Co To?! - The End?

113 9 0
                                    

Ani nevím, jak jsem ho přes jeho protesty, které jsem mimochodem nějak moc neslyšel přes mé bušící srdce, dostal až k nám domů.

,,Co to sakra do tebe vjelo?!" vyžadoval se odpovědi Daniel, když jsem vydýchával svůj vztek sedící na posteli. Rychle jsem se postavil a políbil ho.

,,Michaeli!" odstrčil mě od sebe a zamračil se na mě. Nebýt v téhle situaci asi bych se zasmál, vypadal tak roztomile.

,,Nikdo..." vydechl jsem.

,,Nikdo?" zopakoval nechápavě.

,,Nikdo se tě už nedotkne," zúžil jsem oči a přiblížil se k němu.

,,To není na tobě, Michaeli," zavrtěl hlavou a couvl přede mnou, až se jeho záda setkala s dveřmi. Ušklíbl jsem se.

,,To si kurva piš, že je to na mě. Jsi jen můj," zavrčel jsem a přitiskl rty na jeho. Tentokrát mě neodstrčil, jen byl trochu v šoku.

Odtáhl jsem se a opřel si čelo o to jeho.

,,Rozumíš?" zašeptal jsem.

,,Co ke mě cítíš, Michaeli?" zeptal se po chvíli. Otevřel jsem oči a podíval se do jeho hnědých. Líbilo se mi, jak v každé větě použil mé jméno.

,,To mi řekni ty," uškrnul jsem se a znova ho políbil. Dlouze a sladce.

,,Miluju tě," šeptl bez dechu. Usmál jsem se.

Pomalu jsem ho položil na postel a nalehnul na něj.

,,Michaeli," vydechl s tázavým pohledem.

,,Vždyť já tebe taky, zatraceně," lehce jsem se zasmál a už z něj své rty nepustil.


----

Takže... tohle je konec...? 

Nejdřív jsem si myslela, že to ještě protáhnu, udělám pár dalších pletek a tak... Jenže, teď nějak zaostávám a do toho ještě vymýšlím další příběh. Navíc se mi tohle zdá jako dobrý konec, nemyslíte? 

Tak u dalšího příběhu! Děkuji za podporu!! Případné dotazy do komentáře! 

Děkujuuu :D

Pa

DROGAKde žijí příběhy. Začni objevovat