Konečně jsme se zastavili a před námi se vyjímal pohled na Bradavický hrad. Najednou nějaký obr zavolal:,,Prvňáci sem, do loděk po dvou nebo po čtyřech". Se Siriusem, Stellou a Remusem jsme se rozhodli, že pojedeme v lodičce po čtyřech. Loďky byly krásné, začarované tak, aby pluly sami. Byla to vážně nádhera. Naštěstí nikdo nevypadl z loďky, mně se to sice skoro stalo, ale Sirius mě chytil.
Dopluli jsme až k Bradavickému hradu. Tam si nás převzala nějaká žena, už na pohled vypadala přísně. V rychlosti nás napomenula, že se máme chovat slušně a neztropit nějakou pohromu. Hah, dobré vědět.
Vešli jsme do Velké Síně. Strop byl nádherný, vypadal jako noční obloha. Jelikož jsem si učebnice prolistovala, věděla jsem, že je pouze začarovaný.
Vepředu byla nějaká stolička a na ní nějaký ošuntělý klobouk. Zrovna dozpíval nějakou píseň. Postupně profesorka začala studenty volat jménem. A teď jsem si to uvědomila. Moje příjmení začíná na B, tudíž budu mezi prvníma. Se Siriusem, kterému to nejspíš taky došlo, jsme si vyměnili nervózní pohledy.,,Black Sirius!" Sirius byl nervózní, přesto v poklidu vyšel ke klobouku. Výhoda výchovy Blacků-dokážete skrýt jakoukoliv emoci. Klobouk po dlouhém přemýšlení vykřikl:
,,Nebelvír!".Sirius byl nadšený. Teď jenom doufat, že budu taky v Nebelvíru. Přece jenom, je tu ta rodinná tradice.,,Blacková Kate!"
Vyšla jsem stejně klidně jako Sirius ke stoličce s kloboukem. Byla jsem nervózní. Já nechci do Zmijozelu! Sedla jsem si a profesorka mi dala klobouk na hlavu. Klobouk ke mně začal mluvit:,,Další Blacková, že? Stejně jako tvůj bratr Sirius,nejsi jako ostatní Blackové, jste odvážní, máte chrabré srdce ať je to tedy:,,Nebelvír!"
Rozešla jsem se ke stolu a objala Siriuse. S vítězným úšklebkem se koukla na Narcissu, která se na mě koukala s pohrdavým úšklebkem.Narcissa a Bellatrix jsou naše "milované" sestřenky. Bellatrix vyšla hrdě Zmijozel a Narcissa je ve Zmijozelu též. Ještě máme jednu sestřenici, Andromedu, ale tu se Siriusem máme upřímně rádi,i když chodila do Zmijozelu.
,,Lily Evansová!" ke stoličce s kloboukem vykročila dívka s rudě ohnivými vlasy. Jelikož jsem ji na našem večírku nikdy neviděla, asi není čistokrevná. Navzdory tomu, co říkají doma, jsem se doslechla, že nečistokrevní jsou velice dobří kouzelníci. Vypadala sympaticky už od pohledu. Ať se dostane do Nebelvíru, křičelo moje podvědomí. Po chvilce moudrý klobouk doopravdy slavnostně zvolal:,,Nebelvír!" a já si oddychla. Všichni čistokrevní, které jsem viděla na večírku se dostali do Zmijozelu. Typické.
,,Remus Lupin!" řekla profesorka. Okamžitě to jméno upoutalo pozornost zpátky ke klobouku. Kamarád z vlaku, probleskla mi v hlavě myšlenka a usmála jsem se. Moudrý klobouk ho po né moc dlouhém rozhodování zařadil do Nebelvíru, stejně jako jeho sestru. V klidu jsem zase pozorovala strop vypadající jako noční obloha.
Najednou mě upoutalo jedno jméno. James Potter.,,Potterovi, to je ta rodina, co je čistokrevná, ale není proti mudlorozeným a polokrevným kouzelníkům a nechodí na naše večírky, že Siri?" pošeptala jsem Siriusovi. Ten chvíli přemýšlel a nakonec přikývl. Za celý náš rozhovor se stihl moudrý klobouk poslal Jamese do Nebelvíru a nejspíš jeho sestru, Rossie Potterovou též k nám. Začala slavností hostina. Všem se nám rozšířily oči nadšením a pustili se do jídla. Se Siriusem jsme toho snědli strašně moc a já měla pocit, že se snad ani nedostanu na kolej.
Najednou všechno jídlo zmizelo a prefekti nás začali odvádět na koleje. Zastavili jsme se před obrazem Buclaté dámy a prefekt ji řekl heslo. Heslo znělo "odvaha a chrabrost". Heslo se prý bude měnit každý týden. Vešli jsme do společenské místnosti. Byla krásně útulná a v krbu plápolal oheň. Ložnice byly rozdělené na dívky a kluky. Na pokoji jsem byla s Lily Evansovou, Rossie Potterovou a Stellou. Byla jsem šťastná, že jsem se Stellou a Rossie s Lily mi připadaly velice sympatické.
Siriusův pohled
Na pokoji jsem byl s Remusem,Jamesem Potterem a Petter Pettigrew. Byl jsem za to dost rád. Celkově jsem rád, že jsem v Nebelvíru, že jsem pryč od mojí rodiny a že mám tu nejlepší ségru na světě. Vytáhnul jsem zrcátko.
Flashback
,,Siri, co takhle na chvíli odsud vypadnout? zeptala se mě Kate. Dobrý nápad, souhlasil jsem.,, Tak já si vezmu pár galeonů a vyrazíme, jo?". Za chvíli jsme už chodili kolem různých obchodů a prohlíželi si výlohy. Najednou Kate upoutal jeden obchod. Jmenoval se "Různé kouzelné předměty". Rozhodli jsme se tam jít. Najednou jsme objevili dvě zrcátka. Matka nám o nich vyprávěla, sloužily ke komunikaci. Kate měla dostatek galeonů na to, aby nám je koupila a po vyzkoušení, že to doopravdy funguje jsme pomocí nich začali komunikovat, když jsem musel být ve svém pokoji a nemohl ven. Matka byla strašně naštvaná, když jsme jen tak zmizeli z domu. Schytali jsme to oba dva, já více. Ale zrcátka nosíme pořád u sebe, na ty nám nepřišla.
End of flashback
ČTEŠ
Kate Walburga Blacková [pozastaveno]
FanfictionS předstíraným smutkem jsem se rozloučila s rodiči, s opravdovým smutkem jsem se rozloučila s Regulusem a už jsme se Siriusem zmizeli ve vlaku. Takhle začal náš první rok v Bradavicích. Ve vlaku jsem si ještě ani nedokázala představit, co všechno v...