Fear Of The Dark [BVB-FF-CZ]

14.

~* Pohled Ashleyho *~

Seděl jsem ješte v jídelně, když Jane sešla dolů. Po tom, co všechno mi řekla, jsem jí dovolil zůstat u něj zbytek noci. Teď už ale nešlo nepostřehnout únavu.

"Je vzhůru?" zeptal jsem se, když si přisedla. Trpce na mne pohlédla.

"Až moc."

"Co se stalo?" Povzdechla si.

"Nic. Vyhodil mě. Nevěří, že s tím mám co dočinění a vás do toho nechce zatahovat. Takže nula, nula, nic." Obrátil jsem oči v sloup.

"Jdu tam."

"Neřekne ti nic víc," pokrčila rameny.

"Uvidíme. Běž k Jake-ovi do pokoje a odpočiň si."

"Ale já-"

"Už jsem řekl," utnul jsem veškeré debaty. Usmála se a odešla tím směrem. Doufal jsem, že Jake-a napadne vypadnout a nechat ji tam samotnou.

Zaklepal jsem na dveře Andyho pokoje a nečekal na pozvání dovnitř. Panty nepříjemně zavrzaly.

Andy ležel zachumlaný v přikrývce a nejevil známky života. Naštvaně jsem přistoupil k boku postele, mé ruce udělaly to, co už tolikrát - strhly deku na zem. On jenom nesouhlasně zavrčel.

"Občas mám slabý chvilky, kdy bych byl nejradši sám."

"Ty bulíš?" zeptal jsem se sarkasticky.

"Nic jsi nepochopil, Purdy. Vypadni," otočil se na bok. S marnou snahou mne vystrnadit. Pohodlně jsem se uvelebil na židli.

"Auí!" zaskučel do polštáře. "Proč mě, ku*va, nenecháš bejt?!"

"Protože se mi upřímně nelíbí tvoje chování," založil jsem ruce v bok a sledoval ho, jak se ošívá vlivem studeného vzduchu.

"Jde o Janey?" promluvil o poznání tišeji, dokonce se uráčil posadit. S námahou vytáhl peřinu zpět do původní polohy.

"No, uhodls. Takže?"

"Takže co?" nechápal.

"Čekám jak mi vysvětlíš to co se stalo," svraštil jsem obočí.

"Uhm... Prostě, já ji to nemůžu říct! Takže... To co jsem řekl včera byl omyl," nevěřil jsem vlastním uším.

"Jasně! A proto se říká, že v alkoholovém opojení lidé říkají divné věci... Například pravdu!" prskal jsem mu do tváře. Zařazeně se na mne díval. Zavrtěl jsem hlavou. "Na nic nejsi sám, Andy, pochop to."

"Ona ti to řekla?"

Povzdechl jsem si. "Stál jsem vedle ní, když jí volali ty chlápci." Nasál uraženě vzduch do plic. "Andy, ona minimálně jednoho zná. Tys ji v tu chvíli neviděl. Byla mimo, třásla se. Vy ji pořád berete jako nezlomnou, ale ona není až tak silná." Podíval se na mne s podivem. "Snaží se ti pomoct že všech sil. Ale taky ji to vyčerpává. Andy, ona tě má ráda a ty se k ní chováš jako ke kusu hadru!" vstal jsem. Byl jsem skutečně rozčilený. Copak nic z toho nechápe? Vždyť té holce na něm záleží!

"M-m-máš pravdu," hlesl.

"Začni se k ni chovat jako k člo-" zarazil jsem se. Ale ona není člověk. Vlkodlak. To není nemoc, našeptával mi vnitřní hlásek.

"Půjdu se jí omluvit," spustil nohy z postele.

"To bys měl, no." Rozešel jsem se ke dveřím, aby se mohl v klidu převléct. "Kdybys ji hledal, je u Jake-a v pokoji a spí, protože tě celou noc hlídala. Zkus ji probudit, a dostaneš ťafku!" pohrozil jsem mu už spíše z legrace. Usmál se.

"Já radši počkám." Kývl jsem na souhlas a otevřel dveře.

"Ashi?" zastavil mne jeho hlas. Pouze jsem se otočil. "Děkuju," dodal. S úsměvem jsem zvedl ruku a mávl nad tím. Od toho přátelé jsou. Aby si pomáhali.

Tiše jsem zaklapl dveře a vydal se směrem k Jake-ovu pokoji. Srazili jsme se na prahu, zrovna odcházel.

"Je tady Janey?" musel jsem se zeptat.

"No jo. Vždyť jsi ji sem poslal, ne?" ujišťoval se Jake. Přikývl jsem.

"Hele ona je vyčerpaná," upozornil mne na něco, co já už vím. Kráčeli jsme po schodech dolů, bezcílně.

"Já to vím." Stáhl jsem si rukáv mikiny, protože se ve vstupní hale ochladilo. Jake se zachvěl.

"Jak myslíš, že to dopadne mezi ní a Andym?" Sedli jsme si do kavárny, která se nacházela v jednom z rohů. Tenhle hotel má spoustu vymožeností.

"Mluvil jsem s ním, třeba se přestane chovat jako k*etén," pokrčil jsem bezmocně rameny. V nabídce nápojů nebylo latté. To znamená, že kromě vymožeností má tenhle hotel i nedostatky.

"Už by to chtělo." Podíval jsem se na něj.

"Ty, Jake-u?"

"No?"

"Musíme jim pomoct. Všichni." Jake se na mě zcela nechápavě podíval. No, a tak jsem mu řekl všechno, co okolo těch lidí, kteří jdou po Andym, vím.

~*~*~

Je tady takový odpočinkový díl z Ashova pohledu :) V následujícím pokračování budeme... No, to se dozvíte příště :D Nebudeme spoilerovat :P

~*Wewerka*~