Doteky

31

,,Okamžitě vylez z té vody, mladá dámo!" Nařizuje mi otec, který vypadá jako by měl každou chvíli vybuchnout. Podívám se na něj a potom na Chrise.

,,Tati, o co ti  teď jde? Je mi 18, pamatuješ? A co tu vůbec děláš?" Ptám se ho zmateně a nechápu, o co mu jde. on si může čekat dítě o polovinu s mladší ženskou, ale já se nemůžu s Chrisem líbat? Asi by mu měl někdo hodně rychle vysvětlit, že už nejsem žádná malá holka.

,,Nebudu ti to opakovat, vylez z toho bazénu a pojď domů," opakuje a obrátí se k manželům Clarkovým. ,,Moc mě to mrzí, takové chování dcery jsem nečekal," jako by se měl za co omlouvat.

V celku mě i překvapuje, že při Chrisově výřečnosti teď drží pusu, koukal na mého otce stejně vyjeveně jako a nezmohl se ani na slovo. Tak si teď tak říkám, jestli prostě neměl slov, nebo se jen nechtěl pouštět do křížku s mým otcem.

,,To je v pořádku Johne, vždyť se nic nestalo," snaží se jej Gabriell uklidnit a má pravdu. Vlastně ani nechápu, proč dělá kvůli mě takové scény.

Tak trochu čekám na záchranu ze strany Jessicy, která postává za ním, hodím po ní pohled, záchranný pohled. První na mě kouká stylem, že s tímhle stejně nic nezmůže, ale nakonec chytne otce za ruku a jemně prohlásí. ,,Pojď lásko, půjdeme domů, nech je v klidu vylézt z bazénu, Daenerys určitě hned přijde," kývne na mě hlavou a já děkuju bohu, že tahle scéna nebude pokračovat dál. Vždycky, když se něco dobře vyvíjí, musí se něco vyloženě posrat.

Jakmile se rodiče uklidí, každý do svého domu a rozloučí se. Chris mi pomůže dostat se ven z hlubokého bazénu. Popadnu ručník a obmotám si ho kolem mokrého těla. Je ticho, které se snažím prolomit.

,,Moc mě to mrzí, já nevím, proč takhle vyjel," mávnu rukou směrem k domu, jsem opravdu naštvaná. 

,,To je v pohodě, jen ho už nechci víc provokovat. Zítra spolu něco podnikneme, co na to říkáš?" Obejme mě a políbí na čelo.

,,Ehmmm, tak jo, těším se," políbím ho na jeho rty a užívám si poslední chvíle dnešního dne s ním. Sice jsem si to zakončení představovala úplně jinak, ale více by mě teď měl trápit rozčílený otec uprostřed našeho domu. 

Jakmile se s Chrisem rozloučím, jdu do domu zadním vchodem přes zahradu. Přes rameno se ještě podívám na Chrise, který zachází do domu. 

V baráku vládne dost husté napětí. Otec už sedí na gauči se skříženýma rukama, Jessica vedle něj s nervózním výrazem. Jsem na něj naštvaná. Ne... to je slabé slovo, jsem na něj přímo nasraná! ,,Můžeš mi říct, co to mělo znamenat?" Zvýším na něj hlas a máchnu rukama. ,, Totálně si mě ztrapnil!"

,,Prosím? To ty se ptáš, co to mělo znamenat? Nemám se snad na tohle ptát já tebe?" Zvedne se z gauče a Jessica ho stáhne zpátky. ,,Už jsme se bavili o tom, že to jde i v klidu, lásko," uklidňuje jej a já najednou v ní mám obrovskou oporu. Možná to nebude tak strašné ji mít jako macechu, přeci jen je o pár let starší než já a rozumí mi líp než otec, který si mládí užíval ještě v prehistorickém parku.

,,Dany, nečekaně se vrátíme z výletu, protože Clarkovi zapomněli klíče doma a já tě najdu polonahou v bazénu toho... toho kluka, myslíš si, že nevím, co je to zač?" Pro teď zvýší hlas on na mě.

,,Tak pojď otče, pověz o něm, co ještě sama nevím." 

,,Jeho otec se zmínil, že je to slušný... jak to jen říct podle jeho slov ... záletník a rád si užívá s ženami. Nechci, abys byla jeho další trofej." 

,,To bylo předtím, teď už takový není," zastávám se Chrise.

Otec se zhluboka nadechne a vybouchne. ,,Dobře a co třeba ten alkohol? Věděla jsi, že zpíjí do němoty? A je mu úplně jedno jestli jsou u toho jeho rodiče? Tohle prostě není kluk pro tebe, Daenerys."

Za tuhle větu se naseru ještě víc, než jsem byla předtím. ,,Tak ty mi tady chceš kázat o tom, jak Chris pije? Mám ti připomenout tvoje vychlastané léta? Nebo to že já byla daleko horší? A kvůli čemu? Protože kvůli tebe a tvému chlastání v práci, máma umřela!" Slova ze mě vyjely jako po másle. Byly to tvrdé slova ale pravdivá. Jednou jich nejspíš budu litovat, ale teď to bylo nejlepší řešení pro to, aby otec přestal sám soudit. 

Otci zmizí jakýkoliv výraz ve tváři, tohle byla rána pod pás. Sklopí oči a protře si oči, nejspíš jsem mu zabodla nůž přímo do zad. OK. Teď toho už lituju.

Otec se zvedne z gauče a tentokrát ho nezastaví ani Jessica, která se jej snaží uklidnit vlídnými slovy. Přistoupí přímo přede mě, nadechne se, ale jako by ztratil všechny slova, nevypustí ze sebe ani slovo.

Sama se musím zhluboka nadechnout. Všechno ve mě řádí na milion procent a sama mám pocit, jako bych měla vybuchnout na místě. Po pár minutách se uklidním.

,,Tati, promiň, já tohle nechtěla," sklopím oči. ,,Jen jsem chtěla, ať dáš Chrisovi šanci a neodsuzuješ ho, protože každý máme své chyby. Mám ho ráda a záleží mi na něm. Ty sám moc dobře víš, že mi na žádném klukovi nikdy nezáleželo, že jsem neměla o nikoho zájem, ale s ním... s ním je to jiné. Nemám ten pocit strachu, ale pocit štěstí. To nejsi rád?"

,,Jsem... ale stejně si myslím, že to není správné. Jednou ti ublíží, udělá něco, co nebudeš chtít a já přísahám, že ho zabiju," chytne mě za ruku a pohladí po tváři. ,,Jsi celá máma, taky byla tak prostořeká, ukřičená a zároveň vždycky chtěla všechno spravedlivě. Měla jsi ji vidět, když byly volby na prezidenta, mohla se zbláznit. Chci, aby jsi byla šťastná, dítě," pevně mě obejme. Při jeho slovech o mámu usměju, ráda na ní vzpomínám a jsem rád, že na ni teď v tak vlídných slovech si vzpomněl i můj otec.

Další hodinu sedíme všichni společně v obýváku, bavíme se spolu jako normální rodina, což u nás není vůbec ve zvyku. Myslím, že je to dokonce poprvé, co spolu všichni sedíme v obýváku, je jedna ráno a my se smějeme. Možná to bude fakt fajn začátek něčeho nového.

Po jedné se konečně zvednu, uvědomím si, že jsem pořád jen obalená do ručníku a je nejvyšší čas si dát sprchu.

Po sprše jdu hned do pokoje. 

Nedá mi to a jako první se podívám do okna, které sousedí hned s Chrisovým. Vidím mu až do postele, polonahý v ní leží a něco si čte. Pěknou dobu se kochám pohledem na něj schovaná za závěsy, až si mě všimne a jde přímo k oknu. Popadne telefon a něco na něm píše, následně zabliká můj.

Chris: Všechno v pohodě?

Je tak milý, podívám se na něj, usměju se a odepíšu:

Já: Všechno v pohodě :) 

Chris: To jsem rád, zítra tě vezmu někde, kde si snad ještě nebyla. 

Já: Dobře. Dobrou noc.

Podívám se zpátky na okno a pošlu mu pusu. Zatřu si závěsy a padám do postele plná štěstí, lásky, napětí a... ve finále plná vším, co mi kdy chybělo.