DROGA

Jdu Pozdě

~ Michael ~

„Vstávej, Michaeli, nestíháš," vzbudila mě máma a já se převalil z jedné strany na druhou a s očima na úzkou linku jsem se koukl na mobil na hodiny.

„Kurva," zaklel jsem a rychle se zvedl z postele. Bylo 7:30. Měl jsem jediné štěstí, že jsem bydlel od školy 5 minut. 
Rychle jsem se vyhrl do koupelny a s kartáčkem v puse se vrátil zpátky do pokoje a začal se rychle soukat do oblečení.

Vratil jsem kartáček na své místo, obličej si umyl studenou vodou a rukou jsem si prohrábl vlasy. Na ty jsem teď neměl čas.
Vzal jsem batoh a rychle běžel do školy.
Skvělý, první den a už mám spoždění.

Vběhl jsem do šedé budovy a podíval se na ceduli, kde byl výpis tříd.

„Třída Polygrafie číslo 43," přečetl jsem a rychle se vydal po schodech do druhého patra.

Nechtěl jsem tam vejít jako poslední a udělat ze sebe střed pohledů, ale nebylo úniku.

Pomalu jsem zaklepal na dveře třídy a otevřel je.

Všechny pohledy směřovali jen na mou osobu.

„Ehm, pardon, jdu pozdě," řekl jsem a díval se do očí hnědovlasé učitelky s brýlemi, která seděla v kruhu s ostatními žáky.

„Všimla jsem si, pane...?" pozvedla jedno obočí.

„Castle," řekl jsem a přiblížil se o pár kroků.

„Dobře, právě jsme začali se seznamováním, tak se posaďte a můžete jako první začít. Jméno a proč jste se přihlásil zrovna na tento obor," usmála se a ukázala na jednu volnou židli mezi ní a nějakým klukem.

S povzdechem jsem si sedl a odkašlal si.

„Jmenuji se Michael Castle a na tento obor jsem se přihlásil, protože mi přišel asi zajímavý? A taky jsem nevěděl, co jiného," pokrčil jsem rameny a půlka třídy se ušklíbla a ten kluk vedle mě k tomu přidal uchechtnutí.

„No dobře, další?" pokynula rukou k tomu klukovi vedle mě.

„Jsem Daniel, Jully Daniel, a přihlásil jsem se tu, protože jsem taky prostě nevěděl, co jiného," řekl docela hlubokým hlasem a hnědé vlasy si prohrábl prsty. Zabodl oříškivé oči do učitelky a čekal na její reakci, ta jen pokynula dalšímu.

Byl zvláštní, hubený, stejná výška asi jako já, měl styl, na sobě měl jen značkové oblečení, plug v levém uchu a i když se tvářil jakoby mu patřil svět stejně mi přišel roztomilý jako malé dítě.

Dvě hodiny seznamování skončilo a my jsme mohli odejít. Hned před školou jsem si zapálil cigaretu a slastně vdechnul kouř do mých plic.

„Kámo, měl by jsi s tím počkat trochu dál," řekl mým směrem jeden kluk z mý třídy, ale nepamatoval jsem si jeho jméno. Jen jsem kývl a vydal se pomalým krokem zpátky domů, jenže mě někdo zastavil.

„Nechceš s námi dát chlastačku?" usmál se lišácky na mě Daniel a kývl na tři další kluky za ním. Pokrčil jsem rameny, proč ne.

Napsal jsem mámě sms, že se zdržím venku a šel se seznamovat.