🖤🖤Mi Amor🖤🖤[KOREKCE]

Cuarto 🖤4

Amy se snažila s Andy držet krok, ale on byl přesto rychlejší. Proto na ní vždy chvilku počkal než doběhne. 

Když oba doběhli do třídy, učitelka tam ještě naštěstí nebyla. Když je zpozorovali kluci, ihned začali mávat jako šílení. Amy s Andym jim jin s úsměvem zamávali nazpátek. Pak se oba vydali ke svým lavicím. Nikdo jiný si jich nevšímal,kromě Mii. Ta je celou dobu pozorovala, ale ani jeden si ji nevšímali. Amy zaplula do lavice k Tamaře. Amy nestihla ani dosednout a Tamara se jí už ptala: ,,Tak jak to dopadlo????'' Andy to slyšel a musel se začít usmívat. Naklonil se přes lavici blíž k holkám. ,,Nejlíp jak mohlo.''řekl Andy tak, aby to slyšeli jen ony. Tamara si ho nevšimla a leknutím až nadskočila. Amy se taky lekla, ale hned jak uviděla tlemícího se Andyho se začala usmívat taky. Kluci tam smíchy přímo umírali. ,,Hahaha, to bylo fakt vtipné.''řekla Tamara ,,naštvaným''tonem, ale pak se začala smát taky. Do toho však klaply dveře od učebny a před tabulí už stála učitelka. Ta jen počkala až se všichni uklidní a začala s nudným výkladem o obratlovcích. 

Hodina ubíhala poměrně rychle. Po ní byl už konečně konec školy. ,,Nezapomeňte si zítra přinést sešity.''říkala ještě učitelka, když už si všichni sklízeli a těšili se domů. 

,,Hele nechcete někam zajít?''zeptal se Mikey, když už všichni kluci stáli před školou. ,,Tak jako můžem no. A nevezmem i holky?'' odpověděl Andy. ,,No jasně jdeme taky.'' řekl někdo za nimi. Kluci se jen s překvapením podívali, kdo se to plete do jejich hovoru. Byla to Amy s Tamarou a Amy měla na tváři široký úsměv. ,,Jdeme taky, akorát si musím hodit domů batoh.'' dodala ještě Amy. ,,Tak jo. Tak třeba ve 3 tady před školou??'' ozval se najednou Brook. ,, Okik, budem tady. Tak zatím ahoj.'' rozloučili se holky a vydali se každá jiným směrem. I kluci se rozloučili a vydali se domů. Andy se však rychle rozběhl aby dohonil Amy. Měli společnou cestu. Sice jen kousek, ale i tak. 

Rychle ji doběhl. ,,Ahoj.'' řekl. Amy leknutím vypískla. ,,Co tu děláš?'',, No máme kousek společnou cestu.'' odpověděl s úsměvem . ,,Dobře no.''řekla Amy taky už s úsměvem na tváři. Cestou si povídali o všem možném. Andy se však najednou zastavil u přechodu. ,,No a tady v té ulici bydlím.'' ,,Vážně??Já bydlím o ulici dál''řekla Amy s amrickým úsměvem. ,,No a nechceš jít se mnou, že bych si hodil tašku domů a pak bych tě doprovodil k vám? Tam by jsi si taky jen odložila tašku a šli bychom rovnou pře školu?''zeptal se Andy s nadějí v hlase. ,,Promiň, ale já se chci ještě převléct.''odpověděla Amy. Andymu zmizel úsměv ze tváře. ,,Tak dobře no, ale za 10 minut 3 hodiny ať jsi tady.''řekl Andy rázně. ,,Ano, pane generále.''odpověděla vážně Amy. Pak se oba začali smát. ,,Tak ahoj.''rozloučili se a oba se, už každý sám, vydali domů. 

Andy byl doma dřív něž Amy. Přece jen to z křižovatky měl blíž. Když došel domů, jen se vyzul, sundal si bundu a vydal se do pokoje. Tam jen shodil batoh z ramene a svalil se na postel. Měl skoro třičtvrtě hodiny čas, takže nějak nepospíchal s přípravou. Byl jedináček, takže i postarání se o případné sourozence odpadlo. Chvíli jen tak ležel, ale pak se zvedl a šel se vysprchovat. Chtěl vypadat co nejlépe, ale zároveň velmi obyčejně. Když vylezl ze sprchy, oblékl si své oblíbené světle růžové tričko a bílé roztrhané džíny. Když konečně došel do kuchyně, tak na lince ležel vzkaz od mamky, že se  dnes vrátí dlouho, tak aby na ní nečekal s večeří.  Andy se jen pousmál nad smajlíkem nakresleném na konci vzkazu a vrátil se zpět do pokoje. Tam zjistil, že má ještě 10 minut než se vydá Amy naproti. Proto se zpět svalil na postel a najel na sociální sítě. 

Amy domů skoro běžela. Když tam konečně dorazila měla ještě třičtvrtě hodiny do znovu setkáním s Andym. Rychle se vyzlua a vysvlékla z bundy. Batoh hodila do pokoje na postel. Do koupelny vletěla jako neřízená střela. Tam se rychle osprchovala. Když vylezla ze sprchy pro změnu vletěla do pokoje, kde se začala přehrabovat ve skříni. Absolutně nevěděla co si má vzít na sebe. ,,Co to děláš?''řekl jemný hlásek někde za ní. Amy se jen prudce otočila. Stála tam její malá sestřička. No nebyla zas tak malá. Bylo jí už skoro 11, ale Amy pro ni stále byla ta velká sestra, která ji ochrání před vším zlem. ,,No víš? My jdeme dnes s kamarády ze třídy ven a já si vybírám oblečení, které si vezmu na sebe. ,,Vem si ty růžové kraťasy. Vážně ti sluší a venku je teplo. Taky si vem to bílé tričko s krajkou. Skvěle se k to k sobě hodí.''řekla s úsměvem Diana. Amy na ní jen upřeně koukala. ,, Dělej.''řekla Diana netrpělivě. Amy rychle našla Dianou vybrané oblečení a oblékla si ho. ,,Máš pravdu skvěle se k sobě hodí.'' řekla Amy s úsměvem a přestala se prohlížet v zrcadle. Když se otočila na Dianu jen viděla, jak se jí rozzářili oči. ,,Opravdu moc ti to sluší ségra.''řekla Diana a rozběhla se k Amy. Obě nakonec skončili ve velikém obětí. ,,A v kolik tam máš být?''zeptala se Diana do Amyinina ramene. ,,No vidíš.''zhrozila se Amy. Rychle Dianu pustila a natáhla se po mobilu. Bylo za 12 minut 3 hodiny odpoledne. ,,Nestíhám, bože nesmím přijít pozdě.''řekla Amy a vyletěla z pokoje. Diana se jen smála a do malé černé kabelky přes rameno jí dala mobil a peněženku. Amy se rychle začala obouvat. Oblékla si i lehkou bundu, přece jen nevěděla kam půjdou. ,, A co takhle tuto?''řekla Diana a podala Amy malou kabelku. ,,Ty jsi zlato.''řekla Amy a pohladila Dianu po hlavě. ,,Moment ještě mobil.''vzpomněla si Amy a už se začala vyzouvat. ,,Máš ho v kabelce a už jdi nebo to nestihneš.''řekla Diana a vystrčila Amy ze dveří. ,,Děkuju.''řekla Amy a rozběhla se pryč. ,,Nemáš zač a užij si to.''zakřičela za ní s úsměvem Diana a Amy se jen otočila, ukázala palec nahrou a s širokým úsměvem a běžela dál.

Andy v klidu vyrazil. Na křižovatce byl na čas, ale Amy nikde. Bylo mu jasné že se zpozdí tak to neřešil. Místo toho se šel schovat za sloup veřejného osvětlení. Za chvilku uslyšel lehké ale rychlé dopadání bot na chodník. Věděl, že to je Amy a že určitě běží, aby to stihla. Taky že jo. Za chvilku ze svého úkrytu uviděl Amy. Ta si jen oddechla, když zjistila, že tam Andy ještě není. Když se drobíček vydýchala, rozhlédla se kolem. Nikde ho však neviděla. Nepřipadalo jí to divné, když najednou....někdo jí zakryl oči. Amy se strašně lekla. ,,Baf.''řekl Andy a odkryl jí oči. ,, Jdeš pozdě víš to?'' řekl se smíchem. ,,Jo vim, promiň. Ségra mi radila co si mám vzít na sebe. Mám ji hrozně ráda a i když jí je teprve 11 tak jí můžu říct úplně všechno a se vším mi poradí.'' odpověděla Amy taky s úsměvem. ,,No co hlavně, že jsi tady. Ale fakt to to sluší.'' Amy se jen začervenala. Společně se pak vydaly ke škole. Tam už čekal Miley.

,,Paní vy jste se snad domluvili ne?'' řekl bez pozdravu Mikey. ,,Ehm...proč bychom se měli domluvit?''zeptal se Andy nesměle. ,,Se ne sebe podívejte.''odpověděl mu Mikey s úsměvem. Oba se na sebe nechápavě podívali a pak si toho všimli. Byly slazení do růžovo bílé, jen opačně. Oba se začali smát. ,, Né Mikey my jsme se fakt nedomluvili.''rekla stále smějící se Amy. ,,No a kde je vlastně zbytek? zeptal se náhle Andy. ,,No Brooki nemůže,jelikož musí s rodičema k příbuzným, Ryen nemůže kvůli bráškům a Jack jel k babi, ale neplánovaně. Takže asi jízda ve třech. '' ,, Moment, a co Tamara?"ozval se najednou Andy. ,,Tak já ji zavolám."řekla Amy a začala vytahovat mobil z kabelky. ,,A dej jí nahlas."žadonil Mikey. Amy tak udělala a za chvilku se ozval Tamařin lehce zmutovaný hlas. ,,Ahoj Tamaro, můžeš teda jít s náma ven?zeptal se jí Mikey. ,,Ahoj...moment...Mikey?? Ty máš Amyin telefon?"zeptala se zděšeně Tamara. ,,Neboj jsem tu i já a Andy."řekla Amy,aby se Tamara uklidnila. ,,Tak co, můžeš?"zeptal se Mikey znovu. ,, Promiň,ale když jsem přišla domů tak se mi udělalo špatně a zvracela jsem tak nikam nemůžu. ,,To nevadí. Tak společně vyrážíme jindy."řekla Amy s klidem. Z telefonu se ozval souhlas a Amy ukončila hovor. ,,Tak to je vážně jízda ve třech."zasmála se Amy. Kluci jen přikývli. ,,No a kam půjdeme?zeptala se náhle Amy. ,,No mohly bychom jít na pláž. Je teplo."odpověděl Mikey. ,, No a taky tam je jeden bezva bar tak bychom si mohli dát nějaký drink."odpověděl Andy. Amy nemohla nic namítat a jen přikývla. Pak se společně s klukama vydala směr pláž.