Celej čtvrt rok jsem se tě pokusila ignorovat a vyhýbat se ti a dařilo se mi to. Párkrát jsme na sebe narazili, ale já vždy jen pozdravila a utekla. Viděla jsem na tobě jak tě to mrzelo a jak moc chtěl navázat konverzaci. Věnovala jsem se Namjoonovi. Snažila jsem se. Chodili jsme spolu od střední. Tak rychle to všechno utíkalo.
Jednou si mi vlítl jako střela do pokoje. Vyděšený, lehce nervózní a zároveň vzteklý.
Vysvětlil si mi, že tvůj velmi dobrý kamarád Yoongi to přehnal s drogami a měl záchvat a ty si věděl, že jsem chvíli s takovými lidmi pracovala.
Pomohla jsem ti s ním a tys mi byl moc vděčný.
Yoongi byl velmi zvláštní, chladný kluk, bohužel lítal v tom. Seznámila jsem ho s Miou a ta si ho zamilovala. Pomalu ho z toho dostávala. Říkal jí sedmikrásko. Byla jsem šťastná za ně.
Ten večer kdy jsem ti s ním pomohla, ses zeptal proč se ti tak moc vyhýbám. Vysvětlila jsem ti to a tys jen pokyvoval hlavou. Viděla jsem v očích trochu smutku, mně to bylo také líto.
