5

1.3K 36 0
                                    

Další den mě budí rána dveří, Annie se vrací v šest ráno úplně nadraná. Vypadá, že sama ani pořádně neví, kde vlastně je. Jsem velice zvědavá, jak zvládne být za tří hodiny, co nám začíná první společná hodina americké literatury, ready. Prozatím vypadá, že se nedožije svítání.

Bohužel, já už neusnu.

Nechám ji hodinu a půl spát, mezi kterýma se osprchuji a připravím do školy. Dnešek musí být zkrátka perfektní, proto si na sebe vezmu jedny z mých oblíbených bílých šatů a balerínky. Konce vlasů si natočím, aby vznikly jemné lokny a s makeupem si dám záležet. Rozhodně nesmím zapomenout na máminy perly.

,,Hej, vstávej, pařmenko," snažím se ji probudit po tom, co jsem připravená vyrazit do školy a cítím z ní pořádnou dávku alkoholu. Dělá se mi špatně jen z toho, když ji cítím. Po několika minutové snaze se konečně probere. Má přesně hodinu na to, než budu odcházet bez ní. Mezitím stihnu zajít do blízké kavárny a oběma donesu kávu, kterou Annie rozhodně potřebuje, aby se pořádně probrala ze včerejší noci.

Začíná se malovat asi dvacet minut před odchodem, aniž by se na to pořádně soustředila. ,,To byl včera mejdan co."

,,Úžasný," odfrknu, když si vzpomenu na chvíli, kterou jsem strávila u Christophera v pokoji. Budu se jen modlit, abych ho už nepotkala, stačí se jen vyhýbat bratrstvu.

Annie jako by mi četla myšlenky. ,,Ten Chris je vážně úžasnej, co? Včera jsem se s ním asi tak desetkrát líbala, myslím, že mě chce." Snaží se sundat si rozmazaný make up ze včerejška a nanést nový. Nedaří se ji to.

,,Na šuk," vypustím z pusy a Annie se na mě ihned otočí. ,,Jak to myslíš?

,,Nemyslím si nic, jen... bydlí hned vedle táty a tohle nebyl první mejdan, na kterým jsem ho viděla, proto vím, že hledá jen další a další zásun a nestojí o nic než tvoji kundu," vpálím Annie na tvrdo, jaký Christopher doopravdy je. Musí vědět dřív, že je pro ní špatný a ona si zaslouží něco daleko lepšího. Pár sekund na to hned začnu litovat toho, že jsem vůbec začala o něm mluvit, Annie chce všechny podrobnosti.

Kde jsem se to sakra dostala.

---------------------------------------------

Přesně v devět začíná první hodina, na kterou kráčím společně s Annie, které jdou i pod make upem vidět děsný kruhy po očima a vsadím se, že do teď ještě pořádně ani nevystřízlivěla. Vkročíme dovnitř posluchárny a posadíme se tak doprostřed mezi všechny studenty. Ani ne minutu na to vejde profesor a výuka pro všechny ročníky, které se zapsali na tyto hodiny, začne.

První hodina americké literatury začíná u Edgara Allana Poe, který se zařadil do romantismu. ,,Můžete mi povědět něco o tomto spisovateli?" zeptá se profesor Silver a já ihned zvednu ruku společně s jednou holkou v přední řadě.

Profesor mi dá možnost k projevu - úspěch.

,,Byl to americký, romantický básník, literární teoretik, esejista a prozaik. Ve třech letech skončil v sirotčinci, poté co otec odešel a matka následně umřela. Studoval na univerzitě ve Virginii, kde začal mít problémy s alkoholem stejně jako jeho otec. Oženil se se svou sestřenicí. Začal trpět depresemi a alkohol tomu nepomáhal. Vydal například sbírky básní Havran, povídky jako Černý kocour, Vraždy v ulici Morgue, Ďábel ve zvonici nebo nejznámější Jáma a Kyvadlo," vykládám, když mě v tom přeruší profesor. ,,Dobře, velmi dobře, slečno..."

,,Collinsová," řeknu mu své příjmení, protože je mi jasné, že během pár minut si nedokáže zapamatovat, kdo se jak jmenuje.

Zopakuje mé příjmení a Annie mě pochválí za to, jak jsem dobrá. Na chvíli se mi zvedne sebevědomí, ale opravdu jen na chvíli. Ve dveřích se totiž objeví Christopher.

,,První opozdilec, nezačínáte zrovna moc dobře, pane Clarku." Ukáže mu profesor, aby se posadil.

Annie neváhá ani minutu a ihned o něm začne štěbetat, nejspíš tak rychle a nahlas, že upoutáme jeho pozornost a on míří rovnou k nám.

Super, Annie, zkus někdy držet tu svou nevymáchanou hubu!  říkám si sama pro sebe, když Chris stojí nade mnou.

Vedle mě je místo a Christopher hned usedá, jako by si nemohl sednout o pár míst níže.

,,Ahoj, Chrisi, jak se máš?" vyhrkne ze sebe Annie a upoutá na něj své oči, aniž by mu dala jakýkoliv prostor připravit se na hodinu. Mi to nedá a musím po ní hodit nechápavý pohled, alias co to do prdele děláš.

,,Ahoj," odpoví ji stroze a vytáhne si knížky z černého batohu od Nike. Na sobě má černé džíny a bílé tričko s krátkým rukávem.

Soustředím se na přednášku a snažím si zapsat každé slovo, co profesor vypustí z pusy. Na téhle škole už musí být všechno perfektní, nechci se vrátit k flákání jako to bylo na střední a už vůbec nechci mít strach z toho, že bych na konci semestru neměla dost kreditů na postup do dalšího roku.

,,Všechno v pohodě, Daenerys?" pošeptá Christopher a já se vytrhnu z tranzu, kterému se říká učení.

Nepokouším se na něj ani podívat, jen přikývnu. Doufám, že ho to umlčí.

Marně.

,,Včera si mě dost vyděsila, nemyslel jsem to zle, zase nejsem takový děvkař, jak si myslíš."

,,Christophere, můžeš mi dát prosím prostor k učení? O včerejšku nemluv, mám svůj problém, tebou to není, stačí ti to takto?"

Mlčky kývne.

Další půl hodinu se mučím tím, abych se na něj nepodívala. Nesnažím si sama sobě nic nalhávat, ale je v něm něco, co mě samotnou na něm přitahuje.

Jakmile nás učitel z hodiny konečně propustí, snažím se z posluchárny vypadnou tak rychle, jak jen se dá. Kupodivu při mém štěstí, další hodinu mám s Annie, takže znovu na ni musím čekat, protože se nenápadně snaží toho idiota sbalit, ale ten se celou dobu dívá na mě a já se cítím čím dál tím víc pod tlakem. Jeho oči jako by mě provrtávali skrz na skrz.

Po dalších pěti minutách se ke mně přiřítí Annie celá nadšená. ,,Chris nás pozval na zítřek k nim do bratrstva na mejdan."

,,V žádným případě nejdu," odpovím ihned bez rozmýšlení. Nemám v úmyslu trávit další noc v jejich domě a pak se pěšky v noci hnát přes kampus.

,,No tak, Dany, bude tam jen pár lidí. Říkal, že nanejvýš deset i s námi. Nebuď tak úzkoprsá," vyhrkne na mě a v tu chvíli kolem nás projde Chris a zasměje se. ,,Jo, nebuď tak úzkoprsá."

Protočím panenky.

,,No tak dobře," souhlasím s tou největší kravinou, jen aby ze mě ten idiot neměl srandu. Takovou radost mu totiž neudělám.

DotekyKde žijí příběhy. Začni objevovat