Doteky

7

Než jsem včera konečně usnula, trvalo mi to pěknou chvíli. Ve sprše jsem se ze sebe snažila dostat pocit, že na mě sahal Chris, jenže poté co si lehnu do postele, začínám o tom přemýšlet doslova úplně jinak. Cítila jsem na své kůži jeho doteky.

Christopher byl na mě milý, hodný, nic nezkoušel, dokonce se s těma svýma psíma očima zajímal o mě a můj život. Kdybych mu někdy řekla, že mě jako vystrašenou holku znásilnili, mezitím,  co zabili mou mámu a táta k nám došel pozdě, protože byl úplně na káry ve své práci, určitě by to nebral s úsměvem na tváři a zatraceně by mě litoval stejně jako všichni mí přátelé v Brooklynu. Nejspíš to byl jeden z těch důvodů, proč jsem chtěla přes půlku světa daleko. Nechci od nikoho slyšet žádnou lítost, té bylo v mém životě až až.

Když jsem se ráno probudila, Annie pořád nebyla doma. Nechala jsem ji asi tucet esemesek, měla jsem o ní strach, ale pomalu mi docházelo, že ji nejspíš Chris ohnul o první strom, který po cestě zpátky potkali a zbytek dokončili u něj v pokoji. Člověk nemusí být génius, aby mu to došlo.

Vyrazila jsem do školy na hodiny, které mám společné s Annie a ani tam se ta mrcha neobjevila. Začínala jsem o ní mít opravdu strach. Když už jsme spolubydlící, může dát o sobě aspoň vědět. Kdyby se ji něco stalo, jako první půjde každý za mnou.

V parku před školou, kde jsem si dávala oběd a studovala nějaké skripta, seděla na zelené trávě velká spousta lidí. Škola si dává asi hodně záležet na vizáži školy. Člověk by nenašel v parku ani pohozený papírek, tráva je tady krásně zelená a já se tady cítím naprosto bezpečně.

Zbývá několik desítek minut, než mi začne hodiny angličtiny. Pomalu se zvedám, nechci být všude první, ale rozhodně nikde nechci přijít pozdě. Neujdu ani krok, když se ke mně přiřítí Bianca. Nevypadá sexy a dokonale jako obvykle. Obří kruhy pod očima přímo tryskají z její tváře. ,,Musím ti říct, že ta tvoje kámoška je fakt dobrý číslo."

,,Co?" Nechápu, o čem to mluví.

,,Když jsi odešla a Chris šel za tebou, Annie byla celá nesvá a utíkala za ním. Doslova šílela, že ji nechal v domě s námi samotnou. Když se oba dva vrátili zpátky, pořád se mu věšela kolem krku. Dokonce se mu sama nabízela i do postele, ale on jaksi neměl včera chuť nebo nevím. Jinak si to neumím vysvětlit, že ji odmítl, ale to je jedno. Tak jsme tu tvou spolubydlící s Nicki uklidňovaly, chápeš, nechtěli jsme ji nechat, ať se ztrapní a probrečí celý večer. Ona se ale tak šíleně opila, že jsme ji nakonec musely nechat přespat u nás v Sesterstvu, brečela a zvracela až do rána. Nikdy jsem nebyla tak unavená jako dneska. Ani o vlastního psa jsem se nikdy nestarala tak jako o ní dneska v noci," protočí panenky.

Počkat, takže s ní Chris nespal? Že by toho tvrďáka jenom hrál? Nad čím to přemýšlím, moje kamarádka je na dně, měla bych se ji teď věnovat, jenže už nemám čas, abych vyzvídala kde je, za chvíli začíná hodina a nesmím přijít pozdě. ,,Bianco, promiň, za chvíli mi začíná hodina a už nemám čas, pokecáme o tom odpoledne?"

,,Dobře, co takhle káva ve čtyři? V baru u Toma?"

,,Okay, ve čtyři jsem tam."

HODINA ANGLIČTINY začíná a já tak tak stačím doběhnout do třídy, jenže nejsem jediný opozdilec, vzápětí za mnou přijde i Chris, jenže ten nevypadá, že by na hodinu nějak extrémně spěchal.

Sedne si vedle mě. Nevím, jestli se mu omluvit dřív, než plácnu nějakou další hovadinu, ale on mě předběhne a pošeptá. ,,Abys věděla, nechrápal jsem s ní, jak si předpokládala."

Kývnu, jako bych svým způsobem cítila pocit uspokojení, ale ten jsem rozhodně nedávala najevo.

,,To jsi určitě nečekala, že?" Nahne se ke mně ještě blíž, až cítím jeho sladký dech po peprmintové žvýkačce na krku. Nevím, jestli jsem tak mimo z toho, že je Christopher tak moc blízko mě, nebo mi je jeho přítomnost příjemná.