Doteky

34

Při mém překvapení mě Chris bere do jedné z restaurací na Rodeo Drive. Ano, přesně ta ulice, která je v každém snobském filmu natočeným v Beverly, protože jak se tady říká, tohle je místo všeho dění. Nejluxusnější obchody, nejlepší návrháři a taky nejdražší restaurace, do jedné z nich jsme společně s Chrisem mířili.

Při příchodu do jedné restaurace uprostřed ulice jsem se cítila opravdu potupeně. Skoro všichni na sobě měli společenské oblečení a ne obyčejné šaty a už vůbec ne rifle a černé triko, jako měl na sobě Chris.

,,Jseš si jistej, že jsme tady správně?" Ptám se ho potichu, když usedáme k jednomu ze stolů.

,,Jo, chodíme tu normálně, mají tady dobré burgery a křídýlka," odpovídá úplně s poklidem a sedá si na lavici naproti mě, zatímco servírka nás vítá a podává jídelníček.

Při pohledu dovnitř málem ztratím dech, jeden blbý burger s hranolkama přes 25 babek? Z těch to pase, co dávají do burgerů, je? Ze zlata? Pffff... nechci aby za mě Chris tolik v restauraci utrácel. 

Nervózně přes jídelníček se podívám na Chrise, vůbec nevím, co si mám tady objednat. I hloupý burger tady stojí přes pětadvacet babek. To jsme nemohli jít někde na kebab?

,,Dám si to samé co ty," odložím jídelník bokem a opřu si tváře o dlaň, abych ho mohla s úsměvem pozorovat. Oči má mírně zachmuřené, přesně tak jako vždycky, když nad něčím přemýšlí.

,,Co je?" Zasměje se, když si všimne mého upřeného pohledu.

,,Nic, jen nemůžu uvěřit, že je to pravda," v hlavě se mi rojí tak tisíc myšlenek a jedna z nich je na to, kdy mi Chris zase udělá dobře.

Když přijde servírka, Chris nám obou objedná burger s hranolkama, ano ten burger, co je tady tak strašně předražený. Pořád lepší než si dát nějakou mořskou rybu, která tady stojí skoro sto dolarů. 

Ještě chvíli se na Chrise dívám, něco mi povídá a když přestane, musím nějak udržet konverzaci. ,,Co chceš vlastně dělat po škole?" ptám se ho a dojde mi, že vlastně o sobě zas tak tolik nevíme a to se moje poslední týdny života točí hlavně kolem Chrise.

,,Asi bych se chtěl věnovat focení, příští rok končím, tak uvidíme," řekne zcela sebejistě. Ne, že by mě to prvotně překvapilo, ale neřekla bych zrovna do něj, že by chtěl být fotograf.

,,Tak to mi budeš muset ukázat ty fotky z dneška."

,,Jednou určitě," zasměje se a napije coly, kterou nám objednal k burgeru a servírka jej stačila donést. Zatím co jídlo chvíli trvalo.

Chris se na mě podíval tím svým rebelským pohlede. ,,Dneska ti to fakt sluší, víš to," zadívá se na mě a pošeptá. ,,A bez toho oblečení ještě víc."

,,Nech toho!" zastavím ho, cítím, jak mě polívá teplo a začínám rudnout. ,,Super, teď jsem určitě úplně červená!" Chytnu se za hořící obličej a snažím se ho schovat do dlaní, lidi mě takhle nesmí vidět.

Chris pokývne hlavou na souhlas, znovu se napije coly.

Servírka nám přinesla jídlo a musím říct, že vypadalo fakt skvěle. Ne nadarmo je tady nejspíš tak drahý, protože nejen že vypadal, on i chutnal úžasně. Rozhodně jsem si nemohla stěžovat na přesmažené hranolky, ze kterých ještě kapal tuk jako jinde. Tohle jídlo bylo výborné.

,,Tady něco máš," vezme Chris ubrousek a setře mi kečup z koutku rtů, já se sakra dneska budu trapně cítit celý den. 

Jako poděkování ho políbím na rty a on mi to oplatí kousnutím, smějeme se... dokud do restaurace nevkročí Zayn s nějakou blondýnou, vysokou stejně asi jako já, ale oblečenou do drahých hadrů od LV. Ta určitě věděla, jak se sem má obléknout.