Martinus
14.10.
Má pravdu.
Jsem v naší rodině navíc...
S obrovskými obtížemi jsem se postavil a klopýtavím krokem jsem se vydal do koupelny.
Dveře jsem za sebou zamkl a přešel k umyvadlu.
Podíval jsem se do zrcadla.
Neupravené vlasy, červené tváře, téměř černé oči, popraskané rty.
Jsem nechutný...
Do ruky mi padla žiletka.
Vytáhl jsem si praví rukáv své černé mikiny.
Nechal jsem žiletku třikrát proklouznout skrz mou kůži.
V tomto směru nejsem žádný nováček...
Proč tu jsem?
Táta si vždy přál syna Marcuse.
Máma toužila mít dceru Emmu.
A zmínka o tom že by někdo stál o nějakého Martinuse?
Není...
Máma měla vždy radši Marcuse než mě.
Taťka mezi námi rozdíly nedělá.
Nám oběma dává tolik lásky, kolik jen může.
Bohužel, nikdy nebyl doma moc dlouho.
Často míval fotbalové zápasy.
Momentálně je však na neschopence, kvůli zranění kolena.
Nikdy jsem neměl moc přátel, ale od té doby co je Mac s Ashley, nemám žádné.
Vždycky jsem měl Marcuse strašně moc rád.
Ale až před patnáctími narozeninami jsem zjistil, že ho mám víc než rád.
Prostě jsem se do něj zamiloval...
O to víc mě bolí vidět ho s tou děvkou.
A proč s ním Ashley vůbec je?
Jsme bohatí, díky tátově fotbalové kariéře.
I já jsem hrál fotbal.
Přestal jsem, když přestal Marcus.
To bylo po patnáctinách, kvůli Ashley.
No, konec mého story time.
Trošku jsem se poupravil a vydal se do Emmi pokojíčku...
U večeře rodiče oznámili, že Marcus po vánocích odjíždí na výměnný pobyt do Ameriky.
