Problémy Mého Budoucího Já

124 6 0
                                    

Philip Jarome
Ej ej ej ej eeeej

Michael Castle
Co chceš ty pako?

Philip Jarome
Dnes v pátek!

Michael Castle
Vím že je pátek
K věci!

Philip Jarome
Bude mejdaaaaannn!!!

Michael Castle
Kde? V kolik?
A od koho mejdan?

Philip Jarome
Pamatuješ tu holku z obchodu?

Jmenuje se Mia a je ze školy vedle naší aaaaa pořádá párty v domě její tety!

Michael Castle
Ahaa
Teta nebude doma?

Philip Jarome
Ne!
Pošlu ti adresu
Buď tam v 10!

Michael Castle
Ok

Philip mi poslal adresu a já se na ní asi o půl hodiny dřív vydal. Bylo to ve vedlejším městě.

Máma nic nenamítala a táta to měl u zadku, takže proč ne.

Vešel jsem do velkého moderně zařízeného domu přeplněném studentů, jak našich tak z té druhé školy a porozhlédl se.

„Mickey!" zakřičel s úsměvem Philip.

„Už jsem ti několikrát říkal, ať mi tak neříkáš!" bouchl jsem ho do ramene.

„Řekl jsi to jen jednou!" uchechtl se a natáhl se pro kelímek s pitím, který mi následně strčil do ruky.

„Tohle je Mia," představil mi dívku vedle sebe. Hnědé vlasy měla v culíku, zelené oči orámované černými dlouhými řasy měla zvýrazněné černou tužkou a na rtech tmavou rtěnku.

„Ahoj," usmála se. Nebyla nijak vyzývavě oblečená, jak normálně bývá třeba Ann, ale podle jejího pohledu jsem poznal, že rozhodně není zlatíčko.

„Ahoj," přikývl jsem a srkl si neznámého nápoje. Vodka, zjistil jsem posléze.

„Hele! Tamhle je Daniel!" ukázal do dálky na kluka v tmavě modrých roztrhaných džínech, bílém tričku a na tom tmavě modrou košili. Na hlavě kšiltovku s maskáčovým vzorem.

„Jully!" zakřičel zkoro přes celý obývák Philip a Daniel se střetl s mým pohledem. Čekal jsem, že se otočí a bude ignorovat jako předtím, ale překvapivě se k nám vydal.

„Čus," pozdravil a ruce si dal do kapes.

„Tak co?" usmál se vševědoucně Philip, zamračil jsem se.

„Přišel jsem o něco?" zeptal jsem se, ale Daniel urychleně zakroutil hlavou.
„Aleee, Jully, pochlub se, jak si sbalil ve středu tu kost v kině," drkl do něj Philip.

„Jakou?" zasmál jsem se.

„Nesbalil jsem ji. Jen jsme si dali rychlovku na záchodech. Nic víc. Byla to děvka jako všechny ostatní," odfrkl si Daniel. Natahl se pro pití a hltavě se napil. Bylo vidět, že z toho není moc nadšený.

„Vlastně si z toho ani moc nepamatuju, byl jsem opilý," pokrčil rameny.

„Joo, za to můžu já. Před kinem jsme vypili ve dvojku Jacka," uchechtl se Philip.

„Aha," přikývl jsem, že chápu.

„A co ty a Ann?" zeptal se nenuceně Daniel a znova se hltavě napil.

„Jully, brzdi, nechci tě tu zas sklízet jako prvního," krotil ho Phil.

„Nic, má přítele. Myslím, že jsme ve škole na záchodcích spolu šukali naposled," odpověděl jsem na otázku.

„Aha," přikývl. Nebral moc slov na Philipa a celý večer do sebe nalíval jeden kelímek vodky za druhým.

Taky už jsem měl něco v krvi, když jsem tančil uprostřed obýváku s ostatními a přišla za mnou zase Ann. Kde ta se tu bere?!

„Ahoj, Michaeli," usmála se na mě koketně. Ne, tentokrát ne.

„Promiň, musím jít," řekl jsem, odstrčil ji od sebe a vydal se do kuchyně. Naštěstí mě nenásledovala.

V kuchyni jsem našel Daniela, jak se opírá o linku a pomalu popíjí další kelímek vodky.

„Měl by jsi přestat, zítra ti bude špatně," uchechtl jsem se a opřel se o linku vedle něj.

„Jo, ale to jsou problémy mého budoucího já. Teď, současného Daniela to nemusí zajímat," řekl tiše.

„A co by ho mělo zajímat?" zasmál jsem se. On se na mě otočil a prozkoumával celý můj obličej. Měl jsem pocit jakoby se mě chystal poblít nebo praštit.

„Tohle," řekl rychle, uchopil mi jednou rukou obličej a přitiskl jeho rty na ty mé.

Tak TOHLE jsem nečekal.

DROGAKde žijí příběhy. Začni objevovat