stále si máme co říct. Je pravda, že Jack je trochu uzavřený, ale když už se rozjede, tak to stojí zato. Nevím proč to udělal, snad je jen rozhozený z toho Brooklyna. Štve mě, že jsem je viděl. Ne kvůli mně, ale kvůli někomu jinému. Cítím tady tu zradu a Jack taky nevypadá dvakrát nadšeně. Vůbec nechápu, co se to tu děje.

Jack

Nevím co mě to napadlo. Vždyť miluju Brooka. Nebo snad ne? Bože mám bordel v hlavě a nevím co je dobré a co špatné. Jediné co vím je, že Tamara je jiná, než jsem si myslel. Je milá, zábavná a celkově k sežrání. Ale když mě Brook políbil, byl jsem v ráji. S Tamarou je však vše jiné. Bože viděl nás někdo? A kdo? A řekne to Brookovi? Jestli jo tak mě  Brooklyn bude nenávidět a já budu nenávidět sebe. Bože tolik otázek a žádná odpověď.

Tamara

ON TO VÁŽNĚ UDĚLAL!!!Bože jak já jsem šťastná. Udělal to, po čem já toužím už od první chvíle, co jsem ho uviděla. Nikdo to nevěděl, ani Amy ne, a to že si říkáme úplně vše. Snad to neudělal jsem proto, že je rozhozený z Brooka. Vim, že bych neměla být tak šťastná, když můj kamarád asi umírá, ale nemohu to ovládát. Prostě to nejde.

Amy

Jack s Tamarou seděli na sedadlech u zdi a drželi se za ruce. Moment…. Brook miluje Jacka a Jack? Bože snad je jen rozhozenej z toho Brooka, ale Tamařin úsměv je podezřelý. Měla by být spíš smutná, když jeden z naší party pravděpodobně umírá. Možná jsem paranoidní, ale něco tady nehraje, nemůžu si pomoct. Tamara se stále usmívá a více Macka Jackovu ruku. Ano tady vážně něco nehraje.

Andy

Společně s Amy a Ryenem jsme se vydali k Tamaře s Jackem. Oba seděli na sedadlech u zdi a drželi se za ruce. Bože ten Jack je z Brooka hodně v háji. Měl utrápený výraz ve tváři. Proto jsem se několika rychlými kroky vydal k nim. Sedl jsem si na opačnou stranu než Tamara dal jsem  mu ruku na rameno. Jack se na mě podíval a já si ho vtáhl do silného objetí. Ten mi objetí oplatil a svou hlavu si zabořil do mého ramene. Chtělo se mi brečet, ale nechtěl jsem vypadat jako slaboch. Po chvíli se Jack odtáhl. Jemně jsem se usmál. Jack také nasadil úsměvy, který mu však hned na to zmizel ze tváře.

Jack

Andy si ke mně přisedl a pevně mě objal. To jsem potřeboval. Objetí od kamaráda, u kterého vím, že je nestranný. Potřebuju vypadnout, musím přemýšlet. Rychle jsem se postavil na nohy a podíval jsem se na Andyho. ,,Potřebuju být sám.“ řekl jsem a rychlými kroky jsem se vydal k východu. Věděl jsem, že na mě všichni koukali jak na blázna, ale mám jistotu, ze mě nechají.

Tamara se po chvilce také postavila. ,,Jdu domů. Jsem moc unavená a kdyby něco tak volejte.“ Všichni jen přikývli a Tamara se taktéž rychlými kroky vydala ven z nemocnice. Amy se podívala na Ryena. ,,Jdeme taky? „zeptala se Amy a krásně se usmála. Rye jen zakroutil hlavou. ,,Já tu zůstanu, kdyby doktoři už něco věděli. „odpověděl Rye. ,,Ale já jdu.“ozval se náhle Andy, i když mu Rye naznačoval, ať nechodí. Andy však jeho signálu ignoroval a přišel k nim blíž. Am hodil ruku přes rameno a sladce se na Rye usmál. ,,Neboj Bro, postarám se ti o ní.“to už se usmála i Amy. ,,Já vím.“ Amy už ho jen políbila na tvář a solí s Andym se vydali k domovu. Rye,ač nerad, je nechal jít. Alespoň mohl přemýšlet.

Rye

Sedl jsem si na sedadla u zdi a hlavu jsem si schoval do dlaní. Přemýšlel jsem nad vším možným. Převážně však na Amy. Nevím proč, ale když mě políbila na tvář, měl jsem chuť ucuknout. V poslední době mi žáci vadit, když se mě Amy. Ano, mám ji rád, a to hodně, ale milovat ji? Ne, to nejde. Nemůžu a ani n chci. Je krásná, milá a všechno, ale nemůžu ji milovat. Už od první chvíle ke vidět, že se zbláznila si Andyho, jen si to nechce přiznat. Nejednou jsem ji přistihl zírat na jeho fotky na Instagramu. Chci, aby byla šťastná, ale já ji to nemůžu splnit. Vyčítal bych si to. A nakonec i ona. Slíbil jsem, že ji pomůžu, když bude potřebovat, a to chci i splnit, ale milovat ji nemůžu. Jednak kvůli sobě, ale hlavně kvůli ní a Andymu. To bych si neodpustil. Z mého přemýšlení mě však vytrhl hlas doktora. ,,Pan Brooklyn Gibson-Wyatt?“zeptá se postarší doktor s příjemným hlasem. ,,Tady.“ Skoro jsem to až zakřičel. Rychle jsem se k doktorovi vydal. ,,Jak mu je?“zeptal jsem se, než doktor stihl něco říct. ,,Váš kamarád je ve stabilizovaném stavu. Krev začal vykašlávat díky  krvácení do plic. To krvácení však bylo tak nepatrné, že jsme ho neodhalili, ale krev tekla dál a postupně se hromadila v plicích. Nakonec ji bylo dost a váš kamarád ji začal vykašlávat. Naštěstí se ranka už zacelila a váš kamarád by měl být v pořádku. A ano smíte za ním jít,. Leží na stejném pokoji jako předtím.“ Dodal ještě doktor, než jsem stačil cokoliv říct. V tu chvíli se mi strašně ulevilo. On to přežije. Téměř sprintem jsem vyběhl chody a letěl jsem k jeho pokoji. Jakmile jsem dosáhl dveří, pomalu jsem je otevřel. Brook sladce spinkal. Bože vypadá tak cute, když spí. Potichu jsem k němu přišel blíž. Sedl jsem si na židli, která stála vedle jeho nemocniční postele a chytil jsem ji za ruku. Byl trochu bledý, ale přístroj, ke kterému byl připojený ukazoval, že žije. Alespoň tohle mě trochu uklidňovalo.