Probudila jsem se brzy ráno a ty si ležel vedle mě, měl si přehozenou ruku přes můj pas a hlavu zabořenou do vlasů. V ten moment, kdy jsem na tebe pohlédla, se mi vybavil celej večer a všechno co jsme spolu provedli. Zčervenala jsem studem a zároveň byla naštvaná. Jak jsem to jen mohla dopustit. Přiznala jsem si fakt, že jsem se do tebe zamilovala Jine. Celé ráno mi lítalo hlavou, jak to řeknu Namjoonovi, jestli mu to mám říct a co vlastně bude.
Vstala jsem a začala se soukat do kalhot. Probudil ses a mně bylo trapné se na tebe dívat proto jsem si tě nevšímala a tobě to začalo vadit.
Zvedl ses z postele a šel ke mně, chytl mi bradu a chtěl mě políbit. Já uhla a tys byl zmatený. Vlastně já taky.
"Jine, nic to neznamenalo, mám přítele a tohle bylo nedorozumění"
Opustila jsem pokoj i s kufrem a tebe tam nechala zklamaného, naštvaného a zmateného. Běžela jsem co nejrychleji na bus, abych stihla letadlo domů. Celou cestu si mi psal a volal. Snažil se navázat jakýkoliv kontakt a já dělala tu nejhorší věc. Ignorovala tě. Oboum sem nám zlomila srdce. Nikdy mi to neodpustíš.
Dorazila jsem domů, kde na mě čekal Namjoon. Rozběhla jsem se mu do náruče a začala plakat. Vážně mi chyběl. A však stále jsem měla tebe v hlavě.
Ach Jine.
