🖤🖤Mi Amor🖤🖤[KOREKCE]

Decimoctavo 🖤18

Brok

Když Andy odběhl za Amy, začal jsem se dusit. Rozkašlal jsem se. Najednou jsem v puse ucítil železitou pachuť.  Hned na to  jsem začal vyplivovat krev. Měl jsem pocit, jako by se moje plíce trhaly na kusy. Naštěstí Andy zavolal doktory. Poslední co jsem byl schopný vidět byl Amyin vyplašený a uslzenýma obličej. Bylo mi ji tak líto. Doktoři mě odvezli na sál, kde mě uspali. Pak už nic nevím.

Rye

Když jsem si sedl vedle Brooka, začalo se pomalu stmívat a do pokoje pronikaly rudé paprsky zacházející ho slunce. Bylo to tak romantické. Celý pokoj se zbarvil do oranžova. Brook stále spal a přístroj pípal v pravidelných intervalech. Jeden by se z toho zbláznil. Najednou se však brookova ruka lehce pohnula. Začíná se probouzet. Musel jsem se usmát, když jsem viděl, jak se jeho tvář pomalu zkřivila do srandovního úšklebku díky prudkým slunečním paprskům.

Brook

Začínal jsem se probouzet. I přes zavřené oči mě do nich bodalo prudké sluneční světlo. Cítil jsem že mě někdo drží za ruku. ,, Jackie?“zeptal jsem se ještě hodně rozespale. Oči jsem však stále neotevřel. ,,Nene. Já nejsem Jackie.“odpověděl mi povědomý hlas. ,,Ryane? Jsi to ty?“ zeptal jsem se a otočil jsem hlavu ke straně, ze které přicházel hlas. Pak jsem se pokusil otevřít oči, ale prudké světlo mě donutilo je hned zase zavřít. ,,Ano jsem to já.“odpověděl mi Rye. Já se jen slabě usmál a celým tělem jsem se otočil k němu. Pak se mi konečně povedlo rozlepit oči. Rye vypadal šťastně.

Rye

Byl jsem rád. Opravdu hodně, když jsem znovu uviděl ty jeho smaragdy. Ano má krásné zelené oči. ,,Kde je Jack?“zeptal se rozespalým hlasem. ,,Jack se šel někam projít. Potřeboval být chvíli sám.“ Odpověděl jsem mu a mile jsem se na něj usmál. Brook mi úsměv oplatil a mě to zahrálo u srdce. Byl jsem tak rád, že žije. Už od začátku jsme byly nejlepší kamarádi, teda hned po Andym. S ním jsem pokrevně spojen. Rozřízli jsme si zápěstí a přiložili jsme si je k sobě. Naše krev se promíchala a zůstaneme tak navždy. Ani vzali jsme si inspiraci z Vinetoua, ale to nevadí. Postupně jsem Brookovi vylíčil co se stalo a kde jsou všichni. Rozhodli jsem se, že u Brooka zůstanu přes noc. Sestřička byla moc hodná, tak mě tam nechala. Za to jsem ji byl opravdu vděčný.

Andy

Chytl jsem Am kolem ramen a společně jsme se vydali k ní domů. Cestou jsme si povídali o všem možném. Také jsem se hodně nasmáli a to mi chybělo nejvíce. Ten její smích. Hřál mě u srdce. Věděl jsem, že je šťastná. Rye ví o tom, že Am miluji, ale slíbil, že ji nic nepoví. Je to pravý kamarád. Nevim však, proč mi dneska, než jsme se s Amy vydali domů, naznačoval, ať zůstanu. Určitě mi chtěl něco říct. No co, řekne mi to zítra.

Amy

Cestou jsme se hodně nasmáli. Chybělo mi to. Takhle jít s Andym a pořád se smát. Alespoň jsme oba zapomněli na to s Brookem. Zanedlouho je stáli před mým domem. Andy se už chtěl otočit a jít, ale já ho zastavila. ,, Počkej, nechceš u nás dneska zůstat? Pochybuju, že usnu, tak bychom si mohli alespoň povídat.“ Andy chvíli jen zařazené koukal, ale nakonec přikývl. Pak jsme se společně vydali ke mně do pokoje.

Jack

Šel jsem na pláž. Tam vím, že se uvolníme a budu moct v klidu přemýšlet. Sedl jsem si do vyhřátého písku kousek od vlnek, které znovu a znovu odplouvali a znovu připlouvali na pláž. Přemýšlel jsme nad tím, co jsem udělal. Přehrával jsem si pořád dokola ty okamžiky s Tamarou a Brookem. Najednou mi to docvaklo. Brook je téměř můj brácha a nedám bez něj ránu, ale Tamara je jiná. Brooklyna jsem neochránil, ale ji bych ochránit mohl. Měl jsem jasno. Tamara je můj svět a Brook do něj také samozřejmě patří, ale hlavní úlohu v něm má Tamara. Konečně jsem viděl. Byl jsem si jistý,že Tamara je správná volba. Tamara je ten člověk za kterého bych zemřel. Člověk kterého miluji.

Tamara

Musela jsem domů. Všichni se na mě dívali. Z Amyina pohledu jsem poznala, že něco tuší. To samé i Rye. Jen Andy vypadal normálně. Prostě jsem potřebovala vypadnout. Rychle jsem se proto vymluvila a téměř sprintem utíkala domu. Tam jsem běžela rovnou do svého pokoje, kde jsem se zavřela. Vše, co jsem měla sebo,u jsem odhodila na zem a padla jsem si postele. Tam jsem si přehrávala vše, co se za dnešek událo. Nemohla jsem však přestat myslet na Jacka. Stále jsem si přehrávala ten dokonalý okamžik, kdy se naše rty setkaly. Bože, má je tak hebké a sladké. Až jsem z toho začala slintat. Setřela jsem si mokrý koutek úst a pro sebe se usmála. Bože jsem z něj vážně mimo. Snad to není jen tím, že je rozhozený z toho Brooka. To bych nepřežila.

Rye

S Brookem jsme si povídali až pozdě do noci. Probrali jsme snad všechno co se dalo. Nakonec Brook usnul s mojí rukou pod hlavou. Vypadal tak sladce. Já ho nechtěl budit, tak jsem si jen částečně lehl k němu na postel a zanedlouho jsem také usnul.

Andy

Amy mě pozvala, jestli bych u nechtěl dnes přespat. Chvilku jsem byl zaskočený,ale nakonec, proč ne. Měla pravdu, že by neusnula, nebyla by sama. Alespoň jsme si mohli povídat. Amy mě vedla k sobě do pokoje, ale já moc dobře věděl kudy. I když jsem tu byl jen jednou, pamatuju si, kde má Am pokoj. Potichu jsme vyšli do patra. Vešli jsme j ní do pokoje a Amy vše hodila na zem. Pak se svalila na postál a vydechla veškerý nepotřebný kyslík. Já jsem na ni jen koukal. Byla vážně krásná. Nemůžu si pomoct. Musím na ni pořád zírat. ,,Co je?“ vytrhne mě Am z mého přemýšlení. Odpovím, že nic a jdi si sednout vedle ní. ,,Jen jsem nějaký unavený.“ ,, Tak to já taky.“řekla Am a také se posadila. ,,Nepůjdeme už spát?“dodala ještě Amy. Já jsem si akorát zívl a pouze jsem přikývl. Amy se odběhla převléknout do koupelny a já to měl velmi jednoduché. Já jsem si jen sundal ponožky a tričko. Když Am přišla si pokoje zasekla se mezi dveřmi. Pohled měla zapíchnutý do mého trupu. ,,Jo jasný, promiň, hned si vezmu tričko.“ Řekl jsem a už se natahoval po tričku. ,,Nene v pohodě.“rekla Am a zavřela dveře. Sladce se usmála a ve svém tričku a kraťasech na spaní doběhla do postele. Rychle se schovala pod peřinu. Já jsem si sedl na zem vedle její postel. ,,Co děláš?“zeptala se mě. Já jen odpověděl, že si jdu lehnout. Amy všem poklepal na místo na posteli. ,,Pojď sem. Přece tě nenechám spát na zemi.“ Řekla a víc se posunula ke kraji. Já se teda zvedl a pomalým a rozvážným krokem vydal k ní na postel. Opatrně jsem si lehl vedle ní. Amy přezemně přehodila peřinu a víc se ke mně natiskla. Byl jsem trochu zaskočen, ale nedal jsem to znát. Amy mi vážně odpustila se vším všudy. Uvelebil jsem se vedle ní. Amy se ke mně otočila zády. Já ji přehodil ruku přes pas a přitáhl blíž. ,,Vadí?“zeptal jsem se. Amy jen z zabručila z polospánku. Víc jsem se k ní natiskl. Zanedlouho už Amy v klidu oddychovala. Náš tím jsem se musel pousmát. Přitulit jsem se ještě víc a také se odebral do říše snů.

Tak nowá kapitolka🖤🖤🖤snad se bude líbit a zítra by snad mohla 🖤🖤🖤kdyby cokoli tak víte kam psát 🖤🖤🖤ily🖤🖤🖤

Minnie🖤🖤🖤